Jan Křtitel Ignác Wolf
Jan Křitel Ignác Wolf | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 16. dubna 1716 Chotusice České království |
Úmrtí | 5. září 1791 (ve věku 75 let) Praha České království |
Povolání | hudební skladatel |
Nástroje | varhany |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Křtitel Ignác Wolf (německy Johann Baptist Ignaz Wolf; 16. dubna 1716 Chotusice – 5. září 1791 Praha) byl český varhaník a hudební skladatel.
Život
Základy hudebního vzdělání získal od svého otce Pavla (Paula), ředitele školy v Chotusicích na Čáslavsku. Roku 1726 v deseti letech věku odešel studovat na jezuitské gymnázium do nedaleké Kutné Hory, kde své hudební znalosti dále rozvíjel pod vedením tamního varhaníka Wulterina, od kterého získal také vzdělání v generálbasu.[1] V Kutné Hoře také přijal (patrně biřmovací) jméno Ignác.[2] Po dokončení školy odešel do Prahy, kde studoval filosofii v Klementinské koleji. Dále získal studijní papežské stipendium v jezuitském semináři sv. Václava a varhanické místo v tamním kostele Nejsvětějšího Salvátora. Studium ale zanechal a nastoupil na místo varhaníka ve východočeských Hořicích, kde působil čtyři roky a šest měsíců.[1] Z Hořic se přestěhoval blíže svému rodišti, přijavše varhanický post v Kolíně, kde se také oženil, roku 1738 si vzal Annu Jeržabkovou.[1] V Kolíně působil Wolf stejně dlouho, jako předtím v Hořicích a v roce 1744[1] odchází do Prahy, kde získává místo varhaníka v premonstrátském konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. O čtyři roky později, roku 1748 se stal varhaníkem katedrály svatého Víta, kteroužto pozici zastával až do své smrti. Zástupcem mu byl Josef Prokop.[3] Ve funkci strahovského varhaníka ho od 1. září 1790 vystřídal Jan Křtitel Kuchař.[4] Věnoval se také pedagogické činnosti – jeho žáky bylo mnoho varhaníků z různých řeholních řádů, např. plaští cisterciáci Jeroným Brixi[5] a Rafael Zubert či františkán Šimon Sixta († 16. března 1793, Slaný).[6]
Z jeho kompozic jsou Dlabačem v jeho biografickém slovníku zmiňovány varhanní preludia a fugy a dále devítihlasé nešpory, jež vyšly tiskem.[1]
Jako teoretik generálbasu musel být velmi uznávaný, neboť byl jedním z autorů poznámek ke 4. vydání spisu Georga Andrease Sorge Anweisung zum General-Baß, und zur Composition teoretikem Friedrichem Wilhelmem Marpurgem. Pochvalně se o Wolfovi zmiňuje i Charles Burney ve svém hudebním cestopise Tagebuch einer musicalischen Reise durch Frankreich und Italien.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Dlabač, s. 398
- ↑ Historie obce Chotusice – Kapitola 4
- ↑ Varhaníci Katedrály sv. Víta na oficiálních stránkách
- ↑ JONÁŠOVÁ, Jana. „Ihre Versicherung beruhigt mich, sie kommt von einem Kenner.“. Hudební věda. 2003, roč. 40, čís. 4, s. 329–360. ISSN 0018-7003.
- ↑ Dlabač, s. 225-226
- ↑ BENEŠ, Petr Regalát a PŘIBYL, Vladimír. Františkánský klášter ve Slaném: 1655-1950. Ve Slaném: Vlastivědné muzeum, 2005. 61 s., viii s. barev. obr. příl. ISBN 80-239-6123-3. [1]
Literatura
- DLABAČ, Bohumír Jan. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen, 3 Band. Prag: Haase, 1815. 448 s. (německy)
- WURZBACH VON, Constantin. Wolf, Johann Baptist Ignaz. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1889. Dostupné online. Svazek 57. S. 294. (německy)