Jan Kněžínek

JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.
20. ministr spravedlnosti ČR
Ve funkci:
10. července 2018 – 30. dubna 2019
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdkyněTaťána Malá
NástupkyněMarie Benešová
21. předseda Legislativní rady vlády
Ve funkci:
18. července 2018 – 30. dubna 2019
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdkyněTaťána Malá
NástupkyněMarie Benešová
Náměstek ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ČR
Ve funkci:
18. června 2015 – 30. června 2015
Náměstek ministra bez portfeje ČR
a předsedy Legislativní rady vlády
Ve funkci:
12. prosince 2012 – 31. července 2013
Náměstek předsedkyně Legislativní rady vlády
Úřadující
Ve funkci od:
1. května 2019
Stranická příslušnost
Nestraník
v české vláděza ANO 2011 (2018–2019)
Narození8. května 1979 (45 let)
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Kněžínek (* 8. května 1979 Jihlava) je český právník a politik, od července 2018 do dubna 2019 ministr spravedlnosti ČR a předseda Legislativní rady vlády ve druhé Babišově vládě. V letech 2012 až 2013 a krátce v červnu 2015 byl náměstkem ministrů bez portfeje ČR. Jako politik byl nestraník za hnutí ANO 2011.

Život

Akademická kariéra

V letech 1997 až 2002 vystudoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze magisterský obor Právo a právní věda (získal titul Mgr.). V roce 2004 složil na téže fakultě státní rigorózní zkoušku v oboru Ústavní právo (získal titul JUDr.). V letech 2002 až 2009 absolvoval postgraduální studium v oboru Veřejné právo – ústavní a trestní právo (získal titul Ph.D.).[1] V minulosti vyučoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze předmět Ústavní právo a státověda.[2]

Úředník

Od ledna 2003 do června 2007 pracoval na Ministerstvu dopravy ČR, od července 2007 působil na Úřadu vlády ČR. Nejprve v letech 2007 až 2009 vytvářel z pozice vládního rady návrhy právních předpisů a připravoval podklady pro projednání těchto návrhů vládou ČR. Následující čtyři roky působil jako tajemník rozkladové komise Úřadu vlády ČR. Od března 2009 do července 2010 pracoval jako zástupce ředitele odboru vládní legislativy, od srpna 2010 do prosince 2012 pak tento odbor řídil.[3]

Od prosince 2012 do července 2013 byl náměstkem ministra a předsedy Legislativní rady vlády Petra Mlsny, zároveň pracoval jako vrchní ředitel Sekce Legislativní rady vlády.[4] Od srpna 2013 se vrátil na pozici ředitele odboru vládní legislativy, aby se v červnu 2015 stal krátce náměstkem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera ml.[1] Od července 2015 pak zastával funkci náměstka Legislativní rady vlády, v níž se po tříletém působení stal jmenováním za člena vlády jejím předsedou.

V srpnu 2015 jmenovala Sobotkova vláda Kněžínka prošetřovatelem, který měl vyšetřovat podezření na protiprávní jednání členů vlády a vysoce postavených představitelů. Jako prošetřovatel se zabýval podezřením na to, že náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek v lednu 2016 nařídíl úřednici tohoto ministerstva, aby zjistila informace o probíhajícím vyšetřování kauzy Čapí hnízdo od Evropského úřadu proti podvodům.[3] Ministrem financí a nadřízeným Vyhnánka byl Andrej Babiš, později obviněný v kauze Čapí hnízdo. Jan Kněžínek rozhodl, že Andrej Babiš ani Tomáš Vyhnánek žádný zákon neporušili.[5]

Politické působení

Dne 10. července 2018 jej prezident republiky Miloš Zeman jmenoval ministrem spravedlnosti ČR, když nominaci premiéra Babiše obdržel den předtím. V úřadu vystřídal Taťánu Malou, která odstoupila po 13 dnech ve funkci v důsledku veřejného tlaku na plagiátorství v jejích diplomových pracích.[6]

Dne 18. dubna 2019 oznámil svou demisi na post ministra spravedlnosti ČR s koncem svého působení k 30. dubnu téhož roku. Reagoval tak na mediální spekulace o jeho odchodu a o tom, že by jej měla nahradit Marie Benešová. Podle vlastního vyjádření se pak hodlal vrátit do úřednické pozice odborného náměstka pro řízení Sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády.[7] Premiér Babiš následně skutečně oznámil záměr učinit ministryní Marii Benešovou, která již předtím tento resort vedla v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.[8] Prezident Miloš Zeman ji do funkce jmenoval 30. dubna 2019 a tím zároveň skončil ve funkci Kněžínek.[9]

Reference

  1. ↑ a b Členové Legislativní rady vlády. Životopis. JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D. [online]. Vláda České republiky, 2015-12-15 [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Předměty. JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D. [online]. Univerzita Karlova [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Nový ministr už si zkusil roli náměstka, v minulosti i prověřoval členy vlády. iDNES.cz [online]. 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Přehled členů vlád, ministrů a jejich náměstků od listopadu 1989 do září 2017 [online]. Parlamentní institut [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zeman jmenoval Kněžínka ministrem. Tomu trestně stíhaný premiér nevadí. Echo24 [online]. 2018-07-10 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Prezident jmenoval ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, zatím je pověřený řízením resortu. ČT24 [online]. 2018-07-10 [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ministr spravedlnosti Kněžínek oznámil demisi, nahradit ho má Benešová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ BRODCOVÁ, Daniela (dbr); HROCH, Jaroslav (och); ČTK. Ministr spravedlnosti Kněžínek rezignoval. Zeman jmenuje jeho nástupkyni Benešovou na konci dubna. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-04-18 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zeman jmenoval ministry. Už to tady jednou bylo, Maruško, řekl Benešové. iDNES.cz [online]. 2019-04-30 [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“