Jan Kotlant

Jan Kotlant
Jan Kotlant
Jan Kotlant
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1903 – 1903[1]
Ve funkci:
1904 – 1913
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeská agrární strana
Narození13. září 1867
Holohlavy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. května 1947 (ve věku 79 let)
Holohlavy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
CommonsJan Kotlant
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kotlant (13. září 1867 Holohlavy[2] – 13. května 1947 Holohlavy[3]) byl rakouský a český statkář a politik, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Vychodil měšťanskou školu, absolvoval vojenskou službu v Hradci Králové a Košicích. Působil pak jako statkář v rodných Holohlavech. Zastával funkci okresního starosty v Jaroměři. Byl členem výboru zemské zemědělské rady a okresní školní rady ve Dvoře Králové. Propagoval družstevnictví.[2][4] Zabýval se i regionální historií. Dokumentoval mj. dějiny obcí Čáslavky a Černožice. V bádání navázal na předchozí dílo Jana Jaroše, rovněž politika. Po roce 1945 se ale jejich zápisky ztratily a dochovaly se z nich jen nečetné zmínky v obecní kronice.[5]

Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Již v doplňovacích volbách roku 1903 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí poté, co rezignoval Jan Dvořák. Ihned po zvolení ovšem na mandát sám rezignoval.[6] Teprve v doplňovacích volbách roku 1904 se stal trvale členem sněmu, když byl v červnu (1. kolo) a červenci (užší kolo) 1904 zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Nové Město nad Metují, Náchod, Úpice, Česká Skalice, Opočno). Jeho volba pak byla sněmem potvrzena v květnu 1905.[7] V řádných volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Dvůr Králové, Jaroměř). Politicky se uvádí coby člen České agrární strany.[8][9] Kvůli obstrukcím se ovšem sněm po roce 1908 fakticky nescházel.

Ve volbách roku 1911 se stal rovněž poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), za volební obvod Čechy 42. Ve vídeňském parlamentu usedl do Klubu českých agrárníků.[10]

Po vzniku Československa působil jako předseda státního fondu pro opatření hnojiv. Zasloužil se o rozvoj kávového průmyslu.[2] Kronika obce Holohlavy uvádí, že pro svoji rakouskou orientaci odešel po světové válce do ústraní. Spravoval zemědělské hospodářství po otci. Povahově je uváděn jako vznětlivý člověk, ke konci života zatrpklý. Zároveň ovšem byl velmi pilným a hospodárným hospodářem.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Ihned po svém zvolení rezignoval.
  2. ↑ a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 154. 
  3. ↑ a b Holohlavy – domy čp. 47, 10 a 250 [online]. smirice.eu [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ SVATOŠOVÁ, Andrea: Průvodce po osobních a rodinných fondech Státního okresního archivu Hradec Králové [online]. vychodoceskearchivy.cz [cit. 2014-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-09. 
  5. ↑ Vývoj domů v Černožicích v historické době 1197–1997 [online]. smirice.eu [cit. 2013-10-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1901skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1901skc/2/stenprot/005schuz/s005005.htm
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/003schuz/s003004.htm
  9. ↑ Národní politika 21. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7195927&picp=&it=0&s=djvu
  10. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Kotlant (1867-1947).jpg
Jan Kotlant (1867-1947), rakouský a český statkář a politik