Jan Malypetr

Jan Malypetr
9. předseda vlády Československa
Ve funkci:
29. října 1932 – 5. listopadu 1935
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceFrantišek Udržal
NástupceMilan Hodža
Předseda Poslanecké sněmovny Národního shromáždění
Ve funkci:
6. listopadu 1935 – 21. března 1939
PředchůdceBohumír Bradáč
Nástupceparlament rozpuštěn
Josef David[1]
Milan Uhde[2]
Ve funkci:
17. prosince 1925 – 29. října 1932
PředchůdceFrantišek Tomášek
NástupceFrantišek Staněk
Ministr vnitra ČSR
Ve funkci:
7. října 1922 – 9. prosince 1925
Předseda vládyAntonín Švehla
PředchůdceJan Černý
NástupceFrantišek Nosek
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
26. května 1920 – 21. března 1939
Poslanec Revolučního Národního shromáždění
Ve funkci:
14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
Strana národní jednoty
Národní souručenství
Narození21. prosince 1873
Klobuky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. září 1947 (ve věku 73 let)
Slaný
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Klobuky
Národnostčeská
PříbuzníJiří Stránský (vnuk)[3]
Antonie Formanová (prapravnouče)
Jan Malýpetr (strýc)
Karel Stránský (zeť)
CommonsJan Malypetr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Malypetr (21. prosince 1873, Klobuky[4][5] – 27. září 1947, Slaný[6]) byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).

Původ a kariéra

Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr.[7] Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.

V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.

Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem byl český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.

Činnost ve vládě

Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922–1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V první vládě Antonína Švehly vystřídal dr. Jana Černého z vlády Benešovy.[8]V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.

Vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. Přes razantní postup Malypetrovy vlády v roce 1933 nepřekonalo Československo v porovnání například se západní Evropou následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků - vláda se pokou­šela krizi řešit stát­ními půjč­kami (sub­vence), orga­ni­zo­vala soci­ální pod­půrné akce pro děl­nic­tvo (pod­pora v neza­měst­na­nosti, vzta­ho­vala se na odbo­rově orga­ni­zo­vané děl­níky, pod­poru vyplá­cely odbory, ale ty dostá­valy pří­spěvky od státu). Pro neor­ga­ni­zo­vané děl­níky stát orga­ni­zo­val stra­vo­vací akce (dostá­vali pou­kázky na jídlo = „žeb­ra­čení“). Přes všechny snahy Československo následky krize zejména v oblasti průmyslu do začátku války nepřekonalo. Zejména na východě Slovenska dusily zemědělce exekuce. Docházelo za jeho vlády také k omezování demokracie, rozvíjela se cenzura a neklid panoval na Slovensku (první snahy o autonomii) i v českém pohraničí (Němci).

Liga proti bolševismu

V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.

V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.

Galerie

  • Jan Malypetr po roce 1945 ve Zlonicích
    Jan Malypetr po roce 1945 ve Zlonicích
  • Pamětní deska na domě Na baště svatého Jiří 5 v Praze 6
    Pamětní deska na domě Na baště svatého Jiří 5 v Praze 6
  • Dům Jana Malypetra v Klobukách
    Dům Jana Malypetra v Klobukách

Odkazy

Reference

  1. ↑ Předseda jednokomorového Prozatímního Národního shromáždění svolaného v roce 1945.
  2. ↑ Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do níž se transformovala dosavadní Česká národní rada po vyhlášení samostatné České republiky 1. 1. 1993.
  3. ↑ Dostupné online.
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobuky
  5. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. 
  6. ↑ Jan Malypetr zemřel (dostupné online v NK ČR). Svobodné noviny. 30. 9. 1947, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14. 
  8. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dejvice, Jan Malypetr.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Dejvice, pamětní deska Jana Malypetra
Klobuky, dům Jana Malypetra.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Panoramatický pohled na dům Jana Malypetra v Kloboukách, Středočeský kraj
Jan Malypetr.jpg
Jan Malypetr, Prime Minister of Czechoslovakia.
Malypetr jan zlonice 40s.jpg
Jan Malypetr (1873–1947), předseda vlády meziválečného Československa (1932–1935), zde zachycený na statku své ženy ve Zlonicích – po roce 1945.