Jan Reichmann

PhDr. Jan Reichmann
Narození	25. dubna 1885 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. prosince 1943 (ve věku 58 let) Chicago Spojené státy americké Spojené státy americké
Pseudonym	J. J. Reichmann
Povolání	spisovatel, překladatel, publicista, diplomat
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	diplomacie, publicistika, překlad z francouzštiny, angličtiny a němčiny
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Reichmann (25. dubna 1885 Praha^[1] – 12. prosince 1943 Chicago, Spojené státy americké) byl český spisovatel, překladatel, publicista a diplomat. Používal také křestní jména Hans nebo John.^[2]

Narodil se v rodině úředníka Josefa Reichmanna (1850) a Elišky rozené Hájkové (1844).

Po skončení gymnázia na Královských Vinohradech roku 1904 začal studovat germanistiku na Karlově univerzitě v Praze. Svá studia dokončil roku 1911 obhajobou disertační práce Přírodní pocit a cit v lyrice Gottfrieda Kellera.^[3] Vydal rovněž několik delších statí na téma vztahů mezi hudbou a literaturou.^[2] Přispíval například do literárního a kulturního časopisu Novina^[4] a pro časopis Světozor překládal především německou literaturu.^[5]

Působil v diplomatických službách v Japonsku a v USA. Později pracoval v Chicagu jako redaktor listu Svornost, věnoval se právním a obecně kulturním otázkám a podílel se na zprostředkovávání kulturních vztahů mezi USA a Československem. Překládal z angličtiny, francouzštiny a němčiny.^[6] Zemřel roku 1943 v Chicagu.^[7]

• Dr. Eduard Beneš, Praha: František Topič 1919
• Fašismus, Praha: Ladislav Šotek 1923
• Japonsko: tři kapitoly o jeho moderním vývoji, Praha: Lidová tribuna 1924

• George Moore: Zpovědi mladého muže, Praha: František Adámek 1910
• William Thomas Beckford: Kalif Vathek, Praha: František Adámek 1911
• Walter Pater: Renaissance: studie o umění výtvarném a poesii, Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes 1913
• George Moore: Konec Marie Pellegrinové, in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 89. Praha: J. R. Vilímek 1915
• Oscar Wilde: Svatá kurtizána čili, Žena pokrytá drahokamy, Praha: Jan Otto 1917
• T. G. Masaryk: Das Problem der kleinen Völker in der Europäischen Krisis – Praha: Otto Girgal, 1922

• Maurice Barrès: Věčné rysy Francie, Praha: Otto Girgal 1919
• Louis Eisenmann: Slovanská vzájemnost, Praha: Otto Girgal 1919
• Charles Rivet: Poslední Romanovec: car a jeho dvůr, Praha: Otto Girgal 1919
• Émile Haumant: Německý útok a ruské válečné cíle, Praha: Otto Girgal 1919
• Henri-Robert: Maršál Foch, Praha: Otto Girgal 1919
• Edvard Beneš: K budoucímu míru, Praha: Otto Girgal 1919
• Edvard Beneš: Zničte Rakousko-Uhersko: utrpení Čechů a Slováků v dějinách, Praha: Tiskové a vydavatelské družstvo československých socialistů 1920
• Jules Chopin: Pro novou evropskou rovnováhu: výbor statí z let 1913–1919. Praha: Památník odboje, 1925

• Renaissance: studie o umění výtvarném a poesii
• K budoucímu míru
• Slovanská vzájemnost
• Německý útok a ruské válečné cíle
• Das Problem der kleinen Völker in der Europäischen Krisis
• Pro novou evropskou rovnováhu
• Autor John Joseph Reichman ve Wikizdrojích (anglicky)
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Reichmann