Jan Olivetský z Olivetu starší
Jan Olivetský z Olivetu | |
---|---|
Narození | ? |
Úmrtí | 20. září 1547 Olomouc |
Příčina úmrtí | popraven |
Povolání | tiskař |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
manželka | Kateřina Olivetská |
---|---|
syn | Albrecht Olivetský |
syn | Šebastian Olivetský ml. |
otec | Pavel Olivetský |
matka | Bonuše Olivetská |
bratr | Šebastian Olivetský st. |
sestra | Anna Olivetská |
sestra | Markéta Olivetská |
švagr | Alexandr Oujezdecký |
Jan Olivetský z Olivetu starší , též zvaný Olivetský z Heřmani, Hans Olivecensis vulgaliter Grosskopf - Hlaváč, nebo Hans ab Oliveto (? – 20. září 1547, Olomouc) byl protikatolický tiskař působící v Olomouci v letech 1538 – 1546 a v Prostějově 1543 - 1544. Za své protikatolické a posměšné tisky byl v Olomouci popraven. Stal se tak prvním mučedníkem ze všech moravských tiskařů, v souvislosti s politickými důsledky šmalkaldské války.
Život
Byl synem tiskaře Pavla Olivetského z Meziříčí, který působil a tiskl v Litomyšli v letech 1506–1532 a v Praze v letech 1523–1532. Také jeho mladší bratr Šebestian byl tiskař.[1] Jan přijal jméno Olivetský z Olivetu pravděpodobně v roce 1516, a to podle otcova přídomku, tj. podle lokality, kde žili – litomyšlské hory Olivetské. Jan Olivetský z Olivetu založil první tiskárnu v Olomouci, kde si postupně zakoupil dva domy a to v ulici Vodární a druhý na předhradí. Domy si pravděpodobně neudržel, protože jeho tiskárna sídlila v ulici Pekařské v pronajatém domě Jorga Jense.[2] Veřejnou tiskárnu povolil Ferdinand I. v roce 1538. Janův první přesně datovaný olomoucký tisk byl ze dne 12. července 1538. Šlo o německé znění starobylé apokryfní četby známé jako Poručenství. V letech 1543 - 1544 měl knihtiskárnu ve mlýně v Drozdovicích nedaleko Prostějova kam se nakrátko přesídlil. Dnes se podle něj jmenuje jedna z drozdovických ulic.[3] Do Olomouce se vrátil údajně proto, že nedokázal odolat konkurenci Jana Günthera který tam přišel z Norimberku. 25. srpna 1547 poslal podkomoří markrabství Moravského Přemek z Víckova radě města Olomouce list o činnosti Olivetského. Opatřil si výtisky traktátů a předložil je králi. Král Ferdinand dal Olomouckým rozkaz k uvěznění Olivetského. Za tuto protimonarchistickou agitaci byl vsazen do městské šatlavy a 20. září v Olomouci popraven. Dle tamější kroniky byl sťat v sedě na stolici.[4]
Rodina
Jan byl synem Pavla Olivetského knihtiskaře z Litomyšle a jeho manželky Bonuše Olivetské. Měl tři sourozence Šebastiána, Annu a Markétu (posléze provdanou za knihtiskaře Alexandra Oujezdeckého). Jan se oženil s Kateřinou s níž měl dva syny Albrechta a mladšího Šebastiána.
Dílo (výběr)
- Prawa Manska. Letha Pana nasseho Gezukrysta Syna Božy ho (Olomouc, 1538)[5]
- Dyalog. To gest. Dwau Formanuo Rozmlauwanij. Petrky a Walaucha. pře potřebne (Prostějov, 1543)[6]
- Knijha tato gest o Prawem Naboženstwij Křestianskem. Skrze Bratra Benesse Baworynskeho dobre paměti (Prostějov, 1543)[7]
- Prawa a Zřijzenij Margrabstwij Morawskeho (Olomouc, 1545-46)[8]
- Almanach (Prostějov, 1544) - s pranostikú Mijstra Petra z Probosstowicz
- Kázání o večeři Páně (Prostějov 1544) - k žádosti Mr. Jana, lékaře v Mladém Boleslavi sepsané od Martina Michalce
Odkazy
Reference
- ↑ FRANTIŠEK, Koželuha. Knihtiskařství v Prostějově v době XVI. a XVII. století. 1. vyd. Prostějov: J.Vrla Prostějov, 1900. 21 s.
- ↑ MIRJAM, Bohatcová. Knihtiskařská linie Olivetských. 1. vyd. Praha: Časopis Národního muzea, 1982. 129 - 160 s.
- ↑ PAVEL, Moš. Na Moravě vyšla první česká kniha v Prostějově. 1. vyd. Prostějov: Prostějovský deník, 2011. 1 s.
- ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Výrazné osobnosti olomouckého knihtisku 15. a 16. století. www.vkol.cz [online]. Vědecká knihovna v Olomouci [cit. 2016-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17.
- ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17.
- ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17.
- ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17.
Literatura
- BOHATCOVÁ, Mirjam. Knihtiskařská linie Olivetských. Časopis Národního muzea. 1982, roč. 151, čís. 3–4, s. 129–160. ISSN 1214-0627.
- FABIÁNOVÁ, Jiřina. Smutný konec tiskaře Jana Olivetského z Olivetu. Valašsko : vlastivědná revue. 2001, čís. 2, s. 9–10. ISSN 1212-3382.
- KOŽELUHA, František. Knihtiskařství v Prostějově v době XVI. a XVII. století. 1. vyd. Prostějov: J.Vrla Prostějov, 1900. 21 s. Dostupné online.
- MOŠ, Pavel. První česká kniha vyšla na Moravě v Prostějově. Prostějovský deník. 11. 2011, čís. 250, s. 3. Dostupné online. ISSN 1801-9846.
- NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Výrazné osobnosti olomouckého knihtisku 15. a 16. století. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : lidé okolo knih. (Autor - tvůrce - recipient). Sborník z 13. odborné konference Olomouc, 23. - 24. listopadu 2004. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-16. ISBN 80-86249-34-4, ISBN 80-7053-267-X. S. 37–46. Archivováno 16. 9. 2016 na Wayback Machine.
- PETRŮ, Eduard. Tematika olomouckých a prostějovských tisků první poloviny 16. století. In: HLOBIL, Ivo. Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska. 1400-1550. Olomouc: Moravská galerie v Brně - Muzeum umění Olomouc, 1999. ISBN 80-85227-34-7. Svazek 3 - Olomoucko. S. 502–512.
- SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČR. Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004. 1. vyd. Brno: Vědecká knihovna v Olomouci, 2004. 301 s.
- VOIT, Petr. Knižní pozůstalost olomouckého tiskaře Jana Olivetského z Olivetu jako literárněhistorický a bibliografický pramen. Sborník Národního muzea. 1984, čís. 4, s. 197 – 214. ISSN 0036-5351.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Olivetský v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.