Jan Málek (skladatel)

Jan Málek
Základní informace
Narození18. května 1938 (85 let)
Praha, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba a elektroakustická hudba
Povoláníhudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Málek (* 18. května 1938 Praha) je český hudební režizér a skladatel.

Život

Na Pražské konzervatoři studoval od roku 1956 na oddělení lidových nástrojů u Alberta Peka. Specializoval se na bicí nástroje. Dále studoval skladbu u Miloslava Kabeláče. Stal se hudebním režizérem Československého rozhlasu v Plzni a v letech 19651976 působil jako dramaturg Plzeňského rozhlasového orchestru. Rovněž byl lektorem a dramaturgem plzeňské elektroakustické laboratoře. V roce 1976 přešel do Prahy a je hudebním režisérem Českého rozhlasu.

Zpočátku se intenzivně zabýval kompozičními postupy tzv. Nové hudby, s čímž souvisela i jeho činnost v rámci elektroakustické laboratoře. Později se jeho inspiračními zdroji stala stará hudba a folklór. Kromě vlastních skladeb se zabývá i realizací skladeb starých mistrů a jejich úpravami pro současné provedení.

Dílo

Orchestrální skladby

  • 7 studií pro dechové a bicí nástroje (1964)
  • Concerto grosso pro symfonický orchestr (1970)
  • Koncert pro dudy, smyčce, tympány a bicí (1976)
  • Divertimento č. 1 pro smyčce „Paví pero“ (1979)
  • Symfonie č. 1 Sinfonia su una cantilena (1981)
  • Koncert pro klavír a komorní orchestr (1982)
  • Symfonie č. 2 (1987)
  • Symfonie č. 3 in B (2002)
  • Ad astra (2006)

Komorní skladby

  • Smyčcový kvartet č. 1 „Hallgató és táncnóta“ (1966)
  • Sonáta pro housle a klavír „Per la giovinezza“ (1975)
  • Smyčcový kvartet č. 2 (1976)
  • Sette canzoni galanti pro 2 violoncella (1979)
  • O Rosa Bella, glosy k chansonu Johna Dunstabla pro 2 violy (1980)
  • Cyklus Roční doby pro dechové kvinteto
  • Noční rozhovor pro 2 housle (1985)
  • Variace pro violu a cembalo (1987)
  • Fiammette scure. Trio pro violu, violoncello a kontrabas (1989)
  • Quando io sarchiava'llino (1995)
  • Zimní slunovrat pro flétnu, klarinet a klavír (1996)
  • Pastorale e Danza sopra G-A-B...etc. pro hoboj a smyčcový kvintet (1996)
  • Terrier suite pro hoboj, violoncello a klavír (2000)
  • Pardon, Maestro (Divertimento pro tři basetové rohy do F) (2001)
  • Konifery, sedm preludií pro čtyřruční klavír (2005)
  • III.smyčcový kvartet „Galerie JK“ (2007)

Vokální skladby

  • Kvítí milodějné (pro různá obsazení (1960-84)
  • Cantus potatorum pro mužský sbor, žestě a tympány (1967)
  • Ex libro psalmorum (na latinský text 144. žalmu) pro sólový alt, flétnu a harfu (1967)
  • Svítáníčka, na texty staročeské milostné poezie pro ženský sbor, sólový baryton, 3 zobcové flétny, violu a bicí nástroje (1972)
  • Sei sonetti della „Vita nuova“ di Dante (Šest sonetů z Dantova "Nového života") pro čtyřhlasý smíšený sbor a recitátora ad lib. (1974)
  • Omaggio a Divino Martello di Michelagniolo (Pocta kladivu Michelangelovu) pro 5-hlasý mužský sbor, 5 trubek, 5 pozounů, 5 tympánů a 5 tamtamů (1975)
  • Vepřové hody aneb Potrestaná lakota aneb Opera Rustica de Jitrnicis. Miniopera na slova Karla Miloty pro dětská sóla a sbor, recitátora a malý instrumentální soubor (1978)
  • Ukolébavky pro dospělé lidi pro dětský sbor, flétnu a klavír (1979)
  • Zrození slova, 3 mužské sbory na slova makedonských básníků 20. století (1979)
  • Mocnější než smrt. Komorní kantáta pro mezzosoprán, klarinet, violu a klavír na verše z Písně písní (1980)
  • Zbojnické pro 2 mužské sbory a 2 trubky na slova lidové poezie (1980)
  • Zmařená kantáta aneb Vivat musica pro dětský sbor, recitaci a 3 nástroje (1981)
  • Hlas noci, 3 smíšené sbory na verše českých básníků (1983)
  • Túžení, 7 rozhovorů pro soprány, alty a sólové housle na slova i nápěvy moravských lidových písní (1984)
  • Vyletěltě sokol. Balada pro baryton, flétnu, hoboj, violoncello a klavír na slova a nápěvy lidových písní (1985)
  • Červená Karkulka, pro sólový bas, dětský sbor a malý instrumentální soubor na verše Františka Hrubína (1986)
  • Motetus 1991 (na latinské klasické texty) pro smíšený sbor a bicí (1991)
  • Z knihy Izajášovy pro sóla, sbor a instrumentální soubor (1992)
  • Amor vincit omnia (na latinské texty) pro čtyři dívčí hlasy a flétnu (1994)
  • Missa Brevissima Bechiniensis pro smíšený sbor, barytonové sólo ad lib. a varhany (1994)
  • Trojzvuk, 3 malé meditace pro smíšený sbor (1995)
  • Z českých erbů, 5 meditací na česká erbovní hesla pro smíšený sbor (1999)
  • Requiem super L'homme armé pro 4 sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr (1998)
  • Cantica Davidis, 3 fragmenty z Knihy žalmů pro 2 tříhlasé sbory (2003)
  • Amore e'l cor gentil, koncertní árie na Danteho slova pro baryton a orchestr (2005)

Elektroakustické skladby

  • Invence č.1 „Horror Alenae“ (1969)
  • Invence č.3 „Dudácká“ (1974)
  • Koláž č. 3 „Pastorale Interrotta“ (1994)
  • Tři stadia (Deprese - Imprese - Exprese) pro symfonický orchestr a 2 stereofonní magnetofony (1972)

Literatura

  • Josef Tomeš: Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Paseka a Petr Meissner, Praha a Litomyšl, 1999

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“