Jan Kratzl

Jan Kratzl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1913
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana

Narození20. dubna 1854
Kroměříž
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. března 1925 (ve věku 70 let)
Valašské Meziříčí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Kratzl (20. dubna 1854 Kroměříž[1]17. března 1925 Valašské Meziříčí[2]) byl rakouský lesní inženýr, geodet a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Narodil se roku 1854 v Kroměříži. Byl nejstarším synem řešetářského mistra Františka Kratzla a Marie Klossové. Vychodil nižší reálnou školu v rodném městě a vyšší reálku v Olomouci. Maturitu složil roku 1875. Studoval potom vysokou školu zemědělskou, obor lesnictví a stal se lesní inženýrem. Od roku 1883 působil jako lesní správce ve Velké Bystřici. V roce 1885 se jeho manželkou stala Anna Koutná, dcera kupce z Nového Jičína. Měli syna Otokara a dceru Olgu Annu Marii, v roce 1901 se mu ještě narodil syn Jaroslav Jan Leopold. Byl veřejně a politicky aktivní. Byl předsedou místní školní rady a krátce i starostou Velké Bystřice. Získal čestné občanství. Od roku 1894 působil ve státní službě coby evidenční geometr na evidenčním katastru pro pozemkové daně v Holešově. Od roku 1897 byl ve Valašském Meziříčí vrchním geometrem. Ve Valašském Meziříčí bydlela rodina v domě čp. 387 v Nádražní třídě (později Husova třída). Kratzl zde byl od roku 1906 členem obecního výboru a v městské samosprávě vedl odbor pro lesní hospodářství. V červenci 1907 ho obecní zastupitelstvo zvolilo do kuratoria dívčího gymnázia. V roce 1915 se uvádí i jako městský radní. V roce 1910 se stal předsedou nově založené okresní hospodářské jednoty ve Valašském Meziříčí, stejně jako o něco později založeného okresního zemědělského družstva. Byl členem a předsedou místní pobočky Ústřední matice školské, od roku 1908 členem Okrašlovacího spolku ve Valašském Meziříčí. Spoluzakládal Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí. V květnu 1907 vedl popožárovou pomoc obci Police. Za světové války v hlasování zastupitelstva ve Valašském Meziříčí odmítl, aby o čestné občanství města přišel Tomáš Garrigue Masaryk.[2]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, český obvod Valašské Meziříčí, Rožnov.[3] V roce 1906 se uváděl jako kandidát české agrární strany (Českoslovanská strana agrární).[4] Byl členem sněmovního komunikačního odboru a zdravotního odboru. Vyjadřoval se často k otázkám veřejných staveb, komunikací a úřadů.[2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Mořice v Kroměříži
  2. a b c HALA, Jiří: Reprezentace Valašska na moravském zemském sněmu v letech 1884-1914 [online]. is.muni.cz [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  3. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  4. Reichspost, 29. 11. 1906, s. 2.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“