Jan Plovajko
| Jan Plovajko | |
|---|---|
| Narození | 5. února 1922 Tuří Bystrá, Podkarpatská Rus  Československo |
| Úmrtí | 11. ledna 2020 (ve věku 97 let) Trutnov Česko |
| Národnost | Československá |
| Povolání | voják a veterán |
| Ocenění | Řád Bílého lva (2010) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Plovajko (5. února[1] 1922 Tuří Bystrá, Podkarpatská Rus – 11. ledna 2020 Trutnov) byl československý a český plukovník rusínského původu. Za druhé světové války se účastnil bojů na východní frontě v československých jednotkách. Byl vězněn v gulagu a za komunistického režimu pracoval nejprve jako technik a po okupaci jako dělník. Dne 28. října 2010 byl oceněn Řádem Bílého lva za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.[2][3]
Život
Narodil se do rodiny Vasila Plovajka a Oleny roz. Huštanové. Rodiče měli zemědělskou usedlost, na kterou jeho otec musel vydělat v Argentině. Jako jediný z dětí v rodině mohl studovat gymnázium v Užhorodě. V roce 1939, po maďarské invazi na Podkarpatskou Rus, utekl stejně jako jeho strýc a bratr[1] do Sovětského svazu. Za překročení hranice byl zatčen, obviněn ze špionáže a odsouzen na tři roky do gulagu Norillag za polárním kruhem.[2]
Po amnestii se přihlásil do jednotky československé armády v SSSR. Zúčastnil se několika významných bitev, mj. bitvy o Kyjev, bitvy o Bílou Cerkev, bitvy u Jasla, bitvy na Dukle či bojů o Liptovský Mikuláš. Během bitvy o Kyjev zemřel jeho starší bratr Vasil.[2]
Po válce Plovajko zůstal v armádě, prošel důstojnickým kurzem a stal se velitelem kasáren v Trutnově. V polovině roku 1948 vznesla Státní bezpečnost proti Janu Plovajkovi obvinění ze záškodnické činnosti, kontaktu s cizím nepřítelem a vraždy.[4] Veškerá obvinění byla zrušena, ale v roce 1950 byl z rozhodnutí ministra obrany Alexeje Čepičky „z důvodů opakovaných poklesků“[1] propuštěn z armády. Pracoval v různých profesích, do roku 1968 jako stavební technik. V roce 1977 odešel do důchodu jako dělník na stavbě pražského metra.[1]
Po roce 1989 byl aktivní ve Vojenském sdružení rehabilitovaných, Československé obci legionářské a Českém svazu bojovníků za svobodu.[4][3]
S rodinou žil v Trutnově a se svou ženou vychoval tři děti.[1]
Plukovník Plovajko zemřel 11. ledna 2020 v Trutnově, poslední rozloučení s vojenskými poctami se konalo 24. ledna v Trutnově.[5]
Vyznamenání
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile za zásluhy I. stupně
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Dukelská pamětní medaile
Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání
Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR
Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, SSSR
Jubilejní medaile 60. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – Rusko, 2005
Kříž obrany státu ministra obrany České republiky, ČR
Řád Bílého lva, III. třída – vojenská skupina, ČR
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Jan Plovajko [online]. Letopisy.cz [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-21.
- ↑ a b c Jan Plovajko obdržel Řád bílého lva vojenské skupiny [online]. Krkonošský deník, 2010-10-30 [cit. 2010-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam osobností vyznamenaných při příležitosti 28. října 2010. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-10-28 [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-10.
- ↑ a b Jan Plovajko (1922) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2010-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel válečný veterán plukovník Jan Plovajko. Pohřeb bude mít v pátek v Trutnově. www.acr.army.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-27.
Související články
Externí odkazy
- Jan Plovajko na portálu Paměť národa
- Mise – dokument České televize z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy (možnost on-line přehrání)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
Stužka: Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR – Československo.
Stužka:
- Řád bílého lva III. třídy – Česká republika (od roku 1994);
- Řád bílého lva III. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992);
- Řád bílého lva I. třídy – Československo (do roku 1990).
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – Československo.
Autor: Samuel15, Licence: CC BY-SA 4.0
Stužka Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání
Stužka: Kříž obrany státu ministra obrany České republiky.
Autor: Smat, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bars Commemorative medal Dukla
Autor: Athos Fere, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon for Jubilee Medal "60 Years of Victory in the Great Patriotic War 1941-1945"
_BAR.svg)
Autor: Mboro, Licence: CC0
Stužka: Československá vojenská pamětní medaile se štítkem "SSSR" (Sovětský svaz).