Jan Karel Paar

Jan Karel z Paaru
3. kníže Paar a nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr
Ve funkci: 22. listopadu 1812 – 30. prosince 1819
Předchůdce	Václav Paar
Nástupce	Karel Paar
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie Habsburská monarchie, Rakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby	do 1806
Hodnost	kapitán
Narození	15. června 1772 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	30. prosince 1819 (ve věku 47 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Titul	kníže
Choť	(1805) Marie Aloisie Quidobaldina Cavriani (1783–1861)
Rodiče	Václav Paar (1744–1812) a Marie Antonie z Liechtensteinu (1749–1813)
Děti	1. Karel (1806–1881) 2. Alfréd (1806–1885) 3. Guidobaldina, provd. Kuefsteinová (1807–1874) 4. Václav (1810–1890) 5. Johanna (1811–1812) 6. Antonie (1814–1818) 7. Ludvík (1817–1893)
Příbuzní	bratr: Václav Paar (1770–1800) bratr: Jan Paar (1780–1839) bratr: Ludvík Jan Paar (1783–1849) bratr: Mikuláš Paar (1785–1824) děd: Jan Václav Paar (1719–1792) babička: Antonie Esterházyová z Galanty (1719–1771)
Profese	voják, sběratel umění a důstojník
Ocenění	rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Karel kníže Paar (německy Johann Karl Fürst von Paar; 15. června 1772 Vídeň – 30. prosince 1819 Vídeň) byl nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr. Byl nositelem rytířského kříže Řádu Marie Terezie.

Narodil se jako syn výtvarně nadaného knížete Václava Paara (1744–1812) a jeho manželky Marie Antonie, rozené z Lichtenštejna (1749–1813), dcery panujícího knížete Jana Karla z Lichtenštejna.

V sedmnácti letech vstoupil do armády jako poručík (Leutnant) a bojoval proti Turkům. Později byl povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann). V letech 1792–1796 se účastnil bojů v Nizozemsku a na Rýně. V roce 1800 se stal velitelem 45. pěšího pluku. V roce 1806 musel opustit aktivní službu. V roce 1809 bojoval jako velitel brigády v bitvách u Aspern a Wagramu. V roce 1815 se stal majitelem 43. pěšího pluku.

Dne 5. února 1805 se oženil s Marií Aloisií, rozenou hraběnkou Cavrianiovou (1783–1861). Narodilo se jim sedm dětí. Dědicem titulů a majetku se stal nejstarší syn Karel (1806–1881). Nejmladší syn Ludvík (1817–1893) působil v diplomacii a byl rakouským vyslancem v několika evropských zemích. Dcera Guidobaldina (1807–1874) byla manželkou diplomata a pozdějšího nejvyššího dvorského maršálka hraběte Františka Serafína z Kuefsteinu.

• 1. Karel (6. 1. 1806 Břeh – 17. 1. 1881 Bechyně^[zdroj?]), 4. kníže Paar a nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr, atašé v Římě 1827–1829, c. k. komoří (1830) a c. k. tajný rada (1861), manž. 1832 Ida Leopoldina z Lichtenštejna (12. 9. 1811 Lednice – 27. 6. 1884 Vídeň), dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma
• 2. Alfréd (30. 12. 1806 Vídeň – 26. 4. 1885 Vídeň), polní podmaršálek, svobodný a bezdětný
• 3. Guidobaldina (2. 12. 1807 Vídeň – 14. 6. 1874 Vídeň), manž. 1830 hrabě František Serafín z Kuefsteinu (8. 3. 1794 Vídeň – 3. 1. 1871 Vídeň), rakouský vyslanec v Sasku 1843–1856, nejvyšší maršálek císařského dvora 1856–1871 a předseda rakouské panské sněmovny 1870–1871
• 4. Václav (1. 11. 1810 Vídeň – 12. 11. 1890 Vídeň), armádní major, svobodný a bezdětný
• 5. Johanna (listopad 1811 – 20. 7. 1812)
• 6. Antonie (11. 8. 1814 – 10. 2. 1818)
• 7. Ludvík Jan Křtitel (26. 3. 1817 Vídeň – 6. 1. 1893 Merano), rakousko-uherský velvyslanec v Dánsku, Sasku, Hesensku, Švédsku, Modeně, Vatikánu a Sardinii, manž. 1858 Marianna Esterházyová z Galanty (31. 5. 1834 – 1. 11. 1863 Stockholm)

• DRAGONI VON RABENHORST, Alfons, ed. Geschichte des k.u.k. Infanterie-Regimentes Prinz Friedrich August Herzog zu Sachsen Nr. 45: von der Errichtung bis zur Gegenwart.. Brünn: Selbstverlag des Regimments, 1897.. ff|http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4253335 str. 218–219

• O rodu Paarů na Heraldická Terminologická Konvence
• Rodokmen Paarů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)