Jan Rychlík (historik)
prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., dr. h. c. | |
---|---|
Jan Rychlík v roce 2009 | |
Narození | 26. listopadu 1954 (69 let) Praha |
Povolání | historik, pedagog a spisovatel |
Stát | Česko |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Ocenění | Řád bílého dvojkříže 3. třídy (2024; Reduta) |
Rodiče | Jan Rychlík |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Rychlík (* 26. listopadu 1954 Praha) je český historik, odborník na moderní dějiny slovanských národů.
Životopis
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval dějepis – národopis, další vzdělání absolvoval na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v Sofii. V roce 2014 mu tato univerzita udělila čestný doktorát historických věd. Mezi léty 1979 a 1991 postupně pracoval v Ústavu pro folklór Bulharské akademie věd, v Záhorském muzeu ve slovenské Skalici a v Zemědělském muzeu Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství (ÚVTIZ) v Praze. Poté se stal vědeckým pracovníkem Ústavu T. G. Masaryka a později Masarykova ústavu a archivu Akademie věd České republiky, kde působí dodnes. V roce 1992 působil jako poradce premiéra České republiky Petra Pitharta. Mezi léty 2006 a 2012 působil na Filozofické fakultě Univerzity Sv. Cyrila a Metoda ve slovenské Trnavě. Od roku 1992 přednáší také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (Ústav českých dějin) a na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Je spolupředsedou Česko-slovenské komise historiků a členem několika redakčních či vědeckých rad.[1]
Badatelsky se specializuje na moderní české a slovenské dějiny a na problematiku vývoje balkánských národů. Mezi akcentovaná témata jeho prací náleží formování národů, česko-slovenské potýkání ve společném státě, otázka pozemkových reforem a některé problémy etnografie.
Je synem hudebního skladatele Jana Rychlíka.
Žije v Česku s manželkou slovenského původu. Má české i slovenské občanství.[2]
Ocenění
- 2024 – Řád bílého dvojkříže III. třídy za rozvoj vztahů mezi Českem a Slovenskem[3]
- 2024 – Cena Miroslava Ivanova za celoživotní dílo v literatuře faktu[4]
Publikace
- R.W. Seton-Watson and his Relations with the Czechs and Slovaks. Documents 1906–1951 I, II, Ústav T.G. Masaryka / Matica slovenská : Praha / Martin. ISBN 80-901478-9-5, 80-901971-3-2 (spoluautoři T. D.Marzik a M.Bielik).
- Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1914–1945. Academic Electronic Press, Bratislava, 1997. ISBN 80-88880-10-6
- Etnos i folklor. Balgarsko-češki folklorni paraleli. Vezni 4, Sofia 1997 (bulharsky)
- Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1945–1992. Academic Electronic Press, Bratislava, 1998. ISBN 80-88880-02-5
- Rozpad Československa. Česko-slovenské vztahy 1989–1992. Academic Electronic Press, Bratislava, 2002. ISBN 80-88880-02-5
- Dějiny Bulharska. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2000. ISBN 80-7106-404-1
- Dějiny Makedonie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2003. (spoluautor M. Kouba) ISBN 80-7106-642-7
- Dějiny Chorvatska. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2007. ISBN 978-80-7106-885-3 (spoluautor M. Perenčević).
- Dějiny Slovinska. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2011. ISBN 978-80-7422-131-6 (společně s. M. Tonkovou, L. Hladkým, A. Kozárem).
- Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha, 2007. ISBN 978-80-7285-081-5.
- Češi a Slováci ve 20. století : spolupráce a konflikty 1914-1992. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012. 677 s. ISBN 978-80-87211-59-5.
- Hospodářský, sociální, kulturní a politický vývoj Podkarpatské Rusi 1919-1939. Praha, Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2013. ISBN 978-80-86729-86-2 (s M. Rychlíkovou).
- Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí. Vyšehrad, Praha, 2013. ISBN 978-80-7429-387-0 (s V. Penčevem).
- Historie, mýty a jízdní řády. Vyšehrad, Praha, 2015. ISBN 978-80-7429-637-6 (kniha rozhovorů s Vladimírem Kučerou).
- Dějiny Ukrajiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2015. ISBN 978-80-7106-409-1 (společně s Paulem Magocsim a Bohdanem Zilynským).
- Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946. Vyšehrad, Praha, 2016. ISBN 978-80-7429-556-0 (s M. Rychlíkovou).
- Československo v období socialismu 1945-1989. Vyšehrad, Praha, 2020. ISBN 978-80-7601-334-6.
Členství v odborných komisích a profesních organizacích
- Česko-slovenská komise historiků
- Slovenská historická spoločnosť
- Sdružení historiků České republiky
- Polsko-česká vědecká společnost
- Národopisná společnost při AV ČR
- DURANCIA – historický spolek (místopředseda)
Odkazy
Reference
- ↑ Česko-slovenská komise historiků. www.hiu.cas.cz [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2023-04-24]. Dostupné online.
- ↑ BARTONÍČEK, Radek. Dělá to z naivity, nebo zlé vůle? Oceňovaný historik se diví Ficově proruské politice [online]. Aktualne.cz, 2024-03-26 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Biskup Malý a historik Rychlík dostali od Čaputové vysoká státní vyznamenání | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2024-01-14 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Akademici a akademička z FF UK obdrželi Ceny Miroslava Ivanova za literaturu faktu. ff.cuni.cz [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2024-06-19 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
Literatura
- PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.
Externí odkazy
- Osoba Jan Rychlík ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Rychlík (historik)
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Životopis na stránkách ÚČD FF UK Archivováno 31. 10. 2014 na Wayback Machine.
- Pořady České televize:
- Před půlnocí; Festival spisovatelů Praha 2013; Interview ČT24; Jak jsme hráli spolu a proti sobě; Historie.eu (text. přepis)
- Historie.cs 24. 9. 2007; 23. 10. 2008; 15. 2. 2009 (text. přepis); 5. 9. 2011; 5. 1. 2013
- Studio 6 2. 10. 2012; 17. 4. 2014
- Pořady Českého rozhlasu:
- Blog Jana Rychlíka na Aktuálně.cz
- Historik k rozpadu Československa: Klaus logicky trval na úplné samostatnosti (rozhovor pro Deník.cz)
- Historik: "Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu." (rozhovor s Jakubem Jandou)
- Každá generace si přepisuje dějiny znova (rozhovor s Michalem Macháčkem)
- Moudré i deziluzivní putování českými dějinami s Janem Rychlíkem. Recenze knižního rozhovoru Historie, mýty, jízdní řády
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“