Jan Kolář (voják)

Jan Kolář
Narození29. března 1898
Kašperské Hory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. června 1952 (ve věku 54 let)
Merklín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíinfarkt
Místo pohřbeníLiblice
Národnostčeská
ObčanstvíČeskoslovensko
Alma materObchodní akademie Praha
Povolánívoják
ZaměstnavatelČeskoslovenská armáda
Nábož. vyznánířímskokatolické
ChoťZdeňka Geigerová
RodičeArnošt Kolář, Anna Šmídová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Plukovník Jan Kolář, křtěný Johann Ernst (29. března 1898 Kašperské Hory[1]4. června 1952 Merklín), byl důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války.

Život

Mládí a první světová válka

Jan Kolář se narodil 29. března 1898 v Kašperských Horách císařsko-královskému lesnímu hlídači Ernstu (Arnoštu) Kolářovi a Anně rozené Schmid (Šmídové). Postupně žil v kroměřížském okrese a Byšicích. Absolvoval obecnou a reálnou školu a v roce 1916 dokončil obchodní akademii v Praze. Během první světové války bojoval v rakousko-uherské armádě na italské frontě, v jedenácté bitvě na Soči byl raněn. Dosáhl hodnosti poručíka.

Mezi světovými válkami

Po skončení první světové války se stal vojákem československé armády a byl zařazen k pěšímu pluku 28. Bojoval proti Maďarům, poté studoval na vojenské škole v Milovicích a od roku 1924 sloužil u letectva. V roce 1929 se stal velitelem letky, mezi lety 1933 a 1936 působil na Slovensku v Košicích a Trenčíně. Po návratu sloužil střídavě v Hradci Králové a Praze. V roce 1937 dosáhl hodnosti podplukovníka.

Druhá světová válka

Po obsazení republiky měl v plánu odejít do zahraničí, což se mu nepodařilo. Do domácího odboje vstoupil aktivně v rámci Národního obranného svazu založeném v roce 1940 legionářem a právníkem Janem Karlíkem. Jako obchodník, který mohl cestovat, byl činný v Praze, Kutné Hoře a Hradci Králové. V únoru 1942 byl hospitalizován a v nemocnici jej navštívili příslušníci gestapa, aby se po jejím opuštění přihlásil kvůli udání. Zatčen byl doma 1. května 1942, vězněn byl na Pankráci, v Terezíně a v Budyšíně. V Drážďanech byl odsouzen k sedmi letům vězení, vězněn byl poté ve Straubingu a Creußenu. 14. dubna 1945 jej sice osvobodila předsunutá hlídka americké armády, ale poté se dostala do obklíčení. Situace ji donutila vyzbrojit propuštěné vězně a společně pak vedli boj proti německým a maďarským jednotkám. Poté Československá nepravidelná jednotka Creussen pod velením Josefa Šebesty, jejímž členem byl i Jan Kolář, udržovala v Creußenu a Bayreuthu místní správu než ji 7. května převzali spojenecké struktury. Kolář se poté se Šebestovou jednotkou přesunul do Chebu, kde z ní byl utvořen Prapor národní stráže, který výrazně přispěl ke stabilizaci situace v oblasti nejzápadnějších Čech včetně její ochrany před rabovacími komandy.[2] Do Prahy se vrátil 24. května 1945.

Po druhé světové válce

Po skončení války se Jan Kolář vrátil do činné služby v armádě a působil v Brně, posléze jako velitel letiště v Milovicích. V roce 1946 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Zemřel 4. června 1952 v Merklíně během cesty ke spoluvězni z války na infarkt. Pohřben je v Liblicích.[3]

Rodina

Jan Kolář se v prosinci 1926 oženil se Zdeňkou Geigerovou z Milovic. Manželství zůstalo bezdětné. Manželčina rodina byla židovského původu a tak byla během roku 1943 deportována. Matka Růžena Geigerová zahynula již v Terezíně, otec Adolf Geiger a bratři Viktor a Otto v Osvětimi. Zdeňka Kolářová byla díky sňatku s nežidem deportována do Terezína až v lednu 1945 a díky tomu přežila.[4]. V září 2014 byly před jejich dům umístěny kameny zmizelých.[5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“