Jan Koucký

Ing. Jan Koucký, Ph.D.
Jan Koucký.jpg
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1992 – 1992[1]
poslanec Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
1993 – 1996
Ve funkci:
1996 – 1998
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS

Narození23. června 1953
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVŠE Praha
Univerzita Karlova
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Koucký[2] (* 23. června 1953 Praha[3]) je český odborník na školství a politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za ODS, v 90. letech a znovu v letech 2010–2011 náměstek ministra školství.

Biografie

Je synem komunistického odbojáře, politika a diplomata Vladimíra Kouckého.[zdroj?] Vystudoval obor matematická statistika na národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze (později získal doktorát na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy[4]). Působil na ČVUT a v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd. Od srpna 1990 působil jako náměstek českého ministra školství.[5][6] Z této funkce ho ministr Petr Piťha odvolal v červenci 1992 z odůvodněním, že Koucký se stal poslancem a výkon obou funkcí je těžko představitelný.[7] Ve volbách v roce 1992 byl Koucký totiž zvolen do České národní rady za ODS (volební obvod Středočeský kraj). Zasedal ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.[8][9][10] Od léta roku 1993 byl rovněž poslancem Parlamentního shromáždění Rady Evropy.[5]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát obhájil ve volbách v roce 1996. V letech 1996-1998 byl místopředsedou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a členem zahraničního výboru.[11][12]

V květnu 1994 se vrátil do funkce náměstka ministra školství, do které ho jmenoval nový ministr Ivan Pilip. Konkrétně šlo o post prvního náměstka.[5] V červenci 1996 se uvádí, že již na ministerstvu jako náměstek nepůsobí.[13]

I po odchodu z parlamentu v roce 1998 se nadále zaměřoval na školská témata. V roce 1999 prezentoval jako spoluautor výsledky studie České vzdělání a Evropa.[14] K roku 2002 se zmiňuje jako pracovník Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.[15] K roku 2004 jako ředitel Střediska vzdělávací politiky pražské pedagogické fakulty.[16] Zastupoval také Českou republiku ve výborech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.[4]

Do vládní politiky se vrátil v listopadu 2010. Ministr školství Josef Dobeš ho jmenoval svým náměstkem, když již předtím působil jako jeho poradce. Ve funkci měl řešit zejména otázku zavedení zápisného na vysokých školách a připravovat reformu vysokých škol.[4] V prosinci 2011 se už ale uvádí, že Kouckého na postu náměstka vystřídal Ivan Wilhelm.[17]

Žije v Dobříši.

Odkazy

Reference

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. V některých pramenech chybně uváděn jako Jan Koutský (http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=252&id=2228&l=cz).
  3. Koucký, Jan 1953- [online]. katalog.upce.cz [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. a b c Zpráva ČTK: Ministr Dobeš odvolal náměstka Hajna, nahradí ho Koucký, Datum vydání: 5.11.2010, Čas vydání: 15:52, ID: T201011050574102.
  5. a b c Zpráva ČTK: Jan Koucký prvním náměstkem ministra školství, Datum vydání: 16.5.1994, Čas vydání: 18:47, ID: 19940516D01568.
  6. Zpráva ČTK: K valorizaci mezd a provozních výdajů ve školství, Datum vydání: 6.6.1991, Čas vydání:, ID: 018.
  7. Zpráva ČTK: Náměstek ministra školství Jan Koucký odvolán z funkce, Datum vydání: 20.7.1992, Čas vydání: 18:30, ID: 19920720D01145.
  8. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. 
  10. Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  11. Jan Koucký [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. 
  12. Jan Koucký [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. 
  13. Zpráva ČTK: Respekt: Boj o náměstky hlavně na čtyřech ministerstvech, Datum vydání: 7.7.1996, Čas vydání: 19:16, ID: 19960707C02066.
  14. Zpráva ČTK: Studie o českém školství reaguje na současné trendy Evropské unie, Datum vydání: 4.3.1999, Čas vydání: 14:43, ID: 19990304F01134.
  15. Zpráva ČTK: Do osmi let může zaniknout až tisíc základních škol, Datum vydání: 21.2.2002, Čas vydání: 17:57, ID: 20020221E04774.
  16. Zpráva ČTK: Odborník: Absolventi nejsou nezaměstnaní kvůli struktuře oborů, Datum vydání: 16.3.2004, Čas vydání: 15:52, ID: 20040315E02633.
  17. Zpráva ČTK: Ministr školství odvolal náměstka Hodináře, chtějí jej na dopravě, Datum vydání: 1.12.2011, Čas vydání: 16:42, ID: T201112010766603.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Koucký.jpg
Autor: Hana Dudíková, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Koucký