Jan Oblak

Jan Oblak
Jan Oblak (2019)
Osobní informace
Datum narození	7. ledna 1993 (31 let)
Místo narození	Škofja Loka, Slovinsko
Výška	188 cm
Klubové informace
Současný klub	Atlético Madrid
Číslo dresu	13
Pozice	brankář
Mládežnické kluby*
2003–2010 NK Olimpija Ljubljana
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 2009–2010 2010–2014 2010 2011 2011–2012 2012–2013 2014– NK Olimpija Ljubljana Benfica Lisabon → SC Beira-Mar → SC Olhanense → UD Leiria → Rio Ave FC Atlético Madrid 03400(0) 01600(0) 00000(0) 00000(0) 01600(0) 02800(0) 19100(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2008 2009 2010–2012 2009–2013 2012– Slovinsko U15 Slovinsko U16 Slovinsko U20 Slovinsko U21 Slovinsko 00100(0) 00200(0) 00400(0) 01800(0) 02800(0)
Úspěchy
Evropská liga UEFA 2013/2014 Benfica Lisabon 2017/2018 Atlético Madrid Primeira Liga 2013/2014 Benfica Lisabon Portugalský ligový pohár 2013/2014 Benfica Lisabon Španělský superpohár 2014 Atlético Madrid Superpohár UEFA 2018 Atlético Madrid
Další informace
Příbuzní	Teja Oblaková (sourozenec)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 21. červenci 2020 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 21. červenci 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Oblak (* 7. ledna 1993, Škofja Loka, Slovinsko) je slovinský fotbalový brankář a reprezentant, který hraje v klubu Atlético Madrid.

Mezi sezónami 2015/16 až 2018/19 obdržel čtyřikrát v řadě za sebou Zamorovu trofej pro nejlepšího brankáře španělské nejvyšší ligové soutěže.^[1]

V rodném Slovinsku hrál za NK Olimpija Lublaň, v jehož dresu debutoval v profesionálním fotbale.^[2] Na trénincích prvního mužstva se ukazoval již v 15 letech a v této době si odbyl debut ve druhé slovinské lize, kam se Olimpija kvůli finančním potížím propadla. Ukončení kariéry ze strany zkušeného 43letého brankáře Roberta Volka, který rozpoznal Oblakův talent, mu v sezóně 2009/10 otevřelo cestu do základní sestavy.^[3]

V červnu 2010 podepsal smlouvu s portugalským týmem Benfica Lisabon. V letech 2010–2013 byl posílán na hostování do dalších portugalských celků, postupně to byly SC Beira-Mar, SC Olhanense, UD Leiria, Rio Ave FC.

Poté, co brankářská jednička Benficy Artur Moraes několikrát chyboval, začal Oblak dostávat příležitost chytat v sezoně 2013/14, v podstatě v její druhé jarní polovině. Za 15 zápasů v portugalské Primeira lize udržel čisté konto ve 13 případech a pár měsíců od svého debutu byl ligovým a dvojnásobným pohárovým vítězem, Benfica totiž vybojovala domácí treble.^[3] Představil se i v Evropské lize 2013/14, kde se Benfica propracovala po roce opět do finále. V něm však opět prohrála, tentokrát v penaltovém rozstřelu 2:4 (0:0 po prodloužení) se španělským týmem Sevilla FC. Oblak podal výborný výkon v zápase, v rozstřelu však byli exekutoři Sevilly neomylní a překonali jej všichni čtyři (Carlos Bacca, Stéphane Mbia, Coke a Kévin Gameiro).^[4]

V červenci 2014 přestoupil za 16 milionů eur do španělského celku Atlético Madrid jako náhrada za belgického brankáře Thibauta Courtoise, který se po tříletém hostování vrátil do Chelsea FC. Oblak podepsal šestiletou smlouvu.^[5][6] Stal se v té době nejdražším brankářem španělské La Ligy a zároveň nejdražším slovinským fotbalistou.^[7][8] V srpnu 2014 vyhrál s Atléticem první trofej, superpohár Supercopa de España (v zápasech však nechytal). Poraženým soupeřem byl Real Madrid.^[9]

Tři obdržené góly v úvodním zápase skupiny Ligy mistrů 16. září 2014 vedly k porážce 2:3 na hřišti Olympiakosu.^[3] Když se do věci vložil ve formě hrající brankář Miguel Ángel Moyá, musel si Oblak na další příležitost počkat až do března 2015.^[3] Atleti postoupili ze skupiny bez jediné další porážky, ale v osmifinále podlehli 0:1 na hřišti Bayeru Leverkusen. V domácí odvetě hrané 17. března se po 23 minutách zranil Moyá a Oblak odchytal zbytek zápasu, ve kterém se prodlužovalo. Po tomto střetnutí si zajistil roli jedničky.^[3]

V sezóně 2015/16 se stal nejlepším brankářem španělské Primera División.^[10] Oblak nastoupil do finále Ligy mistrů proti Realu Madrid, které bylo reprízou evropského finále z před dvou let. Po čtvrthodině inkasoval, Yannick Carrasco ale vyrovnal za Atlético na 1:1. Jelikož prodloužení se obešlo bez gólu, došlo na penalty, ve kterých byl i díky Cristianu Ronaldovi opět úspěšnější Real Madrid.^[11] Oblakovi se nepodařilo chytit ani jednu z pěti penalt rozstřelu, jeho šest zákroků v průběhu utkání z něj činili jednoho z nejlepších hráčů jeho mužstva.^[12][13]

V osmifinálové odvetě Ligy mistrů 15. března 2017 v domácím prostředí proti Leverkusenu uhájil postupovou remízu 0:0 třemi mimořádnými zákroky při jedné akci, za což si vysloužil obdiv jak domácího publika, tak expertů.^[14] Proti Málaze v utkání La Ligy dne 1. dubna si zahrál ve stém utkání za Atlético.^[15] Na Málaze neinkasoval gól a platilo tedy, že během stovky utkání za tým přezdívaný La Rosaleda udržel čisté konto v 58 utkáních.^[15]

Fotbalový magazín FourFourTwo jej obsáhl do stovky nejlepších fotbalistů za rok 2018, kde mu patřilo 9. místo.^[16] Navázal tak na 12. místo z předchozí edice za rok 2017.^[17]

Před sezónou 2019/20 byl zvolen jedním ze zástupců kapitána Kokeho.^[18] V říjnu se vměstnal do nominace na Jašinovu trofej pro nejlepšího brankáře na světě.^[19] Tu nakonec získal Alisson Becker z Liverpoolu. Poté co v ligovém utkání proti Villarrealu 6. prosince 2019 udržel čisté konto (remíza 0:0) se zapsal do historie Atlética jako brankář s nejvíce utkání bez obdrženého gólu. Jeho 96. čisté konto v jeho 169 utkání v Primera División se rovnalo překonání dosavadního rekordmana klubu Abela Resina. Po utkání s Villarrealem navíc platilo, že Oblak nedostal gól v nadpoloviční většině utkání (56%).^[20]

Oblak se stal hrdinou jarního osmifinále Ligy mistrů proti Liverpoolu, v odvetě se výrazně podepsal pod vítězstvím 3:2 devíti zákroky, výhra se rovnala postupu do čtvrtfinále. Stal se mužem utkání podle UEFA.^[21] Do brankoviště se postavil i 17. června v Pamploně proti domácí Osasuně a v tomto zápase vychytal své 100. čisté konto ve španělské ligové soutěži. Při výhře 5:0 překonal někdejšího rekordmana Miguela Reinu, v minulosti rovněž brankáře Atlética, který v lize zaznamenal stovku zápasů bez obdrženého gólu za 222 zápasů, před Oblakem nejrychleji z brankářů.^[22]

V sezóně 2020/21 dosáhl na metu 200 ligových zápasů ve Španělsku. Stalo se tak 28. listopadu 2020 proti Valencii.^[23] Proti Barceloně 8. května 2021 vychytal remízu 0:0 na Camp Nou v jeho 300. zápase za klub.^[24] Během závěrečného 38. kola proti Realu Valladolid 22. května hájilo doma Atlético s Oblakem v brankovišti dvoubodový náskok na Real Madrid. Přes počáteční obdržený gól vyhrálo 2:1 a vybojovalo titul po sedmi letech.^[25] Odchytal plných 38 zápasů španělské ligy a popáté v kariéře obdržel Zamorovu trofej pro brankáře s nejméně obdrženými góly. Mimo to dorovnal jediné dva brankáře, kteří tuto trofej získali pětkrát – Antoniho Ramalletse a Víctora Valdése.^[26]

Dne 15. srpna 2021 odchytal za Atlético utkání číslo 304, překonal dosavadního rekordmana v počtu startů za klub Abela Resina.^[27]

Oblak působil ve slovinských mládežnických reprezentačních výběrech U20 a U21.

V A-mužstvu Slovinska debutoval 11. září 2012 v kvalifikačním zápase v Oslu proti reprezentaci Norska (porážka 1:2).^[28][29]

V roce 2015 ukončil reprezentační kariéru Samir Handanović a uvolněného postu jedničky se ujmul právě Oblak. Na podzim roku 2018 vynechal kvůli zdravotním potížím několik zápasů úvodního ročníku Ligy národů UEFA.^[3]

Klubové

Atlético Madrid

• 1× vítěz Primera División – 2020/21
• 1× vítěz Španělského superpoháru – 2014
• 1× vítěz Evropské ligy UEFA – 2017/18
• 1× vítěz Superpoháru UEFA – 2018

Individuální

• 4× Zamorova trofej pro nejlepšího brankáře španělské Primery División – 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19^[1]
• Nejlepší jedenáctka La Ligy podle fanoušků – 2015/16^[30]
• Sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2015/16,^[31] 2016/17,^[32] 2019/20^[33]
• Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2017/18^[34]
• Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2020/21^[35]
• 5× Slovinský fotbalista roku – 2015, 2016, 2017, 2018, 2020^[36]

Zdroj:^[37][18]

Jeho starší sestra Teja Oblaková (* 1990) je slovinskou reprezentantkou v basketbale.^[38][39]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Oblak na Wikimedia Commons
• Profil hráče na transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče na prvaliga.si (slovinsky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)