Jan Kanižský

Jeho biskupská milost
Jan Kanižský
Primas maďarský
Arcibiskup ostřihomský
Arcibiskup ostřihomský
Arcibiskup ostřihomský
Církevřímskokatolická
Provincieostřihomská
Arcidiecézeostřihomská
Jmenování1387
Emeritura1418
PředchůdceDemetrius Ostřihomský
NástupceGeorge Hohenlohe
Svěcení
Biskupské svěcení1387
světitel Urban VI.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Rodné jménoJános Kanizsai
ZeměMaďarsko
Datum narozeníDesetiletí od 1350
Místo narozeníUhersko
Datum úmrtí30. května 1418
RodičeJan I. Kanižský
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kanižský (maďarsky János Kanizsai, angl. John Kanizsay; 1350, Zala30. května 1418) byl maďarský katolický duchovní a politik. Stal se biskupem jágerským a poté arcibiskupem ostřihomským. Byl primasem Maďarska a hlavním kancléřem Uherského království.

Životopis

Narodil se do šlechtické maďarské rodiny Kanižských v provincii Zala. Jeho otcem byl Jan Kanižský (†1370) z Vasu a Zaly[1], jeho matka byla dcerou Mikuláše Gilétfi z Požega. Měl tři vlivné bratry: Mikuláše, Lorence a Štěpána (záhřebský biskup). Byl studentem na univerzitě v Padově a v roce 1377 se stal krátce jejím rektorem. Jan byl také důvěrníkem a zpovědníkem uherské princezny Marie I., dcery uherského krále Ludvíka I., budoucí manželky krále Zikmunda. V roce 1384 byl jmenován biskupem jágerského biskupství a od roku 1387 byl královským kancléřem. V roce 1387 vystřídal Demetera Ostřihomského ve funkci ostřihomského arcibiskupa a nesl tak nejvyšší hierarchický titul katolické církve v Uherském království.[2]

Spolu se svým bratrem Mikulášem byl Jan Kanižský zastáncem krále Zikmunda a dopomohl mu k uherské koruně. I díky tomu upevnil své dobré politické postavení a získal další majetky. Krále Zikmunda podporoval a doprovázel i při jeho vojenských taženích. V roce 1396 se zúčastnil bitvy u Nikopole, ve které se král Zikmund spolu s vojsky vévody Jana I. Burgundského pokusili vyhnat osmanské Turky z Evropy. Bitva však skončila pro křesťanské síly tragickou porážkou. Přestože Zikmund poté vyjednal s Turky příměří, porážka pro něj znamenala ztrátu prestiže, což později přispělo k odporu uherské šlechty proti němu. V čele tohoto odporu stál právě Jan Kanižský. Uskupení šlechticů nesouhlasilo také se Zikmundovými zahraničními rádci (hlavně se Stiborem ze Stibořic), nechtěli u moci cizince.[2][3]

V roce 1398 podpořil Jan Kanižský Ladislava Neapolského v jeho úsilí o získání uherského trůnu. Poté dokonce organizoval v roce 1401 zajetí Zikmunda. Během jeho věznění přijal titul kancléře a vedl zemi. Po osvobození Zikmunda byl nucen se vzdát a rezignovat na funkci kancléře. Přijal od Zikmunda omilostnění, ale jeho statky a příjmy spravoval pak až do roku 1407 Stibor ze Stibořic a Jan Kanižský se jen pomalu vracel do přízně krále. V roce 1412 si znovu získal královu důvěru a řídil zemi za Zikmundovi nepřítomnosti.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. GENEALOGY.EU. Kanizsai. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  2. a b c MAGYAR KATOLIKUS LEXIKON. Kanizsai. lexikon.katolikus.hu [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  3. a b MEK. Kanizsai. Hungarian Electronic Library [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jan Kanizsai.jpg
Erb arcibiskupa Jana Kanižského (Jánoš Kanizsai / Kanizsay), Ostřihom