Jan Kačer

Jan Kačer
Jan Kačer (2007)
Jan Kačer (2007)
Narození3. října 1936 (86 let)
Holice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
Povoláníherec, filmový režisér, politik, pedagog, televizní herec, režisér a učitel
Tituldoc.
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (1998)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm IV. třídy (2016)
Politická stranaČeská strana národně sociální
ChoťNina Divíšková (1962–2021)
DětiSimona Kačerová
Klára Cimburová
Adéla Kačerová-Kubačáková
Funkceposlanec Federálního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Kačer (1971)
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Jan Kačer (2012)

Jan Kačer (* 3. října 1936 Holice) je český herec a režisér, vdovec po herečce Nině Divíškové.[1]

Život

V roce 1955 absolvoval na SPŠ keramickou v Bechyni.[2]

V roce 1959 dostudoval obor režie na pražské DAMU, poté odešel do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Zde se vytvořila skupina generačně spřízněných herců a dramatických umělců, která později založila Činoherní klub v Praze. Zde Kačer působil také jako režisér (19651974) a herec (v ostravském Státním divadle 19761986). Od roku 1976 do 1981 působil souběžně v pražském Divadle E. F. Buriana a mezi léty 19861990 byl členem Divadla na Vinohradech[3].

Ve filmu debutoval v roce 1959 epizodní rolí Probuzení Jiřího Krejčíka. První hlavní roli mu poskytli Ján Kadár a Elmar Klos ve stejnojmenném filmu natočeném podle románu Smrt si říká Engelchen.

Režíroval mnoho divadelních her (Sbohem, Sokrate!, Pekař Jan Marhoul, Peer Gynt, Višňový sad, Revizor, Na dně) a několik televizních filmů (Jsem nebe, Město mé naděje).

Byl aktivní i politicky. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha) za Občanské fórum. V té době moderoval rovněž podvečery pro Masarykovo demokratické hnutí v Divadle Kolowrat. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4]

V senátních volbách roku 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu ve volebním obvodu Náchod za formaci Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální.[5] V senátních volbách roku 2004 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora v obvodu Praha 6 jako nestraník za KDU-ČSL.[6]

Je také autorem čtyř vzpomínkových biograficky laděných knih (Jedu k mámě, 2003; Mírnou oklikou, 2005; K přátelům, 2012, Zadními vrátky, 2022).

V roce 2014 obdržel ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce.[7] V roce 2016 obdržel Medaili za zásluhy I. stupně.[8]

V roce 2019 načetl audioknihu Fin Mika Waltari (vydala Audiotéka).

Divadelní režie, výběr

Filmografie, výběr

Film

Televize

Práce pro rozhlas

Vzpomínky

Odkazy

Reference

  1. PEŠKA, Lukáš. Ratha chci sledovat naživo, ne z médií. 5 plus 2. 15. 8. 2013, roč. 2, čís. 33, s. 12. 
  2. SEZNAM.CZ. Slavný herec (85) přišel už jako malý kluk o tatínka. Oběsil se kvůli strachu o rodinu. www.super.cz [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. 
  5. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. Český statistický úřad [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. 
  6. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.11. - 6.11.2004 [online]. Český statistický úřad [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. 
  7. Nadace Život umělce, tištěná publikace "Umělci ocenění za kalendářní rok 2014" (odkaz na pdf) Archivováno 28. 7. 2019 na Wayback Machine.
  8. Zeman vyznamenal 30 osobností, šest ocenil Řádem bílého lva [online]. ČTK [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. 
  9. TUREK, Petr. Ernest Hemingway: Stařec a moře. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  10. ŠVÁBOVÁ, Šárka. Legendy Činoherního klubu očima Jana Kačera. Populární divadlo v ulici ve Smečkách oslavilo 55 let své existence [online]. Český rozhlas, 2020-12-29 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  11. ŠVÁBOVÁ, Šárka. Nešlo nám o úspěch představení, ale o změnu světa, vzpomíná Jan Kačer v Osudech [online]. Český rozhlas, 2021-01-25 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 8, 47, ISBN 978-80-200-1502-0.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33–35, 37, 47, 64, 84, 99, 107, 118, 123, 127, 128, 197, 258, 327, 340, 353, 435, 473, 474, 481, 506, 520, 537.
  • Encyklopédia filmu, Obzor 1993.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 551–553.
  • Jan Kačer. Jedu k mámě. Praha : Eminent, 2003. 249 s. ISBN 80-7281-126-6.
  • Jan Kačer. Mírnou oklikou. Praha : Eminent, 2005. 185 s. ISBN 80-7281-235-1.
  • Jan Kačer. K přátelům. Praha : Eminent, 2012. 190 s. ISBN 978-80-7281-435-0.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 390–391. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 271. 
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2.upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 425.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 301. 
  • Mirek Novák: Jak jsme začínali, Koršach, Praha, 1994, str. 161–171, ISBN 80-900346-4-0.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 109, 111–4, 129, 135, 187–8, 192, ISBN 978-80-239-9604-3.
  • Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 23–4, 31, 66, ISBN 80-903399-5-6.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 14–15. 
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 357, 359, ISBN 80-207-0485-X.
  • Marie Valtrová: Divadlo s rodokmenem – Divadlo Na Jezerce, Brána, 2010
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 26, 101, ISBN 80-7243-121-8.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Jan Kacer.jpg
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Czech actor and director Jan Kačer interviewed by the media on a demonstration supporting the new building of the Czech National Library
Jan Kačer (DEX FS 003533).jpg
Autor: Knudsens Fotosenter / DEXTRA Photo, Licence: CC BY 4.0
Portrett av Jan Kacer tatt i forbindelse med Nationaltheaterets oppsetning av "Kirsebærhaven".
Jan Kačer Ostrava 2012 P6160750.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Jan Kačer na druhém ročníku Ostravského knižního veletrhu
CZE Rad T-G-Masaryka 4tr (1994) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy – Česká republika (od roku 1994).