Jan Mašín

Jan Mašín
Jan Mašín (asi okolo roku 1870)
Jan Mašín (asi okolo roku 1870)
Narození13. července 1817
Cerhenice
Úmrtí24. prosince 1884 (ve věku 67 let)
Bělehrad
Povolánílékař
DětiSvetozar Mašin
Aleksandar Mašin
RodMašínovi v Srbsku
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Mašín (srbochorvatsky Jovan Mašín, 13. července 1817 Cerhenice[1] – 24. prosince 1884, Bělehrad) byl český lékař, chirurg a gynekolog dlouhodobě působící v Srbském knížectví, později přetvořeném v Srbské království. Působil jako dvorní lékař srbského knížete Michala Obrenoviće III. a později krále Milana Obrenoviće. Stal se zakladatelem v Srbsku společensky významné dynastie Mašínů.

Životopis

Mládí

Narodil se 14. července 1820 ve vsi Cerhenice[2] ve středních Čechách, nedaleko Nymburka. Jeho otec Jakub byl vrchním sládkem nymburského pivovaru.[3] Po vychození obecné školy absolvoval gymnázium v Praze, následně pak odešel studovat medicínu na Univerzitu ve Vídni, magisterské studium chirurgie pak absolvoval v Pešti, magisterské studium gynekologie potom na univerzitě v Praze. Po krátkém působení jako městský lékař v Nymburce na radu Janka Šafarika přišel v roce 1844 do Srbska.

V Srbsku

Jeho první lékařské zaměstnání v nově založeném Srbském knížectví bylo ve Valjevu a stal se chirurgem v nemocnici Zdravstveni centar Valjevo.[4]Když byl v dubnu a květnu 1849 do východního Srbska přenesen dobytčí mor z rumunského Valašska a objevil se ve dvou vesnicích v kraji Ključ, byla ustanovena komise pro jeho potlačení, složená ze tří tehdejších okresních fyziků: Franz Bihele (okres Užice, diplomovaný veterinář), Dr. Aćim Medović (okres Požarevac) a Dr. Jan Mašin (okres Valjevo).[5] Odborná komise provedla klinické vyšetření postiženého skotu a po 60 pitvách mrtvol určila, že se skutečně jedná o mor skotu a že nákaza byla zavlečena z Valašska. Plným provedením předepsaných opatření bylo zabráněno dalšímu šíření infekce a v lednu 1850 byla epidemie zapuzena.[6]

Poté, co se v roce 1850 v Caransebeși na hranici s Rakouským císařstvím vojenské opět objevil mor skotu, nařídilo ministerstvo vnitra srbského knížectví dr. Mašinovi, aby navštívil tuto část rumunského Banátu a navrhl vhodná opatření k potlačení epidemie.[5]

Dvorní lékař

Posléze se stal osobním lékařem srbského knížete Michala Obrenoviće III. Jako člen jeho knížecí družiny odcestoval rou 1867 do Konstantinopole, kde navštívili osmanského sultána.[7]

V roce 1872 se stal jedním ze (3 Čechů) spoluzakladatelů Srbské lékařské společnosti,[8] a od jejího založení byl jejím místopředsedou.[9] Hovořil několika cizími jazyky. Rovněž byl členem Společnosti srbské literatury a později Srbské učené společnosti.

Úmrtí

Jan Mašín zemřel 24. prosince 1884 v Bělehradě ve věku 64 let.

Rodina

Se svojí ženou Barborou,[10] rozenou Všetečkovou (srbsky Варавара Машин, Varvara Mašin) z Poděbrad (1818 – 8. října 1892) měl tři syny, Svetozára, Aleksandara a Nikolu, a dvě dcery, Leposavu (Leposava) (15. listopadu 1847 – 1851) a Poleksii (Poleksija). Svetozar byl stavební inženýr, později první manžel pozdější srbské královny Dragy, Aleksandar byl vojenský důstojník, pozdější náčelník generálního štábu, ministr a vůdce spiklenců v tzv. Květnovém převratu. Nikola působil jako inženýr v Rusku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jovan Mašin na srbské Wikipedii.

  1. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Biografija na sajtu SANU, pristupljeno 27. 5. 2020
  3. ↑ http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts
  4. ↑ http://www.zcvaljevo.rs/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=26 Archivováno 23. 9. 2010 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.zcvaljevo.rs/en/history.html Archivováno 8. 8. 2009 na Wayback Machine. (anglicky), http://www.zcvaljevo.rs/de/history.html Archivováno 2. 11. 2011 na Wayback Machine. (německy), http://www.zcvaljevo.rs/fr/histoire.html Archivováno 3. 11. 2011 na Wayback Machine. (francouzsky)
  5. ↑ a b Душан Дабовић, Владимир Бурсаћ, РАД ДР ЈОВАНА МАШИНА НА СУЗБИЈАЊУ ГОВЕЂЕ КУГЕ У КНЕЖЕВИНИ СРБИЈИ, Српско ветеринарско друштво, Ветеринарски специјалистички институт „Зрењанин“ Зрењанин.
  6. ↑ Вељковић С. Судскомедицински случајеви у извештајима окружних лекара Кнежевине Србије, Студенички зборник, Инфинитас – Српско лекарско друштво, Београд, 2011, стр. 97–105
  7. ↑ Srpsko Nasledje Archivováno 17. 8. 2021 na Wayback Machine., Приступљено 5. 4. 2013.
  8. ↑ http://www.sld.org.rs/en/istorijat.asp Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.homeopatija-sld.org/drustvo.html Archivováno 14. 8. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.hirurskasekcija.org.rs [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29. 
  10. ↑ http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts

Literatura

  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 188. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jan Mašín (M. Navrátil - Almanach českých lékařů, 1913).png
Jan Mašín, c. 1870 (M. Navrátil - Almanach českých lékařů, 1913)