Jan Malík
| Jan Malík | |
|---|---|
 Jan Malík | |
| Narození | 15. února 1904 Příbram  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. července 1980 (ve věku 76 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | herec, loutkoherec, režisér, dramaturg, divadelní kritik, dramatik, loutkář, učitel, překladatel a redaktor |
| Ocenění | Laureát státní ceny Klementa Gottwalda II. stupně |
| Děti | Nina Malíková |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Malík (15. února 1904, Příbram[1] – 24. července 1980, Praha) byl český loutkář. Byl jedním z předních iniciátorů založení loutkářské katedry Divadelní fakulty AMU v Praze, kde následně sám také přednášel, a to režii a dějiny loutkového divadla. Právě on se zasloužil o obnovení činnosti mezinárodní loutkářské organizace UNIMA stejně jako o založení dodnes fungujícího Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, kde je též vystavena jeho soukromá sbírka.
Život
Jan Malík se narodil 15. února 1904 v Příbrami, v rodině učitele na chlapecké škole Jana Malíka a jeho manželky Františky, rozené Klosové.[1] Vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dne 1. července 1930 získal titul PhDr. Dva roky působil jako pedagog – profesor reálného gymnázia v Praze XVI (Smíchov),[2] od listopadu 1930 byl profesorem gymnázia v Novém Jičíně.
Dne 20. prosince 1930 se v Praze oženil s Mimi Topinkovou (civilní sňatek).[3]
Do roku 1945 byl zaměstnán ve Státním statistickém úřadu. Poté pracoval na ministerstvu informací a v roce 1949 založil Ústřední loutkové divadlo a stal se jeho ředitelem.[4]
Zemřel 24. července 1980 v Praze.
Dráha loutkáře
V Praze to bylo Poprvé se jako amatérský loutkoherec angažoval v roce 1923 v libeňském Sokolu. Ještě koncem 20. let, tedy v době studií na Karlově univerzitě, se začal projevovat Malíkův zájem o loutkové divadlo i v rovině teoretické, a tak se nedlouho poté stal sekretářem předsedy "Loutkářského soustředění" a šéfredaktora časopisu Loutkář Jindřicha Veselého. Svou činnost ale dále rozvíjel a již od 30. let se věnoval také režii a autorským textům (i ve světě úspěšná hra Míček Flíček se inspirovala pohádkou o Budulínkovi a motivem z Ladova Mikeše, kde titulní hrdina také uteče z domova poté, co rozbije hrnek). V jeho osobnosti se snoubilo nejen umělecké cítění a nadání, ale také dobré organizační schopnosti, kterých v oblasti loutkového divadla v dalších letech hojně využil. Vedle zmiňovaného Sokola se jeho působiště rozrostlo a v letech 1934–1939 působil také jako režisér Loutkového divadla Umělecké výchovy v Praze-Vinohradech.
V Libni v roce 1939 spolu s dalšími amatérskými loutkáři, z jejichž řad pak vyšlo několik zakladatelů a budoucích členů již profesionálního souboru Ústředního loutkového divadla v Praze (ÚLD), založil Skupinu PULS (Pražská Umělecká Loutková Scéna).
Ústřední loutkové divadlo v Praze
Dne 27. září 1949 Malík založil Ústřední loutkové divadlo (ÚLD) v Praze. ÚLD se stalo jednou z prvních profesionálních loutkových scén v celém tehdejším Československu. Malík zakládal ÚLD se svými spolupracovníky z velké míry po vzoru Ústředního loutkového divadla Sergeje Obrazcova v Moskvě. Nutno zmínit, že Obrazcov měl na Malíka mimořádný vliv. Právě na základě zkušeností z Obrazcovova divadla Malík provedl modernizaci českého loutkářství – zasadil se o používání nových typů loutek, především „javajek“, které nahradily tradiční lidové marionety. Tento počin bývá někdy označován jako tzv. tyčková revoluce.
Svou činnost zahájilo Ústřední loutkové divadlo dne 26. února 1950 premiérou hry Aloise Jiráska Pan Johanes.
Malík byl až do roku 1966 vůdčí osobností divadla. Byl v podstatě výhradním režisérem všech inscenací, které z valné většiny realizovat s hlavním výtvarníkem divadla Vojtěchem Cynibulkem. Právě Cynibulk výrazným způsobem ovlivnil a nasměroval výtvarný profil divadla. Vedle něj tu však působili i další výtvarníci – za všechny jmenujme alespoň Václava Havlíka.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbram
- ↑ Promoce. Národní politika. 29. 6. 1930, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Sňatky. Národní politika. 17. 12. 1930, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Za Janem Malíkem. Rudé právo. 30. 7. 1980, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malík na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Malík
- Na webu Amatérského divadla
- Jan Malík v Česko-Slovenské filmové databázi
Literatura
- Davídek, Jiří: 30 + 5 let ÚLD (Ústredního loutkového divadla). Ústřední loutkové divadlo, Praha 1980.
- Halík, Jindřich: Ústrední loutkové divadlo 1950–75. Ústřední loutkové divadlo, Praha 1975.
- Kolár, Erik (ed.): Ústrední loutkové divadlo 1950–65. Ústřední loutkové divadlo, Praha 1965.
- Malík, Jan: České a slovenské loutkové divadelnictví. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1965.
- Malíková, Nina (ed.): Dr. Jan Malík – osobnost a tvůrce. Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Praha 2004.
- Nešporová, Renata: Loutková divadla v Praze. Vydavatelství vnitřního obchodu, Praha 1960.
- Vavruška, Eduard (ed.): Loutkové divadlo nejmenším. Divadelní ústav, Praha 1979.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
dr Jan Malík