Jan Krejčí (malíř)
| Jan Krejčí | |
|---|---|
| Narození | 20. června 1946 (78 let) nebo 6. října 1946 (77 let) Mohelno  Československo |
| Povolání | malíř, grafik, ilustrátor a učitel |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Krejčí (* 20. června 1946, Mohelno, jinak též Jan Maria Krejčí) je český malíř a pedagog.
Biografie
Jan Krejčí se narodil v roce 1946 v Mohelně nedaleko Náměště nad Oslavou, v roce 1969[1] absolvoval studium výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě[2] Masarykovy univerzity pod vedením profesorů Jiřího Hadlače, Oldřicha Hanzla a Igora Zhoře.[1] Posléze začal pracovat na základní škole v Mohelně[3] a Základní umělecké škole v Náměšti nad Oslavou. Po roce 1989 vystavoval v Česku i v zahraničí.
Věnuje se primárně krajinářské tvorbě z okolí Mohelna, věnuje se také miniaturismu nebo figurální tvorbě.[1] V roce 2020 vydal knihu z deníků jeho bratra z roku 1955.[4] Dle Radovana Zejdy je jedním z nejvýznamnějších malířů Českomoravské vrchoviny.[5]
Výstavy
Autorské
- 1975–1980, základní škola, Mohelno
- 1975–1980, Klub školství a vědy, Brno
- 1975–1980, Malá galerie, Veverská Bítýška
- 1975–1980, Galerie Ve dvoře, Říčany
- 1975–1980, Obecní úřad, Kralice nad Oslavou
- 1975–1980, Kulturní dům, Zbraslav
- 1975–1980, Kulturní dům, Vysoké Popovice
- 1975–1980, Městské kulturní středisko, Ivančice
- 1975–1980, Kulturní dům, Rajhradice
- 1975–1980, Městské kulturní středisko, Moravský Krumlov
- 1980–1990, Fakultní nemocnice u sv. Anny, kino Jadran, Klub školství a vědy, foyer Národního divadla, Brno
- 1980–1990, Okresní knihovna, Třebíč
- 1980–1990, Okresní knihovna, Židlochovice
- 1980–1990, Místní knihovna, Rajhrad
- 1980–1990, Kulturní středisko, Sloup
- 1980–1990, Malá galerie, Veverská Bítýška
- 1980–1990, Zámek, Rudolec
- 1980–1990, Kulturní dům, Padochov
- 1980–1990, Obecní úřad, Kralice nad Oslavou
- 1980–1990, Kulturní dům, Adamov
- 1980–1990, Dům kultury, Luhačovice
- 1980–1990, Městské kulturní středisko, Moravský Krumlov
- 1980–1990, Městské kulturní středisko, Ivančice
- 1980–1990, Galerie Pod Klucaninou, Tišnov
- 1980–1990, Kulturní dům, Břeclav
- 1985, Výstavní síň Okresního kulturního střediska, Třebíč, (Jan Krejčí: Obrazy, kresby)
- 1990, Výstavní síň Okresního kulturního střediska, Třebíč (Jan Krejčí: Kresby)
- 1990–2000, Zámek, Slavkov
- 1990–2000, Klášterní galerie, Rajhrad
- 1990–2000, Galerie Ve dvoře, Říčany
- 1990–2000, Okresní muzeum, nemocniční pavilon, Ivančice
- 1990–2000, Kulturní dům, Chudčice
- 1990–2000, Galerie Doma, Kyjov
- 1990–2000, Stará radnice, Náměšť nad Oslavou
- 1990–2000, Obecní úřad, Jaderná elektrárna Dukovany, Dukovany
- 1990–2000, Jamborův dům, Tišnov
- 1990–2000, Galerie Knížecí dům, Moravský Krumlov
- 1990–2000, Galerie ČSOB, Olomouc
- 1990–2000, Obecní úřad, Kralice nad Oslavou
- 1990–2000, Fond Třebíč, Třebíč
- 1991, Piazza S. Francesco Di Paloa, Řím
- 1992, Kulturní dům, Adamov
- 1992, Štukový sál, Mikulov
- 1993, Kulturní dům Elektra, Luhačovice
- 1994, Na Kajetánce, Praha
- 1995, Moravské zemské muzeum, Brno
- 1995, Muzeum, Ivančice
- 1996, Zámeček, Brno-Řečkovice
- 2016, Galerie Ladislava Nováka, Třebíč (Jan M. Krejčí: Obrazy)
Kolektivní
- 1970, Mestna galerija Piran, Piran (Sodobna češkoslovaška umetnost)
- 1970, Mestna galerija Ljubljana, Lublaň (Sodobna češkoslovaška umetnost)
- 1970, Salon ULUH, Záhřeb (Sodobna češkoslovaška umetnost)
- 1984, 1985, 1988, zámek, Jaroměřice nad Rokytnou
- 1986, 1988, Galerie pod Klucaninou, Tišnov
- 1987, Galerie Stará radnice, Náměšť nad Oslavou (Šperky a obrazy)
- 1988, Malovaný dům, Třebíč
- 1990, 1991, Flora, Olomouc
- 1990, Kulturní dům, Moravská Třebová
- 1991, Arboretum, Opava
Odkazy
Reference
- ↑ a b c MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall, 2001. 391 s. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 262.
- ↑ ZEJDA, Radovan. Jan Maria Krejčí [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 19.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Unikátní deník líčí život dětí před 65 lety. Neznaly nudu ani nebezpečí. iDNES.cz [online]. 2020-12-06 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Jan M. Krejčí - malíř Kralic a okolí [online]. Na Kralické tvrzi, 2020-09-20 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Krejčí (malíř)
- Jan Krejčí na Web Umenia
- Jan Krejčí v informačním systému abART
- Jan Krejčí v databázi Městské knihovny v Třebíči
- Stránky Jana Maria Krejčího Archivováno 23. 9. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“