Jan Palouš
| Ing. Jan Palouš | |
|---|---|
.jpg) Jan Palouš | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 25. října 1888 |
| Místo narození | České Budějovice, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 25. září 1971 (ve věku 82 let) |
| Místo úmrtí | Praha, Československo |
| Stát |  Čechy Československo |
| Držení hole | vlevo |
| Děti | Radim Palouš |
| Příbuzní | Martin Palouš a Jan Palouš (vnoučata) |
| Klubové informace | |
| Současný klub | ukončil kariéru |
| Pozice | obránce |
| Předchozí kluby | ČSS Praha Slavia Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na LOH | ||
| bronz | 1920 Antverpy | ČSR |
| Mistrovství Evropy v ledním hokeji | ||
| zlato | ME 1911 | Čechy |
| stříbro | ME 1913 | Čechy |
| zlato | ME 1914 | Čechy |
| stříbro | ME 1921 | ČSR |
Jan Palouš (25. října 1888 České Budějovice[1] – 25. září 1971 Praha), do roku 1947 Jan Leopold Alois Pallausch, byl český a československý lední hokejista, autor memoárů a filmový režisér. Patřil mezi české hokejové mušketýry, proslavil se jako střelec první branky[2] hokejového mužstva Čech a získal dva tituly mistra Evropy. Používal mnoho dalších jmen, jako Pal, Valda, Algy ad.
Život
Mládí
Narodil se jako Jan Leopold Alois Pallausch, syn báňského rady Aloise Pallausche (1835–1914) a jeho manželky Leopoldiny, rozené Limpové (1849–1916). K úřední změně příjmení na Palouš došlo až v roce 1947.[1] Od roku 1899 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech (dnes Praha), Jan byl nejmladší ze šesti dětí.[3] Vystudoval pražskou techniku.[4]
Rodinný život
Dne 28. října 1919 se oženil (civilní sňatek) s Marií Kafkovou (1889–??).[5] Syn Radim Palouš byl filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy.
Po 2. světové válce
Po druhé světové válce se věnoval redakční činnost, sepsal svoje memoáry. V roce 1959 získal spolu s dalšími vynikajícími bývalými fotbalisty a hokejisty titul Zasloužilý mistr sportu.[6]
Zemřel v Praze.[7]
Sportovní dráha
Jan Palouš hrál od mládí bandy hokej za Akademický SK[8] (později přejmenovaný na Českou sportovní společnost). Jako člen tohoto klubu se společně s hráči Slavie Praha v roce 1909 v Chamonix seznámil na mezinárodní úrovni se skutečným ledním hokejem (tehdy pro rozlišení označovaným slovem kanadský). Vstřelil tam historicky první reprezentační český gól v tomto sportu.[2] Po návratu z Chamonix v časopise Sport a hry zveřejnil myšlenku, že lední hokej v budoucnu dostane přednost před bandy hokejem. Novinářsky byl činný i v dalších letech. V roce 1912 požadoval postavení zastřešené haly s umělým ledem v Praze shodou okolností právě na místě, kde se tak po více než padesáti letech i stalo. Byl pevnou součástí národního hokejové reprezentace Čech. Před první světovou válkou vynechal pouze první dva zápasy na mistrovství Evropy v ledním hokeji 1914, kam se dopravil po složených zkouškách na technice potají až k poslednímu utkání.
Po 1. světové válce změnil klubový dres a přešel do Slavie Praha. Jako hráč Československa se zúčastnil olympijských turnajů v letech 1920 (zde Čechoslováci získali bronz) a 1924, které byly zároveň i prvními mistrovstvími světa, a jednoho mistrovství Evropy 1921. Reprezentoval dohromady v 19 zápasech, v nichž vstřelil 2 góly.
Redaktor, spisovatel a filmař
Byl redaktorem Prager Presse, sportovním publicistou a autorem pamětí. V 50. letech 20. století spolupracoval na obrazových publikacích, mj. se synem Radimem Paloušem.
Memoárová literatura
- Haló, zde redaktor Laufer! (vzpomínky a dobrodružství sportovního hlasatele v klubech a na hříšti, ve vlaku a u mikrofonu; pod původním příjmením J.A. Pallauš, kresby Ondřej Sekora; Praha, Orbis, 1931)
- Mušketýři s hokejkou (vyprávění o smutných a veselých osudech našich prvních hokejistů, předmluva Josef Laufer, ilustrace Jiří Hejna; Praha, Mladá fronta, 1955, 1959, 1968)
- S hokejkou po světě (obálka, vazba a ilustrace Jiří Hejna; Praha, Mladá fronta, 1956)
Ostatní
- Tvář Československa (sestavil Jan A. Palouš, texty František Halas; Praha : Orbis, 1948)
Filmografie
Režíroval filmy Noční děs (1914), Šestnáctiletá (1918), Sen frátera Ondřeje (1918), Princezna z chalupy (1918), České nebe (1918), Čertisko (1918) a Cesta kolem republiky (1923).
K filmu Princezna z chalupy napsal scénář, ve filmu Cesta kolem republiky též účinkoval.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše v Českých Budějovicích
- ↑ a b JAN PALOUŠ | Síň slávy Českého hokeje. www.sinslavycslh.cz [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 439, obraz 624, Pallausch Alois
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 439, obraz 631, Pallausch Johann
- ↑ Matrika oddaných, Okresní správa politická Vinohrady, 1919-1920, snímek 76
- ↑ Nezapomenutelné chvíle na stadionu Spartak Praha Sokolovo. Rudé právo. 7. 9. 1955, s. 4. Dostupné online.
- ↑ (dostupné online v NK ČR). Pravda. 27. 9. 1971, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Hockey (na ledě). Národní politika. 13. 1. 1908, s. 4. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Palouš na Wikimedia Commons - Jan Palouš – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Jan Palouš v Česko-Slovenské filmové databázi
- Sláva vítězům: Jan Palouš, dokument České televize
- Jan Palouš v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Palouš (1888-1971)