Jan Roskovec

doc. Jan Roskovec, Ph.D.
Narození	25. února 1966 (58 let) Praha
Bydliště	Praha
Národnost	česká
Alma mater	Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy (1984–1989) gymnázium
Povolání	teolog kazatel vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Znám jako	evangelický teolog, kazatel
Nábož. vyznání	Českobratrská církev evangelická
Choť	Kateřina Roskovcová (od 1987)[1][2]
Rodiče	Vladimír Roskovec[3] a Lydie Roskovcová[4]
Příbuzní	Jakub Roskovec[3] a Ondřej Roskovec[3] (sourozenci)
Funkce	ředitel (Centrum biblických studií; od 2011) děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; od 2022)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Roskovec (25. února 1966 v Praze) je český evangelický teolog a biblista, vysokoškolský pedagog a kazatel Českobratrské církve evangelické (ČCE).

Jan Roskovec vyrůstal v prostředí evangelického sboru v Praze-Střešovicích pod vlivem faráře Jaroslava Vettera, originálního biblisty a praktického teologa.^[5] Po maturitě na Akademickém gymnáziu (1984) vystudoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (1984–1989) a na Westminster College v Cambridge (1989–1990).^[6][7] V r. 1987 se oženil s Kateřinou, roz. Doležalovou,^[5] nyní evangelickou farářkou. V r. 1990 byl ordinován kazatelem ČCE a v letech 1990–1999 působil jako vikář a farář sboru v Českém Brodě.^[8] V r. 1996 absolvoval tříměsíční studijní pobyt na teologické fakultě Friedrich-Alexander Universität v Erlangen.^[7] V r. 1999 se stal vědeckým pracovníkem Centra biblických studií^[9], společného pracoviště UK a Akademie věd ČR, od r. 2011 je jeho ředitelem.^[10]

Na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy (ETF) obhájil v r. 2003 doktorskou práci K počátkům křesťanské soteriologie: Apoštol Pavel, její svědek a interpret (pod vedením P. Pokorného, nepublikováno),^[11] v r. 2003 se stal vědeckým pracovníkem Katedry Nového zákona, od r. 2005 na ní působil jako odborný asistent.^[7][12] V roce 2022 se na Univerzitě Karlově habilitoval jako docent v oboru evangelická teologie habilitační prací Evangelium podle Jana: Český ekumenický komentář k Novému zákonu.^[13] V letech 2005-2022 byl  proděkanem pro zahraniční a ekumenické vztahy, od 1. června 2022 je děkanem fakulty.^{[14][15][16][17]}

Od r. 1999 je členem Poradního odboru teologického synodní rady ČCE.^[18] Z pověření ČCE se v letech 2008–2012 účastnil věroučných rozhovorů Společenství evangelických církví v Evropě (příprava dokumentů Schrift-Bekenntnis-Kirche^[19], Ministry-Ordination-Episkope, konzultace o vztahu ordinace a teologického vzdělání). Je členem Society of Biblical Literature^[20] a European Association of Biblical Studies.^[21]

Zájem o nejstarší vývoj křesťanského myšlení, zvláště soteriologické interpretace Ježíšova významu, jej vedl k soustředění na texty a teologii apoštola Pavla.^[18][22] Kromě dílčích studií a tematického výkladu o pojmu milosti, jehož křesťanské pojetí má u Pavla původ připravil pro řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu, jejímž je od r. 2005 editorem,^[7] výklad 2. Listu Korintským a Listu Římanům. S P. Pokorným se účastnil badatelského projektu Jesus Research,^[23][24][25] zaměřeného k historickým otázkám spojeným s osobou a působením Ježíše z Nazareta a věnoval se v něm problému Ježíšových zázraků a otázce historických látek v Janově evangeliu.^[18] Čtvrtým evangeliem se v poslední době zabývá nejvíce, dokončil k němu komentář pro řadu ČEKNZ Evangelium podle Jana (2022)^[26].

• Profil na Evangelické teologické fakultě UK
• Profil na stránkách CBS
• Plné texty na Academia.edu
• Publikační a další odborná činnost evidována v databázi OBD.