Jan Kratzl

Jan Kratzl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1906 – 1913
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana
Narození	20. dubna 1854 Kroměříž Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. března 1925 (ve věku 70 let) Valašské Meziříčí Československo Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Kratzl (20. dubna 1854 Kroměříž^[1] – 17. března 1925 Valašské Meziříčí^[2]) byl rakouský lesní inženýr, geodet a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Narodil se roku 1854 v Kroměříži. Byl nejstarším synem řešetářského mistra Františka Kratzla a Marie Klossové. Vychodil nižší reálnou školu v rodném městě a vyšší reálku v Olomouci. Maturitu složil roku 1875. Studoval potom vysokou školu zemědělskou, obor lesnictví a stal se lesní inženýrem. Od roku 1883 působil jako lesní správce ve Velké Bystřici. V roce 1885 se jeho manželkou stala Anna Koutná, dcera kupce z Nového Jičína. Měli syna Otokara a dceru Olgu Annu Marii, v roce 1901 se mu ještě narodil syn Jaroslav Jan Leopold. Byl veřejně a politicky aktivní. Byl předsedou místní školní rady a krátce i starostou Velké Bystřice. Získal čestné občanství. Od roku 1894 působil ve státní službě coby evidenční geometr na evidenčním katastru pro pozemkové daně v Holešově. Od roku 1897 byl ve Valašském Meziříčí vrchním geometrem. Ve Valašském Meziříčí bydlela rodina v domě čp. 387 v Nádražní třídě (později Husova třída). Kratzl zde byl od roku 1906 členem obecního výboru a v městské samosprávě vedl odbor pro lesní hospodářství. V červenci 1907 ho obecní zastupitelstvo zvolilo do kuratoria dívčího gymnázia. V roce 1915 se uvádí i jako městský radní. V roce 1910 se stal předsedou nově založené okresní hospodářské jednoty ve Valašském Meziříčí, stejně jako o něco později založeného okresního zemědělského družstva. Byl členem a předsedou místní pobočky Ústřední matice školské, od roku 1908 členem Okrašlovacího spolku ve Valašském Meziříčí. Spoluzakládal Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí. V květnu 1907 vedl popožárovou pomoc obci Police. Za světové války v hlasování zastupitelstva ve Valašském Meziříčí odmítl, aby o čestné občanství města přišel Tomáš Garrigue Masaryk.^[2]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, český obvod Valašské Meziříčí, Rožnov.^[3] V roce 1906 se uváděl jako kandidát české agrární strany (Českoslovanská strana agrární).^[4] Byl členem sněmovního komunikačního odboru a zdravotního odboru. Vyjadřoval se často k otázkám veřejných staveb, komunikací a úřadů.^[2]

Odkazy

Reference