Jan Larisch-Mönnich II.

JUDr. Jan Larisch-Mönnich II.
Jan Larisch-Mönnich II.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1904 – 1907
Panovník	František Josef I.
Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci: 1902 – ???
Panovník	František Josef I.
Narození	6. října 1872 Fryštát Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. listopadu 1962 (ve věku 90 let) Palfau Rakousko Rakousko
Choť	Olivia Lucretia Fitzpatricková (od 1912)
Rodiče	Jindřich II. Larisch z Mönnichu a Henrieta Larischová z Mönnichu
Děti	Jan Larisch-Mönnich III Marie Františka Larischová z Mönnichu
Alma mater	Vídeňská univerzita
Commons	Johann Larisch-Moennich II
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Larisch-Mönnich, též Hans Larisch-Mönnich (6. října 1872 Fryštát^[1] – 10. listopadu 1962 Palfau^[2]) byl slezský šlechtic, podnikatel v uhelném průmyslu a politik; poslanec Slezského zemského sněmu a Říšské rady za Rakouska-Uherska.

Byl nejstarším synem Jindřicha Larisch-Mönnicha II. Na Vídeňské univerzitě vystudoval práva, na této univerzitě získal i doktorát.^[2]

Byl činný ve státní správě i armádě. V roce 1895 se stal rezervním důstojníkem I. hulánského pluku, o rok později se stal c. k. komořím. Spolu s dalšími osobnostmi založil v roce 1901 Pomocný spolek pro nemocné TBC pro rakouské země a české království. Ve spolku byl od začátku místopředsedou a od roku 1904 předsedou. Kromě této činnosti byl předsedou kuratoria zemědělské školy v Chotěbuzi a prezidentem Rakousko-slezské společnosti pro zemědělství a lesnictví. Od roku 1902 byl členem Slezského zemského sněmu.^[2]

Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1904 (poté co zemřel poslanec Ernst Sedlnitzky) získal mandát na Říšské radě za kurii velkostatkářskou v Slezsku. Slib složil 19. dubna 1904.^[3] K roku 1907 se profesně uvádí jako zemský poslanec.^[4]

Po smrti otce v roce 1918 se stal správcem panství - musel řešit problémy se vznikem Československé republiky: část rodinného majetku byla v Polsku, v Československu došlo k pozemkové reformě, která část majetku rodu přerozdělila (došlo k přerozdělení jen pozemků, vlastnictví průmyslových podniků se netýkalo), nová republika zrušila šlechtické tituly. V době první republiky jej poznamenala i aféra Karla Zajíčka, ředitele jeho dolů.^[2]

V roce 1945 odešel před přibližující se frontou do Palfau v Rakousku. Po roce 1945 byl majetek rodu konfiskován. Ačkoliv se po skončení druhé světové válce snažil o návrat československého občanství a majetku, nebyl úspěšný. Do konce života žil v Palfau.^[2]

29. dubna 1912 se oženil s Olivií Lukrécií Fitz-Patrickovou, Američankou, pocházející ze šlechtického rodu Upper-Ossory.^[2] Z jejich manželství vzešly následující děti:

• 1. Jindřich Larisch-Mönnich III. (16. 5. 1913 Karviná – 28. 5. 1933 Praha), svobodný a bezdětný^[5]
• 2. Helena Larisch-Mönnich (1. 5. 1914 Karviná – 1. 12. 1954 Rumburk), I. manž. 1935 Andreas Tarnowski (10. 8. 1902 Milanów – 27. 10. 1949), II. manž. 1954 William Monteiro de Barros^[6]
• 3. Eduard Larisch-Mönnich (4. leden 1916 Karviná – 31. 7. 1987 Palfau),I. manž. 1937 Milada Schebelová (7. 3. 1914 Hrušov – 1. 12. 1954 Rumburk), rozvedli se roku 1942, II. manž. 1943 Alix Černínová z Chudenic (6. 7. 1906 Stružná – 1. 4. 1994 Vídeň), rozvod roku 1956, III. manž. 1957 Rudolfine Emmerstorfer (* 23. 12. 1934)^[6]
• 4. Jan Larisch-Mönnich III (15. 11. 1917 Karviná – 7. 3. 1997 Marbella), I. manž. 1940 Vilemína Schaffgotschová (20. 1. 1919 Kopice – 22. 11. 1945 Brtnice), II. manž. 1952 María de Lourdes Salamanca y Caro (2. 8. 1920 San Sebastián – 26. 3. 2004 Marbella)^[6][7]
• 5. Marie Larisch-Mönnich (11. 5. 1921 Karviná – 20. 11. 2013), manž. 1940 Filip Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (21. 4. 1912 Vídeň – 14. 5. 2008)^[6][8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan II. Larisch z Mönnichu na Wikimedia Commons
• Jan Larisch-Mönnich a jeho rodina na stránkách Státního okresního archivu Karviná
• Rodokmen rodu Larisch-Mönnich Archivováno 14. 3. 2017 na Wayback Machine.