Jan Lata (právník)
JUDr. Mgr. Jan Lata, Ph.D. | |
---|---|
státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství | |
Úřadující | |
Ve funkci od: roku 2011 | |
Prezident Unie státních zástupců | |
Ve funkci: 2017 – 2023 | |
Předchůdce | Zdeněk Matula |
Nástupce | Tomáš Foldyna |
Narození | 6. leden 1977 (46 let) Brno Československo |
Národnost | česká |
Sídlo | Bílovice nad Svitavou |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze, Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého |
Zaměstnání | Nejvyšší státní zastupitelství |
Profese | státní zástupce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Lata (* Brno, 6. ledna 1977) je český státní zástupce a trvalý jáhen, v letech 2017 až 2023 byl prezidentem Unie státních zástupců.
Život
Vyrůstal v Brně, po maturitě na gymnáziu Lerchova vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 2000 s disertační prací s názvem Účel a smysl trestu, která byla v roce 2008 publikována [1]. Rovněž vystudoval teologii na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy (Bc. 2003) a Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého (Mgr. 2020).
V roce 1998 spoluzakládal a byl prvním předsedou sdružení Antikomplex, jehož cílem bylo podpořit kritický dialog o vlastních dějinách, zejména o poválečném nuceném vysídlení Němců z Československa[2].
V září 2023 přijal svěcení ke stálému jáhenství.[3].
Žije v Bílovicích nad Svitavou, kde je předsedou místní skupiny České křesťanské akademie a redaktorem obecního zpravodaje.
Kariéra
V letech 2002-2004 byl asistentem soudce Nejvyššího soudu a v letech 2002-2006 soudce Ústavního soudu (prof. Jana Musila).
V roce 2006 byl jmenován státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně. V letech 2008-2014 byl tiskovým mluvčím a předsedou mediální komise Unie státních zástupců. V roce 2009 byl oceněn v soutěži Právník roku, kategorie talent roku, za esej s názvem Nezávislý státní zástupce – zbožné přání nebo dosažitelná realita?[4].
V roce 2011 byl přeložen na Nejvyšší státní zastupitelství, kde působí na odboru trestního řízení, je rovněž korespondentem státního zastupitelství pro boj proti terorismu, extremismu a trestným činům spáchaným z nenávisti, výkonným redaktorem odborného časopisu Státní zastupitelství a lektorem Justiční akademie.
V roce 2017 byl zvolen prezidentem Unie státních zástupců, v roce 2020 svůj mandát obhájil na druhé funkční období.
Publikační činnost
Pravidelně publikuje v odborných časopisech zejména k otázce postavení veřejné žaloby. Je také autorem či spoluautorem monografií z oboru trestního práva.
Lata. J., Účel a smysl trestu, LexisNexis, 2008, 116 s.
kapitola Prokuratura v publikaci Bobek M., Molek P., Šimíček V., Komunistické právo v Československu, Brno, Masarykova univerzita, 2009, 1007 s.[5]
Lata J., Státní zastupitelství ve světle proměn. Drama o čtyřech dějstvích, Praha, Auditorium, 2016, 320 s.
Lata J., Pavlík J., Zezulová J., Komentář k zákonu o státním zastupitelství, Praha, Wolters Kluwer, 2020, 484 s.
Reference
- ↑ Lata. J., Účel a smysl trestu, LexisNexis, 2008, 116 s.
- ↑ Archivovaná kopie. www.antikomplex.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-07.
- ↑ www.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2023-09-18]. Dostupné online.
- ↑ https://www.epravo.cz/clanky/pravnik-roku-2009-vysledkova-listina-59975.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.komunistickepravo.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-19.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“