Jan Rejchl

Jan Rejchl
Narození7. července 1899
Hradec Králové
Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. února 1985 (ve věku 85 let) nebo 25. února 1985 (ve věku 85 let)
tamtéž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt, malíř, grafik a učitel
RodičeVáclav Rejchl st.
PříbuzníVáclav Rejchl ml. (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rejchl (7. července 1899 Hradec Králové[1]28. února 1985 tamtéž[2]) byl český architekt. Pocházel z významné stavitelské rodiny, jeho otcem byl Václav Rejchl st. a bratrem Václav Rejchl ml., a byl zřejmě nejvýraznějším architektem tohoto rodu. Působil, stejně jako jeho příbuzní, převážně na Královéhradecku.[3][4]

Život

Jan Rejchl se narodil jako nejmladší syn Václavu Rejchlovi st. a jeho manželce Anně.[1] Studoval reálné gymnázium v Hradci Králové, ale hned po maturitě, v roce 1917, narukoval na italskou frontu. Po návratu studoval v letech 1919–24 architekturu na pražské technice a navázal dvouletým studiem architektonické speciálky u Josefa Gočára, který Rejchlovo další architektonické působení významně ovlivnil (např. puristická kompozice hmot, obliba režného zdiva[5]).[4] Již při studiu Rejchl navrhl v roce 1922 evangelickou modlitebnu ve Rváčově.[6] V roce 1925 pak krátce nastoupil do rodinné architektonické kanceláře, kterou tou dobou vedl jeho bratr Václav Rejchl ml., záhy ale odešel na placenou stáž do ateliéru svého pedagoga z techniky Antonína Engela, kde strávil období od července 1926 do února 1927. Po návratu do Hradce Králové se vrátil do rodinné kanceláře, 1. ledna 1930 se pak zcela osamostatnil a samostatně projektoval až do roku 1948.[4]

Přelom 20. a 30. let 20. století znamenal pro Jana Rejchla největší vytížení.[5] Působil na velkých reprezentativních zakázkách, nevyhýbal se ale ani projektům menšího rozsahu, navrhoval například turistické chaty, rodinné vily, a nezanedbatelnou část jeho tvorby tvoří pomníky. Budoval rovněž akademickou kariéru, v roce 1947 mu byl na VUT v Brně udělen titul docenta a Rejchl pak na této škole přednášel především dějiny stavebních slohů a také publikoval.[4] V létě roku 1948 byl osloven Ladislavem Machoněm, aby se stal ředitelem nově vznikajícího královéhradeckého projekčního ústavu, který sdružoval veškeré znárodněné architektonické praxe (státní organizace Stavoprojekt[4]).[5] V roce 1953 vyšel asi nejpozoruhodnější Rejchlův teoretický spis, Harmonie architektonického díla, který celkem otevřeně kritizuje architekturu socialistického realismu, ale také architekturu funkcionalistickou, k jejímž principům nikdy nenašel cestu.[5] Po ukončení působení na brněnské technice v roce 1953 se Jan Rejchl plně věnoval práci ve Stavoprojektu v Hradci Králové (spolupracoval zde s architekty Františkem Steinerem, Václavem Rohlíčkem a také se svým synem Milanem Rejchlem), zaměřoval se zejména na urbanistické plány a studie. Podílel se také na památkářské činnosti svého bratra Václava Rejchla ml., a to zejména formou památkových obnov (radnice v Třebechovicích, mlýn v Ratibořicích, zámek Vlčice u Trutnova).[4]

Hrobka rodiny Rejchlovy na hřbitově v Pouchově

Jan Rejchl odešel na odpočinek v roce 1975 a zemřel 25. února 1985.[4] Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Pouchově.

Dílo

V rámci Stavoprojektu:

Galerie původních budov

Galerie památkových obnov

Galerie pomníků

Odkazy

Reference

  1. a b SOA Zámrsk, Českobratrská církev evangelická Černilov, Matrika narozených 1883-1902 v Hradci Králové, sign. R 5-14, ukn. 11233, str.351. Dostupné online
  2. Databáze Národní knihovny ČR, Rejchl, Jan, 1899-1985
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t REJCHL Jan. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2012. 138 s. ISBN 978-80-905271-1-9. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o S.R.O, Via Aurea. Jan Rejchl | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au Arching R-R - Historie. www.archingr-r.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. a b MOTEJLOVÁ, Ilona. Bakalářská práce Architektura vil v Hradci Králové, 1900 – 1945 [online]. Olomouc: FF UP, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZIKMUND-LENDER, Ladislav: Tři generace architektů. Hradec Králové, 2012. ISBN 978-80-905271-1-9

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Automatická telefonní ústředna (Hradec Králové).jpg
Autor: Boris-Jelinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Automatická telefonní ústředna, Hradec Králové, Československé armády 954/7.
Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918
Birth house of Frantisek Ladislav Vek.jpg
Autor: User:Zp, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Hradec Králové - Krajský soud.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Krajský soud, Československé armády 218/57, 500 03 Hradec Králové. Funkcionalistická budova z let 1933-4 od architekta Václava Rejchla.
Dobruška, spořitelna II.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Spořitelna v Dobrušce v Královéhradeckém kraji
Trebechovice pomnik JTHelda 1.JPG
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Třebechovice pod Orebem. Pomník Jana Theobalda Helda od sochaře Josefa Škody (1901 - 1949)
Třebechovice pod Orebem, radnice.jpg
Autor: Stanislav Dusík, Licence: CC BY-SA 4.0
Radnice na Masarykově náměstí
Hradec Králové - Hlavní nádraží.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Hradec Králové hlavní nádraží, pohled na nádražní budovu před přestavbou Riegrova náměstí v roce 2007
Nechanice Raabova ulice bývalá nemocnice.JPG
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Nechanice Raabova ulice bývalá nemocnice nyní léčebna návykových nemocí
Ostrá hůrka (317 m), památník XIV.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Ostrá hůrka (317 m). Okres Opava, Česká republika.
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Jan Rejchl.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Jan Rejchl
Hrobka Václav Rejchl - hřbitov Pouchov.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny Václava Rejchla - hřbitov Pouchov
LekarskaFakulta.jpg
Autor: Lukáš Hlaváček, Licence: CC BY-SA 3.0
Lékařská fakulta v Hradci Králové
Pomník L. J. Pospíšila (Hradec Králové) 2.jpg
Autor: Boris-Jelinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník L. J. Pospíšila (Hradec Králové)