Jan Kodeš

Ing. Jan Kodeš
Jan Kodeš (2012)
Jan Kodeš (2012)
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum narození1. března 1946 (78 let)
Místo narozeníPraha, Československo
BydlištěPraha, Česko
Výška175 cm
Hmotnost81 kg
Držení raketypravou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek693 197 USD
Síň slávy1990 (odkaz)
Dvouhra
Poměr zápasů427–250
Tituly8 titulů / 18 finále
Nejvyšší umístění4. místo (13. září 1973)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open
French Openvítěz (1970, 1971)
Wimbledonvítěz (1973)
US Openfinále (1971, 1973)
Čtyřhra
Poměr zápasů316–188
Tituly17 titulů / 24 finále
Nejvyšší umístění12. místo (21. května 1979)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open
French Openfinále (1977)
Wimbledončtvrtfinále (1973)
US Open3. kolo (1969)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. března 2012
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kodeš (* 1. března 1946 Praha) je bývalý profesionální český tenista, jeden z nejlepších československých tenistů historie. Zvítězil ve Wimbledonu roku 1973 a na French Open v letech 1970 a 1971. V letech 1994–1998 byl prezidentem ČTS.

V letech 1966–1980 nastupoval za československý tým v Davis Cupu, Byl členem vítězného družstva ČSSR v Davisově poháru roku 1980. V open éře, v letech 1970 a 1971, vyhrál mezinárodní mistrovství Francie na Roland Garros na antukovém povrchu. V závěru roku, se prosadil i na travnatých dvorcích na US Open v New Yorku postupem do finále. V roce 1973 zvítězil ve dvouhře na turnaji ve Wimbledonu, stal se československým sportovcem roku 1973 a obdržel Státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“.

V letech 1982-1986 se významně podílel na přestavbě tenisového areálu I.ČLTK s výstavbou nového centrální dvorce, který byl otevřen pro MS žen o Pohár Federace (dnešní BJK Cup) v roce 1986.

V roce 1987 založil pro ČTS mužský tenisový turnaj „Čedok Open“, který se stal součástí světového okruhu ATP Tour. V rámci Evropy to byl první turnaj v komunistické zemi, kde hráči obdrželi „prize money“ v dolarech. Ve funkci ředitele uspořádal 12 ročníků (1987-1998) za účasti světových hráčů jako byli vítězové GS turnajů Bruguera, Muster, Safin, Kafelnikov, Kuerten, Korda a další… Turnaj pokračoval až do roku 1999 a potom byl přeřazen do nižší kategorie ATP Challenger.

V roce 1988 mu byla udělena cena prezidenta ITF „Award for Services in the Game!“. V roce 1990 byl slavnostně uveden do ITHF (Mezinárodní tenisové síně slávy) v Newportu, Rhode Island, USA.

V letech 1994–1998 zastával funkci prezidenta Českého tenisového svazu. V anketě Sportovec roku 2011 byl uveden mezi české sportovní legendy, když získal Cenu Emila Zátopka. [1]

V období 1994–2003 byl jednatelem firem KP Fashion Group a Prague CZ Fashion, které prodávaly luxusní zboží firmy Hugo Boss.

V televizní anketě 100 Greatest of All Time z března 2012, která měla za cíl uvést sto nejlepších tenistů historie, se umístil na 83. místě[2], v roce 2013 pak obdržel cenu Českého klubu fair play za celoživotní vystupování. Zasedá v nominační komisi (Enshrinee Nominating Committee) pro vstup do Mezinárodní síně slávy.


Tenisová kariéra

Je nejúspěšnějším československým tenistou 60. a 70. let 20. století. Jeho domovským klubem byla Čechie Karlín, pak I. ČLTK na Štvanici, ze kterého přestoupil do Sparty Praha. Jeho silnou zbraní byl liftovaný až topspinový bekhend a fyzická kondiční příprava.

Kariéru zahájil v roce 1964, když vyhrál dorostenecké Mistrovství ČSSR. V domácích soutěžích družstev startoval za dva kluby: Spartak Praha Motorlet (I.ČLTK Praha) (tituly: 1963, 64, 65, 66) a za Spartu Praha (tituly: 1970, 71, 72, 73, 74, 76). Mistrem ČSSR ve dvouhře se stal v letech 1966, 67, 69, 72, ve čtyřhře v letech 1966, 69, 70, 72, 79 a ve smíšené čtyřhře v letech 1967, 69 a 72.

V následujících dvou letech 1965–1966 byl hlavní oporou československé reprezentace, která dvakrát zvítězila na Galeově poháru. Stal se mistrem ČSSR ve dvouhře v letech 1966–67, 1969 a 1972, ve čtyřhře 1969–1970 a 1972. Na mezinárodním mistrovství ČSSR triumfoval ve dvouhře 1970–1971 a ve čtyřhře 1971.

Davis Cupovou dráhu nastoupil v roce 1966 v utkání proti Rakousku. V soutěži odehrál celkově 96 zápasů, nejvíce v české historii (60 dvouher a 36 čtyřher), z toho 59 vítězných. Byl členem družstva jak v roce 1975, kdy ČSSR hrála finále ve Stockholmu proti Švédsku 2-3, tak i roku 1980, ve kterém Československo zvítězilo (ve finále v Praze proti Itálii) 4-1. V letech 1982–1987 byl nehrajícím kapitánem týmu.

Ve Wimbledonu dokázal vyhrát ve dvouhře roku 1973, v semifinále byl v roce 1972 a ve čtvrtfinále v roce 1974. Ve Wimbledonu 1974 při obhajobě svého vítězství ve čtvrtfinále podlehl budoucímu vítězi Američanu Jimmy Connorsovi v 5 setech. Turnaj ve Wimbledonu 1973 bojkotovalo cca 81 hráčů, členů Asociace profesionálních tenistů, pro nesouhlas s vyřazením Nicoly Piliće z turnaje[3], o kterém rozhodla ITF (Mezinárodní tenisová federace). Dva měsíce po Wimbledonu na US Open za účasti všech hráčů byl Jan Kodeš opět ve finále, kde v boji o 1. místo na světě prohrál v pěti setech s Australanem Newcombem (vedl 2:1 na sety).

Na French Open zvítězil ve dvouhře v letech 1970 a 1971, finalista US Open (1971, 1973), čtvrtfinále hrál v sezónách 1972 a 1973 a ve čtyřhře se probojoval do finále v roce 1977.

Dvakrát hrál finále US Open ve dvouhře (1971, 1973). Mezi další úspěchy se řadí trojnásobné finále na mezinárodním mistrovství Itálie (1970–72), titul bez ztráty setu na mezinárodním mistrovství Španělska v Barceloně (1972), vítězství na turnajích v Kolíně nad Rýnem a v Bejrútu (1973), titul silně obsazeného turnaje v Madridu ve dvouhře (1975), v Basileji (1976) a 3× finále v Nice a Kitzbühelu. Grandslamu Australian Open se nikdy nezúčastnil. Ve čtyřhře zvítězil na turnajích v Monte Carlu (s F. Jauffretem), Madridu (s Nastasem) a Barceloně (s W. Fibakem), finalista na French Open a ve Vídni (s W. Fibakem), v Oviedu (s R. Ramirezem).

Čtyřikrát se zúčastnil závěrečného Turnaje mistrů – Grand Prix (dnes ATP finals) v letech 1970-1974 (v Tokyu 1970,  v Paříži 1971, Barceloně 1972, Bostonu 1973 a Dallasu 1974), jednou závěrečného turnaje WCT finále (Světového mistrovství v tenise, 1974).

Během své kariéry hrál 79 pětisetových zápasů, z toho 44 vítězných. Nejvýše postavený na žebříčku ATP pro dvouhru byl v září 1973 na 4. místě, ve čtyřhře pak na 12. místě (1979). V československém žebříčku byl v mužské dvouhře na 1. místě v letech 1966–1977.


Osobní život

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou (má titul Ing.). Jeho sestry jsou československá tenistka Vlasta Vopičková roz. Kodešová (* 26. března 1944) a Anna Bálková roz. Kodešová (* 1938). Rozvedený (Lenka Rosslerová), syn Jan (11. března 1972), dcera Tereza (27. ledna 1976). Nyní manželka Martina Kodeš Schlonzová, dcera Anna Sophie (21. května 1996).


Tabulky sportovních výsledků

V tabulkách nejsou uvedena vítězství a finálová účast na turnajích v letech 1966 až 1969, jako například vítězství na mezinárodních mistrovstvích a turnajích v Santiagu, Viňa del Mar, Sao Paulu, Lyonu, Cannes, Lucemburku, St. Petersburgu (USA), Bejrútu, Zaragoze, Splitu, Varně, Plovdivu, Paříži (Racing Club) a třikrát MM ČSSR v Bratislavě. Ve čtyřhře s Javorským v Bratislavě, dále s Janem Kukalem, vyhrál turnaje v Lyonu, Hilversumu, Maconu (USA), Pittsburghu, Caracasu, Istanbulu, Bratislavě, Bejrútu a Splitu. S Pálou v Lucemburku a Zaragoze. S Rodriguezem ve Viňa del Mar v Chile. Na všech těchto turnajích či mistrovstvích bylo startovní pole vždy minimálně 32 hráčů, jako dnes na turnajích ATP tour, ale nejsou uvedeny v ročenkách ATP Tour, neboť ATP Tour v té době ještě neexistovala a publikaci nevydávala.

V knize, kterou napsal Petr Kolář a Janem Kodešem „Jan Kodeš - Tenis byl můj život“, v anglické verzi „A Journey to Glory from behind the Iron Curtain“, je uvedeno 25 vítězství ve dvouhře, 27 účastí ve finále, 32 vítězství ve čtyřhře a 29 účastí ve finále čtyřhry. Byl účastníkem závěrečných turnajů „mistrů“ Grand Prix (dnes ATP finals) v letech 1970-1974 (v Tokyu 1970, v Paříži 1971, Barceloně 1972, Bostonu 1973 a Dallasu 1974).

Finálová utkání na Grand Slamu

Dvouhra - 5 (3-2)

Vítěz (3)
RokVítězFinalistaVýsledek
1970French Open (1)Jugoslávie Željko Franulović6–2, 6–4, 6–0
1971French Open (2)Rumunsko Ilie Năstase8–6, 6–2, 2–6, 7–5
1973WimbledonSovětský svaz Alex Metreveli6–1, 9–8(5), 6–3
Finalista (2)
RokTurnajVítězVýsledek
1971US Open (1)USA Stan Smith3–6, 6–3, 6–2, 7–6
1973US Open (2)Austrálie John Newcombe6–4, 1–6, 4–6, 6–2, 6–3

Čtyřhra - 1 (0-1)

Finalista (1)
RokTurnajSpoluhráčVítězovéVýsledek
1977French OpenPolsko Wojciech FibakUSA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez
6–7, 6–4, 3–6, 4–6

Finálová utkání turnajů - dvouhra (25)

Vítěz (8)

ČísloRokTurnajPovrchFinalistaVýsledek
1.1970French Open, PařížantukaJugoslávie Željko Franulović6–2, 6–4, 6–0
2.1971Katánie, ItálieantukaFrancie Georges Goven6–3, 6–0, 6–2
3.1971French Open, PařížantukaRumunsko Ilie Năstase8–6, 6–2, 2–6, 7–5
4.1972Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Manuel Orantes6–3, 6–2, 6–3
5.1973Kolín nad Rýnem, NSRkoberecNový Zéland Brian Fairlie6–1, 6–3, 6–1
6.1973Wimbledon, LondýntrávaSovětský svaz Alex Metreveli6–1, 9–8, 6–3
7.1975Madrid, ŠpanělskoantukaItálie Adriano Panatta6–2, 3–6, 7–6, 6–2
8.1976Basilej, ŠvýcarskoMateflexČesko Jiří Hřebec6–4, 6–2, 6–3

Finalista (18)

ČísloRokTurnajPovrchVítězVýsledek
1.1970Řím, ItálieantukaRumunsko Ilie Năstase6–3, 1–6, 6–3, 8–6
2.1971Nice, FrancieantukaRumunsko Ilie Năstase10–8, 11–9, 6–1
3.1971Řím, ItálieantukaAustrálie Rod Laver7–5, 6–3, 6–3
4.1971US Open, New YorktrávaUSA Stan Smith3–6, 6–3, 6–2, 7–6
5.1971Stockholm, Švédskotvrdý (i)USA Arthur Ashe6–1, 3–6, 6–2, 1–6, 6–4
6.1972Nice, FrancieantukaRumunsko Ilie Năstase6–0, 6–4, 6–3
7.1972Řím, ItálieantukaŠpanělsko Manuel Orantes4–6, 6–1, 7–5, 6–2
8.1973Vancouver, KanadakoberecUSA Tom Gorman3–6, 6–2, 7–5
9.1973US Open, New YorktrávaAustrálie John Newcombe6–4, 1–6, 4–6, 6–2, 6–3
10.1973Praha, ČeskoslovenskoMateflexČesko Jiří Hřebec4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 7–5
11.1975Hampton, USAkoberecUSA Jimmy Connors3–6, 6–3, 6–0
12.1975Hamburg, NSRantukaŠpanělsko Manuel Orantes3–6, 6–2, 6–2, 4–6, 6–1
13.1975Düsseldorf, NSantukaChile Jaime Fillol6–4, 1–6, 6–0, 7–5
14.1975Kitzbühel, AustriaantukaItálie Adriano Panatta2–6, 6–2, 7–5, 6–4
15.1976Nice, FrancieantukaItálie Corrado Barazzutti6–2, 2–6, 5–7, 7–6, 8–6
16.1976Kitzbühel, RakouskoantukaŠpanělsko Manuel Orantes7–6, 6–2, 7–6
17.1977Kitzbühel, RakouskoantukaArgentina Guillermo Vilas5–7, 6–2, 4–6, 6–3, 6–2

Vítězství - čtyřhra (18)

ČísloRokTurnajPovrchPartnerFinalistéVýsledek
1.1971Indianapolis, U.S.AntukaJugoslávie Željko FranulovićUSA Clark Graebner
USA Erik van Dillen
7–6, 5–7, 6–3
2.1972Nice, FranceAntukaUSA Stan SmithJihoafrická republika Frew McMillan
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
6–3, 3–6, 7–5
3.1972Hamburg, GermanyAntukaRumunská socialistická republika Ilie NăstaseJihoafrická republika Bob Hewitt
Rumunská socialistická republika Ion Țiriac
4–6, 6–0, 3–6, 6–2, 6–2
4.1973Los Angeles, U.S.TvrdýČeskoslovensko Vladimír ZedníkUSA Jimmy Connors
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
6–2, 6–4
5.1973Prague, CzechoslovakiaMateflexČeskoslovensko Vladimír ZedníkMaďarsko Róbert Machán
Maďarsko Balázs Taróczy
7-6, 7–6
6.1974Palm Desert WCT, U.S.TvrdýČeskoslovensko Vladimír ZedníkUSA Raymond Moore
Nový Zéland Onny Parun
6–4, 6–4
7.1974Düsseldorf, GermanyAntukaČeskoslovensko Jiří HřebecJaponsko Ken-Ichi Hirai
Japonsko Toshiro Sakai
6–1, 6–4
8.1975Munich, GermanyAntukaPolsko Wojciech FibakZápadní Německo Milan Holeček
Západní Německo Karl Meiler
7–5, 6–3
9.1975Düsseldorf, GermanyAntukaFrancie François JauffretZápadní Německo Harald Elschenbroich
Rakousko Hans Kary
6–2, 6–3
10.1975Madrid, SpainAntukaRumunská socialistická republika Ilie NăstaseŠpanělský stát Juan Gisbert, Sr.
Španělský stát Manuel Orantes
6–4, 3–6, 9–7
11.1976Kitzbühel, AustriaAntukaČeskoslovensko Jiří HřebecZápadní Německo Jürgen Fassbender
Západní Německo Hans-Jürgen Pohmann
6–7, 6–2, 6–4
12.1977Monte Carlo WCT, MonacoAntukaFrancie François JauffretPolsko Wojciech Fibak
Nizozemsko Tom Okker
2–6, 6–3, 6–2
13.1977Barcelona, SpainAntukaPolsko Wojciech FibakJihoafrická republika Bob Hewitt
Jihoafrická republika Frew McMillan
6–0, 6–4
14.1978Stuttgart Outdoor, GermanyAntukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídBrazílie Carlos Kirmayr
Chile Belus Prajoux
6–3, 7–6
15.1978Madrid, SpainAntukaPolsko Wojciech FibakČeskoslovensko Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd
6–7, 6–1, 6–2
16.1979Hamburg, GermanyAntukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídAustrálie Mark Edmondson
Austrálie John Marks
6–3, 6–1, 7–6
17.1982Hilversum, NetherlandsAntukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídMaďarsko Balázs Taróczy
Švýcarsko Heinz Günthardt
7–6, 6–4
18.1982Nairobi, KenyaAntukaUSA Drew GitlinRakousko Bernard Pils
Rakousko Hans Stiegler
6–4, 3–6, 6-3


Odkazy

Reference

  1. BERÁNEK, Jaroslav. Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým [online]. Idnes.cz, 2011-12-21 [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  2. 100 Greatest of All Time Archivováno 3. 11. 2012 na Wayback Machine., oficiální web Tennis Channel
  3. THE HISTORY OF THE CHAMPIONSHIPS, Wimbledon.com, přístup: 5.8.2011. aeltc2011.wimbledon.com [online]. [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-27. 

Literatura

  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 214–215. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Jan Kodeš.JPG
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Jan Kodeš, český tenista (2012)