Jan Kubisz
| Jan Kubisz | |
|---|---|
 (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5 | |
| Narození | 24. ledna 1848 Konská  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. března 1929 (ve věku 81 let) Hnojník  Československo |
| Místo pohřbení | Evangelický hřbitov v Hnojníku |
| Pseudonym | Ślązak |
| Povolání | básník, národní buditel, učitel a osvětový pracovník |
| Témata | poezie, společenská angažovanost, osvěta a vzdělávání |
| Významná díla | Płyniesz Olzo po dolinie |
| Děti | Jan Kubisz[1] |
| Příbuzní | Karol Kotula (zeť)[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Kubisz (24. ledna 1848, Konská[2] – 25. března 1929, Hnojník) byl polský pedagog, básník a národní buditel na Těšínsku a zakladatel polské těšínské literatury.
Životopis
Narodil se v rodině sedláka Pavla Kubische a jeho manželky Mariny, rozené Kottasové,[2] na statku v centru obce „na Bartkovicích“ (později byla na tomto místě postavena válcovna „C“ třineckých železáren). Po ukončení lidové školy v Konské v letech 1860–1865 studoval na evangelickém gymnáziu v Těšíně. Z důvodu germanizace školy studium přerušil a přešel do těšínského učitelského semináře, který dokončil v roce 1868.[3][4] V roce 1869 začal pracovat jako učitel na polské evangelické škole v Hnojníku, kde se později stal ředitelem. Ve vyučovacím programu provedl několik změn, které se týkaly zvláště vyučování polského jazyka. Zapojil se do národní činnosti v rámci spolku polské mládeže „Wzajemność“. V Lidové čítárně (Czytelni Ludowej) v Těšíně vedl amatérské divadlo. Byl také společensky velmi aktivní v Evangelické lidové vzdělávací společnosti (Towarzystwie Ewangelickiej Oświaty Ludowej) a v Polské pedagogické společnosti (Polskim Towarzystwie Pedagogicznym). Udržoval velmi blízké kontakty s vůdci polského evangelického národního hnutí na těšínském Slezsku avšak politicky se neangažoval.
Jan Kubisz byl dvakrát ženat: s Malwinou, roz. Pustowkovou (1855-1901), a po její smrti s Marií, roz. Brodovou (1874-1956). Měl 12 dětí.
V roce 1910 v Hnojníku si postavil vlastní dům.[3][4]
Tvorba
Posláním Kubiszowy tvorby bylo formování polského národního vědomí u polské mládeže na těšínském Slezsku.
V roce 1868 byla v Gwiazdce Cieszyńskiej vytištěna jeho první báseň. První sbírku poezie s názvem Niezapominajka vydal v roce 1882. Ve sbírce je slavná báseň „Do Olzy“, která se stala základem známé písně „Płyniesz Olzo“ vnímané jako hymna Zaolší. Jeho tvorbu publikoval polský tisk „Gwiazdka Cieszyńska“ a „Przyjaciel Ludu“. Kubiszův „Pamiętnik starego nauczyciela“ („Vzpomínky starého učitele“) z roku 1928 je jedním z nejcennějších zdrojů informací o životě společnosti těšínského Slezska. Kubisz je také autorem písně „Ojcowski dom“, která je zpívaná během evangelických slavností a i dnes doprovází kongresy regionálních společností v Těšíně a Bílsku.
Dílo
- Niezapominajka (1882) – sbírka básní
- „Płyniesz Olzo po dolinie...“ – píseň
- Śpiewy starego Jakuba (Těšín, 1889) - sbírka básní
- Z niwy śląskiej (Lvov, 1902) – básnická sbírka
- Pamiętnik starego nauczyciela (Č.Těšín,1928)
Galerie
Dům Jana Kubizse z roku 1910
Pomník Jana Kubisze
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5Památník Jana Kubisze
Polská škola Jana Kubisze v Hnojníku
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
- ↑ a b Matrika narozených, Konská, 1827-1896, snímek 48, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b KUROVÁ, Jana. Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze. 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra středoevropských studií. Vedoucí práce Poslední, Petr. [cit.2021-11-09] Dostupné online s. 28
- ↑ a b Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta. Bakalářská práce Jana Kurová - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
Literatura
- Kalendárium regionálních osobností (Havířov a okolí) 2003.s.50
- Slovník polských spisovatelů. Praha, Nakladatelství Libri 2000.
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. 9. Ostrava, Ostravská univerzita 1997.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kubisz na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kubisz
- Těšín.cz: Kdo je kdo Jan Kubsz
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Pomník učiteli a spisovateli Janu Kubiszovi v polském Těšíně (Slezské vojvodství, Polsko).
Jan Kubisz
