Jan Nepomuk I. ze Šternberka

Jan Nepomuk I. ze Šternberka
Erb Šternberků
Nejvyšší podkomoří králové v Čechách
Ve funkci: 26. leden 1771 – 22. srpen 1798
Panovník	Marie Terezie, Josef II., Leopold II., František II.
Předchůdce	Ferdinand Jakub Kokořovec z Kokořova
Nástupce	Filip František Krakowský z Kolowrat
Císařský tajný rada
Císařský komoří
Narození	11. července 1713
Úmrtí	22. srpna 1789 (ve věku 76 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	(1746) Anna Josefa Kolowrat-Krakowská (1726–1790)
Rodiče	František Leopold ze Šternberka († 1745) a Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu (1688–1757)
Děti	Jan Nepomuk II. ze Šternberka (1752–1789) Jáchym ze Šternberka (1755–1808) Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838)
Příbuzní	bratr: František Adam ze Šternberka (1711–1789) strýc: František Damián ze Šternberka (1676–1723) synovec: Josef Leopold ze Šternberka (1770–1858) synovec: Adam ze Šternberka (1751–1811) děd: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (1652–1703) tchán: Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (1686–1773) švagr: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Nepomuk I. hrabě ze Šternberka, také ze Sternbergu (11.^[1] nebo 25. července^[2][3] 1713 – 13. února^[3] nebo 22. srpna 1798 Praha^[1]) byl český šlechtic z Leopoldovy linie rodu Šternberků. V letech 1771–1798 zastával úřad nejvyššího podkomoří králové v Čechách.

Původ

Jan Nepomuk se narodil jako druhý syn pozdějšího prezidenta české komory Františka Leopolda ze Šternberka (9. července 1680 nebo 1681 Praha – 14. května 1745 Žirovnice) a jeho manželky Marie Anny Johany ze Schwarzenbergu (23. listopadu 1688 Vídeň – 27. září 1757 Praha). Jeho starší bratr František Adam ze Šternberka (1711–1789) zastával úřad nejvyššího zemského maršálka Českého království.

Kariéra

Po studiích si hrabě vybral vojenskou kariéru. Bojoval proti Turkům a poté i ve válkách Marie Terezie s pruským králem Fridrichem II. V bitvě u Molvic v roce 1740 byl zraněn na hlavě. V bitvě u Chotusic (u Čáslavi) o dva roky později byl opět vážně zraněn na hlavě, tentokrát mu musela být dokonce trepanována lebka. Následně vstoupil do civilních služeb. Nakonec se stal podkomořím králové.

Majetek

V roce 1758 koupil v dražbě od dědiců Jana Václava Bubna z Litic panství Radnice na Rokycansku.^[4][5]

Rodina

Dne 24. srpna 1746 se v Praze oženil se vzdělanou hraběnkou Annou Josefou Krakowskou z Kolowrat (28. prosince 1726 Praha – 10. srpna 1790), dcerou pozdějšího nejvyššího zemského sudího a nejvyššího purkrabího Českého království Filipa Neria Kolowrat-Krakowského (1686–1773) a jeho manželky Anny Marie Barbory Michnové z Vacínova (1707–1772). Narodili se jim dvě dcery a tři synové.^[4] Druhá dcera zemřela mladá a žádný ze synů se neoženil. Všichni byli intelektuálně velmi činní, nejvíce se však proslavil nejmladší Kašpar Maria ze Šternberka.

• 1. Josefa Anna (5. 1. 1748 Praha – 16. 6. 1787)
• 2. Marie Leopoldina (28. 1. 1749 Praha – 4. 3. 1749 Praha)
• 3. Jan Nepomuk II. (25. 7. 1752 Praha – 13. 2. 1789 Sebeș (Mühlbach),^[3] Sedmihradsko), c. k. podplukovník pěšího pluku Esterházy, člen Společnosti nauk
• 4. Jáchym (12. 5. 1755 Praha – 18. 10. 1808 Březina), c. k. důstojník, člen Společnosti nauk, mineralog a chemik
• 5. Kašpar (6. 1. 1761 Praha – 20. 12. 1838 Březina), botanik a paleontolog, spoluzakladatel Vlasteneckého muzea a od roku 1822 prezident Společnosti muzea.

Odkazy

Reference

Literatura

• JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 84. 

Externí odkazy

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)