Jan Roubal (entomolog)

Jan Roubal
Narození16. srpna 1880
Chudenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. října 1971 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníentomolog, zoolog, pedagog, spisovatel literatury faktu, učitel a biolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Roubal (16. srpna 1880, Chudenice, Čechy[1] – 23. října 1971, Praha, Československo) byl pedagog a významný entomolog světového formátu.

Biografie

Narodil se v roce 1880, otec Jakub Roubal, matka Marie, rozená Kašparová.[1] Vystudoval přírodní vědy, matematiku a fyziku na Filozofické fakultě a současně i anatomii a embryologii na lékařské fakultě Karlovy Univerzity v Praze. Působil jako středoškolský pedagog v Praze a v Příbrami, ředitel dívčího gymnázia v Banské Bystrici v letech 1919–1938. Během svého života budoval fondy přírodovědeckých sbírek na gymnáziu. Působil jako významný představitel a aktivní účastník ochranářských aktivit a vzniku Spolku ochrany přírody a proti týraní zvířat v Banské Bystrici, kde v letech 1927–1938 pracoval jako předseda. Stal se také spolupracovníkem ČSAV. Zemřel 29. října 1971 v Praze.

Entomologické aktivity

Byl jedním z nejvýznamnějších českých entomologů světového významu. Jeho jméno se stalo mezi československými entomology pojmem a symbolem lásky k přírodě. Málo entomologů na světě se může chlubit tak obrovským rozsahem své práce, jako právě on. Jeho obrovská sbírka hmyzu a bibliografie, která obsahuje více než 500 prací, odborných vědeckých publikací, knih, článků apod. je toho důkazem. Stal se spoluzakladatelem České entomologické společnosti, byl členem slovenských i mezinárodních vědeckých společností. Autor katalogu brouků Slovenska a Podkarpatské Rusi, vědeckých a odborných článků. Publikoval v odborných časopisech a sbornících. Jeho sbírka brouků je uložena v SNM v Bratislavě. Menší část sbírky se nachází na různých místech na Slovensku a v Česku.

Posmrtné připomínky

Pamětní deska je umístěna na rodném domě Jana Roubala v Chudenicích, kde je na místním hřbitově pohřben. Jeho busta je též ve slovenské Radvani (městská část Banské Bystrice).[2]

Bibliografie

  • Roubal, J.: 1907, Některá nová pozorování na myrmekophilech a jiných hostech mravenců. Čas. Čes. spol. ent., 4: 65–66.
  • Roubal, J.: 1908, Fauna Bohemica – Noví čeští brouci. Čas. Čes. spol. ent., 5: 147.
  • Roubal, J.: 1910, Noví brouci české fauny a některé poznámky systematické a ekologické. Čas. Čes. spol. ent., 7: 19–21.
  • Roubal, J.: 1911, Noví brouci pro českou faunu . Čas. Čes. spol. ent., 8: 129–137.
  • Roubal, J.: 1912, Noví brouci české fauny. (Additio ad Coleopterorum Faunam Bohemiae). Sbor. Klubu přír. v Praze, IX: 1–2.
  • Roubal, J.: 1917, Noví brouci české zvířeny. XIII. Příspěvek Čas. Čes. spol. ent., 14: 69–70.
  • Roubal, J.: 1924, O význačných kovářících. (Sur quelques Elaterides rares). Čas. čs. spol. ent., 21: p. 94–95.
  • Roubal, J.: 1927, O ubývání nebo vymizení některých brouků v RČS. Čas. čs. spol. ent. XXIV, p. 57–60.
  • Roubal, J.: 1928, Adelocera fasciata L. a. čejkai n. a. Roubal. Čas. čs. spol. entomol., č. 3–4: 46 pp.
  • Roubal, J.: 1930, Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatska, 1. Učená spol. Šafárikova, Bratislava, Státní tiskárna Praha, 572 pp.
  • Roubal, J.: 1934, Koleopterologický náčrtek z okolí Opočna. Věda přírodní, XV: p. 21–23.
  • Roubal, J.: 1936, Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatské Rusi, 2. Učená spol. Šafárikova, Bratislava, Státní tiskárna Praha, 435 pp.
  • Roubal J.: 1937 – 1941, Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Východních Karpat, III. Slovanský ústav, Nakl. Orbis, Praha, 363 pp.
  • Roubal, J.: 1941, Monografie evropských a kavkazských druhů rodu Denticolis Pill. et Mitterp. (Col., Elateridae). (Monographia Denticollis Pill. et Mittelp. specierum et Europa et Caucaso). Sb. Ent. odd. Zemsk. Mus. v Praze, 19: p. 26–59.
  • Roubal, J.: 1952, Nová Coleoptera české fauny–48. příspěvek. Čas. Slez. Muz., Opava, II: p. 47–48.
  • Roubal, J.: 1952, Systematicko-morfologická a zoogeografická studie o Agriotes gallicus Lac. a Chrysobothris igniventris Reitt. Čas. Slez. Muz., Opava, II: p. 48–50.
  • Roubal, J.: 1954, Nové české Heteroptery a příspěvek k studiu příslušné faunistické literatury, Faunae bohemicae Heteroptera nova., Čas. Slez. mus. Vědy přír. 3, 1953, p. 17 – 27.
  • Roubal, J.: 1955, K faunistice Heteropter Štramberska. Á la connaissance des Hétéroptères des environs de Stramberk (Moravie). Přírodov. sbor. Ostr. 16, p. 71 – 75.
  • Roubal, J.: 1956, Druhý příspěvek o zvířeně českých ploštic. [2. contribution to the knowledge of the Bohemian Heteroptera (Heteroptera)]. Roč. Čs. spol. ent., 52, 1955, p. 159 – 160.
  • Roubal, J.: 1956, Třetí faunistický příspěvek o českých Heteropterách. [Dritter faunistischer Beitrag Über Heteropteren Böhmens.]. Čas. Slez. muz. Vědy přír., 5, p. 31 – 32.
  • Roubal, J.: 1956, Přehled našich druhů rodu Peritrechus (Heteroptera). [Uebersicht der heimischen Arten der Gattung Peritrechus (Heteroptera)]. Přírodov. sbor. Ostr., 17, p. 241 – 245.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Chudenice, 1875-1913, snímek 101 [online]. Porta fontium [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Na entomologa Jana Roubala vzpomínal i jeho vnuk. klatovsky.denik.cz [online]. 2020-08-20 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • Slovenský biografický slovník
  • Špaček, K.: 1935, Ent. Nachrichtenbl., 9: p. 38 – 52.
  • Anonym: 1940, Krása našeho domova, 32: p. 179 – 180.
  • Jagemann, E.: 1940, Entomol. Listy, 3: p. 40 – 41.
  • Kálal, M.: 1940, Lidové Noviny, 3/48(190/414)
  • Okali, I.: 1961, Zbierka profesora Roubala v Slovenskom múzeu. Acta Rerum naturalium Musei slovaci, Bratislava, 7: p. 140 – 141.
  • Heyrovsky, L.: 1965, Acta ent. bohemoslov., Praha, 62: p. 315 – 316.
  • Heyrovsky, L. & Štys, P.: 1965, Acta ent. bohemoslov., Praha, 62: p. 316.
  • Burda, J.: 1970, Pravda. 7.8.1970: p. 5.
  • Štys, P.: 1970, Acta ent. bohemoslov. Praha, 67: p. 429.
  • Vesely, J.: 1971, Ochrana přírody, 26: p. 246.
  • Korbel, L.: 1972, Biologia, 27: p. 173–174.
  • Likovsky, Z.: 1972, Acta Musei Reginaehradecensis, Serie A: Sci. Nat., 13: p. 133.
  • Likovsky, Z.: 1972, Práce Muzea Hradec Králové, A, Vědy přír. 12(1971): p. 199–200.
  • Pfeffer, A. & Štys, P.: 1972, Acta ent. bohemoslov., Praha, 69: p. 423–425.
  • Pfeffer, A. & Štys, P.: 1972, Sborn. Jihočesk. muzea v Českch Budějovicích. Vědy přír., 12: p. 156–158.
  • Skuhravy, V.: 1972, Živa, 20: p. 21.
  • Okali, I.: 1973, Zborn. Slov. nár. múz., Prír. vedy, 18(2): p. 161.
  • Koleška, Z.: 1975, Opera Corconotica, 12: p. 145 + portrét. [Sep.].
  • Okali, I.: 1978, Acta rer. natur. mus. nat. Slov., Bratislava, 24: p. 185–186.
  • Koleška, Z.: 1980, Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV, 16: p. 11–12.
  • Koleška, Z.: 1991, Zprávy Čs. spol. ent. Praha, 27: p. 460–464 + portrét.
  • Okali, I. et al.: 1996, Slovník slov. Zool. p. 101.
  • Nonveiller, G.: 1999, The Pioneers of the Research on the Insects of Dalmatia: p. 245–246.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“