Jan Krčmář

prof. JUDr. Jan Krčmář
7. ministr školství a národní osvěty ČSR
Ve funkci: 18. března 1926 – 12. října 1926
Předseda vlády	Jan Černý
Předchůdce	Otakar Srdínko
Nástupce	Milan Hodža
11. ministr školství a národní osvěty ČSR
Ve funkci: 14. února 1934 – 23. ledna 1936
Předseda vlády	Jan Malypetr Milan Hodža
Předchůdce	Ivan Dérer
Nástupce	Emil Franke
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci: 1916 – 1917
Předchůdce	Miloslav Stieber
Nástupce	Josef Drachovský
Narození	27. července 1877 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. května 1950 (ve věku 72 let) nebo 29. května 1950 (ve věku 72 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Choť	Míla Pačová
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese	právník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Krčmář (27. července 1877 Praha^[1] – 31. května 1950 Praha^[2]) byl rakousko-uherský, český a československý právník a politik, profesor občanského práva a za první republiky nestranický ministr školství a národní osvěty.

Českou právnickou fakultu v Praze vystudoval roku 1901 a promován doktorem práv byl jako jeden z nejlepších studentů se zvláštními poctami (sub auspiciis imperatoris). Poté získal krátkou praxi v justici a absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Lipsku, kde si prohluboval své znalosti soukromého práva. Po návratu se habilitoval, přednášel o mezinárodním právu soukromém, v němž se postupně stal nejvýznamnějším českým odborníkem. Vydal např. základní studijní pomůcku Úvod do mezinárodního práva soukromého (1906), ale zejména také postupně pětidílnou sérii učebnic Právo občanské (I. všeobecná část, II. věcná práva, III. obligační právo, IV. rodinné právo a V. dědické právo) a zároveň hojně publikoval v odborných časopisech. Roku 1907 byl Jan Krčmář jmenován mimořádným a v roce 1911 řádným profesorem rakouského soukromého práva. Jeden rok působil na vídeňském ministerstvu školství, ale poté se již věnoval výuce občanského práva na české právnické fakultě v Praze, v letech 1916–1917 zde vykonával i funkci děkana.^[3] Byl též členem České akademie věd a umění, Šafaříkovy učené společnosti či dopisujícím členem bruselského Ústavu pro srovnávací právo.^[4]

Po vzniku Československa se coby právní poradce ministra zahraničních věcí zúčastnil jednání o Versailleské smlouvě, zpracovával stanoviska k otázkám majetkoprávním, finančním či národnostních menšin. Byl hlavním autorem mezinárodních rozhodčích smluv s Německem, Rakouskem, Polskem, Dánskem a Švédskem, členem československé delegace u Společnosti národů a zasedal ve Stálém rozhodčím soudním dvoru v Haagu. Jeho činnost na mezinárodním poli byla oceněna řadou vyznamenání.^[5][4]

Jan Krčmář zastával rovněž post předsedy Československé konfederace duševních pracovníků, především ale byl opakovaně ministrem školství a národní osvěty. Byl jím od března do října 1926 v úřednické druhé vládě Jana Černého.^[6][5] Opětovně se do kabinetu vrátil v únoru 1934 v druhé vládě Jana Malypetra a portfeji si udržel i v následující třetí vládě Jana Malypetra a první vládě Milana Hodži a zčásti i druhé vládě Milana Hodži až do ledna 1936, kdy ho nahradil stranický ministr.^[7] Jako člen vlády připravil mj. zákony o pozemkové reformě nebo tzv. manželskou novelu obecného zákoníku občanského, také byl jedním z hlavních zpracovatelů osnovy nového československého občanského zákoníku, který však nakonec nebyl přijat. Po Únoru 1948 sice na vlastní žádost univerzitu opustil a odešel na odpočinek, ale zároveň se ještě podílel na vypracování osnovy středního občanského zákoníku, což se odrazilo na jeho relativně vysoké legislativně technické úrovni.^[4]

Jeho otcem byl Jan Krčmář (1845–1924), v době Rakouska-Uherska prezident Zemského soudu v Praze (1905–1907),^[4] matka Josefa (* 1857 Hradec Králové) byla rozená Poncová; Jan byl druhé ze dvou dětí.^[8] Jan Krčmář měl za manželku herečku Mílu Pačovou, manželé měli byt v Praze a vilu v Třemošnici, kam za nimi jezdili přátelé z politických a uměleckých kruhů.^[9]

Spolu se svou manželkou byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

• KUKLÍK, Jan. Profesor Jan Krčmář. Pozapomenutá osobnost pražské civilistiky. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2008. 112 s. ISBN 978-80-87146-06-4. 
• KRČMÁŘ, Jan. Paměti. II a III. Příprava vydání Jana Čechurová, Jan Kuklík. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2007. 450 s. ISBN 978-80-86559-83-4. 
• KRČMÁŘ, Jan. Paměti. I. (do roku 1918). K vydání připravili Luboš Velek, Alice Velková, Martin Klečacký. 1. vyd. Praha - Pelhřimov, 2017. 581 s. ISBN 978-80-7415-146-0
• VELEK, Luboš. Převrat prof. Jana Krčmáře. In: Střed. Časopis pro mezioborová studia Střední Evropy 20. století 3 – Supplementum 1: Muži října 1918. Osudy aktérů vzniku Republiky československé, ed. Rudolf Kučera. Praha 2011, s. 131–143.

• Autor Jan Krčmář ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Krčmář
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Jana Krčmáře st. *1845