Jan Malýpetr

Jan Malýpetr
Jan Malýpetr (1895)
Narození	29. května 1815 Klobuky Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	31. ledna 1899 (ve věku 83 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov Olšanské hřbitovy
Povolání	pedagog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Malýpetr (29. května 1815 Olovnice^[1] – 31. ledna 1899 Praha^[2]) byl učitel a nadšený propagátor tělocviku. Roku 1848 se stal prvním českým učitelem tělesné výchovy na zemské škole v Praze. Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem vytvořil české sportovní názvosloví. Ve svých žácích povzbuzoval národní uvědomění. V prostorách jeho ústavu v Panské ulici byla 16. února 1862 založena Pražská jednota tělocvičná, později známá jako Sokol, a Malýpetr se stal jejím prvním cvičitelem. Na veřejných školách vyučoval do roku 1888; vedle toho zakládal a provozoval soukromé tělocvičny ve městech i na venkově. Zasloužil se o zavedení tělesné výchovy do škol a její popularizaci.

Narodil se 29. května 1815 v Olovnici u Kralup,^[1] ale dětství strávil v Klobukách u Slaného čp. 11, na statku nazývaném „u Sakulínů“, kde hospodařili jeho rodiče i prarodiče. Prvních pět let navštěvoval místní školu v obci, od deseti let nejprve německou piaristickou školu a pak gymnázium v Litoměřicích. V letech 1835–36 studoval filosofii a později práva v Praze. Kancelářská práce, ke které se tam připravoval, ho ale nelákala. Stal se vychovatelem dětí Josefa Františka Friče a od roku 1841 učitelem přírodopisu v ústavu profesora Al. Vocela. Jako pedagog pozoroval přirozenou touhu dětí po pohybu, což ho vedlo k myšlence, vytvořit pro žáky soustavu tělesných cvičení, která by byla zábavná i prospěšná jejich zdraví.^[3]

Roku 1841 byla v Praze zásluhou zemských stavů založena škola gymnastiky podle soustavy Friedricha Ludwiga Jahna.^[4] Malýpetr se do ní přihlásil a prospíval tak, že se roku 1847 mohl stát učitelem tělocviku ve Vídni.^[3] Následujícího roku se vrátil do Prahy, kde vyučoval v „Budči“ (v Panské ulici) a od roku 1849 i na staroměstském gymnáziu;^[3] stal se tak prvním českým učitelem tělesné výchovy. Roku 1853 získal definitivu^[4] a stal se učitelem v nově zřízené tělocvičně pro univerzitu, c. k. gymnázia a reálky v Praze.^[3] Tělocvičnu v Budči provozoval soukromě.^[4] Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem se také podílel na vytvoření české sportovní terminologie.^[5] Ve svých žácích probouzel i národní uvědomění.^[6]

V 50. letech se Malýpetrův ústav stal střediskem vznikajícího českého gymnastického hnutí. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner a p. Müller se zde zapojili do úsilí, směřujícího k založení české organizace inspirované německým Turnvereinem.^[4] 16. února 1862 byla v prostorách jeho školy ustavena Pražská jednota tělocvičná, krátce nato přejmenovaná na Sokol.^[7] Malýpetr se stal jejím prvním cvičitelem.^[4]

Později převzal soukromou školu v domě „u Doušů“ (koncem 19. století byl zbořen) na Václavském náměstí, kterou předtím provozoval Ferdinand Schmidt, a následně založil druhou na Ferdinandově třídě.^[4] V letech 1879, 1882 a 1885 byl ministerským výnosem jmenován členem zkušební komise.^[8]

Zakládal řadu tělocvičen ve městech i na venkovských šlechtických sídlech:^[9] v pražském ústavu choromyslných (1850), na Malé Straně (1855), ve Františkových Lázních (1860), na Peruci (1876) i jinde.^[8]

Roku 1888, po čtyřiceti letech ve státních školách, odešel do důchodu, ale nadále soukromě vyučoval v nadaci hraběte Straky a v ústavu choromyslných. Do pozdního věku si zachoval fyzickou kondici i duševní svěžest, čímž potvrdil platnost zásad, které celý život prosazoval.^[8]

Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově.^[4]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil roku 1854 s Veronikou Klečkovou (1836–1874) ze Zbirohu,^[10][11] podruhé roku 1876 s Eliškou Korytovou (1857-??).^[11]

Měl pět synů a tři dcery.^[11] Syn Jan pracoval jako lesmistr^[4] (zemřel zřejmě 21. července 1922),^[12] Vojtěch jako magistrátní úředník a Prokop jako úředník v Ringhofferových závodech na Smíchově.^[4]

V témže domě v Klobukách se narodil také jeho synovec Jan Malypetr (1873–1947), politik první Československé republiky.^[13][14]

Literatura z 19. a počátku 20. století, tj. v době jeho života, uvádí zásadně dlouhou verzi příjmení (Malýpetr).^[15] Novodobé zdroje naopak zpravidla dávají přednost krátké verzi (Malypetr), shodně s příjmením politika^[13] V tomto článku je použita dlouhá verze, jakou jej oslovovali jeho současníci a jak se zřejmě podepisoval i on sám.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malýpetr na Wikimedia Commons