Jan Květ (botanik)

RNDr. Jan Květ, CSc., dr.h.c.
Narození	26. srpna 1933 (91 let) Praha Československo Československo
Národnost	Čech
Obor	Botanika
Známý díky	ekologii mokřadů
Ocenění	Medaile Učené společnosti
Manžel(ka)	Radana Květová
Rodiče	Jan Květ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Květ (* 26. srpna 1933 Praha) je český biolog a vysokoškolský pedagog. Zabývá se botanikou a ekologií mokřadů.

Jan Květ se narodil v Praze do rodiny historika prof. Jana Květa a učitelky hudby Evy roz. Žižkové.^[1] Roku 1943 nastoupil na osmileté Jiráskovo gymnázium v Praze. Po jeho zrušení v roce 1950 přestoupil na Akademické gymnázium, kde následujícího roku maturoval. Roku 1951 začal studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor anatomie a fyziologie rostlin. V diplomové práci se zabýval působením extraktů rašeliníku (Sphagnum) na růst řas Chlorogonium elongatum pod vedením prof. Silvestra Práta.^[2]

Roku 1956 byl přijat do Geobotanické laboratoře ČSAV v Průhonicích u Prahy, která se roku 1962 stala součástí nově zformovaného Botanického ústavu ČSAV. V letech 1962 až 1963 absolvoval čtrnáctiměsíční studijní pobyt u prof. Blackmana na Univerzitě v Oxfordu.^[1] Zde studoval metody růstové analýzy, které později úspěšně převedl do praxe výzkumu přirozených ekosystémů. V roce 1964 obhájil kandidátskou práci z oboru botanika na téma produktivity lesního bylinného patra.

V Botanickém ústavu ČSAV postupně pracoval v Ekologickém oddělení v Brně (1964–1972) a v Hydrobotanickém oddělení (později Úseku ekologie rostlin) v Třeboni (1973–2002). V letech 1976–90 zde vedl pracovní skupinu pro výzkum makrofyt. Hlavním zaměřením jeho vědecké práce byla ekologie mokřadů.^[1] V červnu 1984 zorganizoval v Třeboni mezinárodní konferenci o mokřadech, které se zúčastnilo přes 140 odborníků z východního i západního bloku, z nichž asi 120 bylo zahraničních.^[2]

V letech 1965–74 kromě výzkumné práce vykonával funkci zastupujícího vědeckého koordinátora v podsekci po fotosyntetickou produkci rostlin v sekci produkčních procesů Mezinárodního biologického programu (IBP). V roce 1970 na sebe vzal koordinaci nově založené pracovní skupiny IBP pro výzkum mokřadů. Z podnětu Dagmar Dykyjové a Jana Květa byl mokřadní výzkum na Třeboňsku zařazen do programu UNESCO Člověk a biosféra. Společně s Dagmar Dykyjovou přispěl ke vzniku biosférické rezervace Třeboňsko (1977) a chráněné krajinné oblasti Třeboňsko (1979).

V listopadu 1989 se Jan Květ zapojil do politického dění, nejdříve jako předseda stávkového výboru Botanického ústavu v Třeboni. Roku 1990 byl zvolen za Občanské fórum do České národní rady.^[3] Jako poslanec byl činný ve výboru pro životní prostředí a zasloužil se o přijetí Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V letech 1990–1997 byl členem první akreditační komise vlády ČR pro vysoké školy, kde zastupoval biologické obory. V letech 1994 až 2000 působil jako člen zastupitelstva v Třeboni.^[2]

Začátkem 90. let se významně podílel na budování Biologické fakulty Jihočeské Univerzity, kde působil v řadě funkcí.

Po válce byl členem junáckého oddílu. V 50. letech se podílel na vedení turistického oddílu mládeže.^[1]

Jan Květ žije v Třeboni s manželkou Radkou. Spolu mají dvě dcery.^[2]

• Medaile ministra školství mládeže a tělovýchovy druhého stupně, 1997
• Člen korespondent Rakouské akademie věd, 1997
• Cena mezinárodní společnosti Society of Wetland Scientists, 2001
• Pamětní medaile Jihočeské univerzity, 2001
• Řádný člen Učené společnosti ČR, 2002^[4]
• Recognition of excellence, udělené řídícím orgánem Ramsarské smlouvy, 2008
• Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách, 2013^[5]
• Doctor honoris causa Jihočeské univerzity, 2017
• Pamětní medaile Učené společnosti ČR, 2017^[6]
• Cena Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v ochraně životního prostředí za rok 2023^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Květ na Wikimedia Commons