Jan Marek (geolog)

RNDr. Jan Marek, CSc.
Narození	16. října 1938 Praha Československo Československo
Úmrtí	12. března 2021 (ve věku 82 let) Praha Česko Česko
Povolání	geolog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Marek (16. října 1938 Praha – 12. března 2021 Praha) byl český inženýrský geolog. Je známý především bojem za záchranu zámku Jezeří na úpatí Krušných hor.^[1]

Život

Jan Marek se narodil v Praze těsně před druhou světovou válkou. Válku samotnou prožil u příbuzných na Slovensku. Jeho matka byla příbuzná s Milanem Rastislavem Štefánikem a byla s ním spjata i názorově. Po válce se Jan Marek vrátil do Prahy. Před střední školou uvažoval, zda se má věnovat výtvarnému umění, nebo přírodovědě. Nakonec zvítězila přírodověda a nastoupil na střední geologickou školu v Praze na Žižkově. Po ukončení střední školy nemohl z politických důvodů pokračovat na vysokou školu a tak musel, na základě umístěnky, nastoupit do Agroprojektu Ostrava. Po absolvování dvou let vojenské služby se vrátil do Prahy, kde v roce 1959 nastoupil do podniku Stavební geologie Praha. V této firmě pracoval celý svůj život. Při práci nastoupil na dálkové studium geologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Studium úspěšně ukončil po šesti letech v roce 1968.^[2]

Během studia spolupracoval v rámci zaměstnání s předními československými odborníky, sám se postupně specializoval na inženýrskogeologické mapování. V rámci svého zaměstnání plnil mnoho průzkumných úkolů v severočeské oblasti a na základě toho také pokračoval v dalším studiu na Přírodovědecké fakultě UK, které ukončil v roce 1980. Téma jeho disertační práce bylo „Výsledky inženýrskogeologických mapovacích prací v oblasti Krušných hor a přilehlého podhůří a jejich praktický význam“. Tato práce byla velmi oceňována.^[2]

V roce 1997 nastoupil na Ústav hydrogeologie Přírodovědecké fakulty UK jako pedagog.^[2]

Odborná práce

Na začátku své odborné praxe se v letech 1959–1968 zabýval průzkumy pro dálniční trasy Praha–Brno a Praha–Liberec., průzkumy míst pro přehrady a mapováním zátopových oblastí na Ohři, Želivce, Novohradce, Malši aj. V dalším období se zabýval řešením problémů spojených s rozšiřováním povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské pánvi. Od roku 1973 mapoval předpolí velkolomů na Mostecku a Chomutovsku. V rámci těchto výzkumů se zabýval také podrobnými průzkumy stabilně rizikových míst báňskými metodami, především v okolí zámku Jezeří. V letech 1992–1994 pracoval na inženýrskogeologickém mapování území postižených velkoplošnou těžbou v oblasti Sokolovska pro rehabilitaci zdevastovaných oblastí, a na posouzení vlivu cementárny Čížkovice na životní prostředí. Koncem 90. let 20. století se zabýval mapováním geofaktorů oblasti Jizerských hor ohrožených plošnou erozí. V letech 1998–2002 pracoval na inženýrskogeologickém posuzování a mapování povodí Moravy po katastrofální povodni v roce 1997. Pracoval také na předběžném inženýrskogeologickém a hydrogeologickém posuzování lokalit, navržených na hlubinná úložiště vysoce nebezpečných odpadů. V letech 2003–2006 pracoval na zhodnocení geologických rizik, ohrožujících významné hrady, zámky a další památkové objekty (celkem 21 objektů). Pro tato posuzování vypracoval i obecnou metodiku.^[2]

Zapojení do ochrany památek a životního prostředí

Roku 1959 se Jan Marek stal jedním z prvních členů Sboru ochrany přírody a krajiny při Národním muzeu, který se později osamostatnil z iniciativy Otakara Leiského v TIS – svaz pro ochranu přírody a krajiny. Později se angažoval v Ekologické sekci Biologické společnosti při ČSAV. Po roce 1990 spolupracoval s Ústavem ekologie krajiny ČSAV. Podporoval také mládežnické Hnutí Brontosaurus. Díky své odbornosti se v letech 1994–1997 zapojil do snah o zachování obce Libkovice.^[2]

Ocenění

Je nositelem státního vyznamenání „Za pracovní obětavost“ a v roce 2005 byl oceněn Zlatou plaketou Quida Záruby.^[2]

Publikační činnost

Ing. Jan Marek je autorem více než 150 závěrečných zpráv, většinou velkých průzkumných úkolů. Dále je autorem více než 230 odborných publikací z oboru inženýrské a jiné geologie. Napsal několik publikací z oboru historie, památkové péče, ochrany přírody a krajiny, připravil též několik odborných expozic a televizních pořadů (např. Toulky s Ladislavem Smoljakem).^[2][3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Marek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Marek (geolog)