Jan Rosůlek

Pater Ing. Jan Rosůlek, O. Piar. Schol.
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	piaristé
Noviciát	1945 Mikulov
Sliby	29. října 1950
Svěcení
Kněžské svěcení	1951
Osobní údaje
Datum narození	4. dubna 1900
Místo narození	Plzeň
Datum úmrtí	27. listopadu 1990 (ve věku 90 let)
Místo úmrtí	Praha
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Blízká osoba	Marie Rosůlková rodná sestra
Příbuzní	Marie Rosůlková (sourozenec)
Povolání	architekt, římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rosůlek (4. dubna 1900 Plzeň^[1] – 27. listopadu 1990^[2] Praha) byl český architekt a římskokatolický kněz, člen piaristického řádu. Jeho sestrou byla herečka Marie Rosůlková.

Narodil se do rodiny plzeňského obuvníka Jana Rosůlka (* 1869), původem ze Starých Smrkovic a jeho manželky Rosalie, rozené Novákové (* 1873) v Přemyslově ulici č. 28. V letech 1918–1924 vystudoval stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze u profesora Antonína Engela.^[3] Druhou státní zkoušku z pozemního stavitelství a architektury složil v roce 1925.^[4] Po absolvování školy pracoval u stavitele Severina Ondřeje v Praze a u Aloise Špalka v Plzni. Od roku 1926 byl členem Devětsilu. Mimo jiné projektoval kožní pavilon Fakultní nemocnice Bulovka v Praze.^[5]

Podle matričního záznamu vystoupil 30. září 1925 z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. 4. října 1928 se v Praze oženil s Gabrielou Štěpánovou. Manželům se narodila dcera. V roce 1941 bylo manželství rozloučeno. Do církve se vrátil 2. srpna 1940 v Praze Dejvicích. V roce 1945 vstoupil do piaristického kláštera v Mikulově^[6]. Nižší kněžské svěcení obdržel v roce 1947. Poté, co dostal souhlas od Kongregace ritů v Římě, složil řádové sliby dne 29. října 1950. Studoval bohosloví nejprve v Bratislavě, poslední ročník pak na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze. Studia zakončil v roce 1951. Dne 10. března 1951 sloužil svou primici v kostele svatých Petra a Pavla na Vyšehradě. Od téhož roku do roku 1961 působil neformálně jako kaplan v Nuslích. Dne 2. února 1961 mu byl bez udání důvodů odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Sloužit mše mohl tedy následně pouze soukromě, což činil v kostele Bolestné Panny Marie při klášteře a nemocnici svaté Alžběty Na Slupi.^[4]

V květnu 1968 mu byl souhlas k výkonu duchovenské činnosti navrácen. Působil jako výpomocný duchovní v kostele sv. Michaela archanděla v Praze-Podolí.^[4][7] Od roku 1980 pak převzal správu farnosti a vykonával ji až do své smrti v roce 1990.^[4] V této době žil se svou sestrou Marií v kubistickém trojdomě na Rašínově nábřeží.^[8]

V roce 1970 byl jmenován arcibiskupským notářem.^[4] Zemřel v roce 1990 a byl pohřben společně s teologem ThDr. Josefem Zvěřinou do jihozápadního kněžského oddělení Vyšehradského hřbitova. Do téhož hrobu byla pohřbena i jeho sestra, herečka Marie Rosůlková.

• 1924 Sokolovna v Plzni
• 1925 Národní dům v Banské Bystrici
• 1931 Pavilon prosektury v areálu Nemocnice na Bulovce (spolu s V. Jedličkou a F. X. Nevolem)^[6]

• 1925–1927 Nájemní dům, Zikova čp. 522/XIX., Praha – Dejvice^[9]
• 1925–1928 Nájemní dům, Radlická čp. 2485/XIII., Praha – Smíchov^[9]
• 1927 Nájemní domy, Žateckých čp. 761 – 763/XIV., Praha – Nusle^[10]
• 1927–1928 Nájemní dům, Plzeňská čp. 441/XVII., Praha – Košíře^[11]
• 1927–1929 Vlastní vila, Na viničních horách čp. 773/XIX., Praha – Dejvice^[12]
• 1929–1930 Nájemní dům, Křišťanova čp. 1678/XI., Praha – Žižkov^[13]
• 1930–1931 Blok obytných domů Městské pojišťovny v Dejvicích (spolu s Evženem Linhartem)
• 1935–1936 Dermatovenerologický pavilon Nemocnice na Bulovce, Praha – Libeň^{[3][2][14][15][16]}

Jeho stavby byly zveřejněny v časopisu Stavitel a Stavba.

• KORONTHÁLY, Vladimír. Almanach duchovních Arcidiecéze pražské ve 20. století a lexikon farností Arcidiecéze pražské 1948-2010.. Redakce Marie Kolářová. Svazek Díl II., M-Ž. Praha: Arcibiskupství pražské, 2013. 586 s. Kapitola Rosůlek, Jan, s. 240. 
• ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu : Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Ilustrace Jan Malý. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. 
• VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 8020009698, ISBN 9788020009692. OCLC 56664558 S. 560. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Rosůlek na Wikimedia Commons
• ROSŮLEK Jan. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-22.