Jan Laichter

Jan Laichter
Jan Laichter, kolem roku 1925
Jan Laichter, kolem roku 1925
Narození28. prosince 1858
Dobruška
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. října 1946 (ve věku 87 let) nebo 11. října 1946 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
BydlištěLaichterův dům
Povolánívydavatel, spisovatel a filozof
TitulDr.h.c.
ChoťLuisa Laichterová
DětiJan Laichter Jr., Prokop Laichter, František Laichter
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Laichter (28. prosince 1858 Dobruška[1] – 31. října 1946 Praha) byl český nakladatel a knihkupec. Nakladatelství Jan Laichter je známé především vydáváním filozofické, sociologické, ekonomické a právní literatury. Nakladatelství působilo ještě v roce 1947, kdy v knižnici "Otázky a názory" vydalo řadu publikací.[2] Byl dlouholetým předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů československých. Dům jeho nakladatelství (Laichterův dům) je mimořádným dílem architekta Jana Kotěry.

Životopisná data

  • 1882 zaměstnán v Ottově nakladatelství a knihkupectví (redakce OSN a Ruské knihovny)
  • 1893 zakládá spolu s T. G. Masarykem a F. Drtinou revue Naše doba[3]
  • 1894 vydává první ročník "Naší doby" jako knihu
  • 1896 zakládá vlastní nakladatelství (až do r. 1949)
  • 1896 uvádí svůj Výbor nejlepších spisů poučných
  • 1901 sám řídí edici Otázky a názory (etická a náboženská literatura)
  • 1911 rozhodnuto zahájit vydávání edice České dějiny; šlo o souborné zpracování české historie, publikované monografie měly nahradit a revidovat Dějiny Palackého[4] (po zániku Laichterova nakladatelství vydala ještě několik svazků této edice Československá akademie věd)
  • 1931 vydává známou edici Filozofická knihovna (LFK)
  • 1900–10 vydává prvních 11 ročníků České mysli.
  • 1945 ocenění UK jeho zásluhy o českou knihu – titul Dr.h.c.

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených matrika N 1857-1882 v Dobrušce, sign. 26-3853, ukn.1487, str.27. Dostupné online
  2. ↑ Niebuhr Reinhold. Synové světla a synové tmy (The Children of Light and The Children of Darkness, přeložil Jan Miřejovský, doslov J. Lukl Hromádka); Šimsa Jaroslav. V duchu T. G. M.; Šimsa J. Vánoční úvaha o čtení knih; Žilka František. Naše křesťanství; Laichter Josef. Uměním k životu; Jerie Bedřich. I slovo je čin, a další- Vydal Jan Laichter v Praze 1947
  3. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Profesor Masaryk a Naše doba. Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí. 2022, roč. XXX., čís. 140, s. 12–19. ISSN 1210-1648. 
  4. ↑ KUTNAR, František a MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. přeprac., rozš. vyd. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 1997, 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. [Viz str. 542 – 543.]

Literatura

LAICHTER, František, LACH, Jiří (ed.). O umlčené kulturní epoše. Kus nakladatelské historie. Vzpomíná a uvažuje František Laichter. Praha: Academia 2021. ISBN 978-80-200-3213-3.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan-laichter-portret.jpg
Autor: Stelaila, Licence: CC BY-SA 4.0
Portrét Jana Laichtera