Jan Rychlík (skladatel)

Jan Rychlík
Základní informace
Narození27. dubna 1916
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. ledna 1964 (ve věku 47 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Žánryswing, neoklasicismus
Povoláníhudební skladatel, bubeník a překladatel
Příbuzná témataJiří Verberger, Jiří Traxler
DětiJan Rychlík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rychlík (27. dubna 1916 Praha[1]20. ledna 1964 Praha) byl český skladatel v oboru jazzovém, ale i klasickém.

Život

Narodil se v rodině městského stavebního inženýra (stavebního rady) Viléma Rychlíka (1882–1937) a matky Josefy, rozené Jakubíčkové (* 1884), jako starší ze dvou synů. Rodina žila v tehdejší Praze VII.[1] Po maturitě na reálce v Praze-Holešovicích vystudoval Vysokou školu obchodní. V letech 1940–1945 studoval na Pražské konzervatoři skladbu u Jaroslava Řídkého a v roce 1946 absolvoval u téhož profesora i mistrovskou školu. Spolupracoval s orchestrem Gramoklubu, Blue Music a na bicí hrál i u začínajícího orchestru Karla Vlacha. Jan Rychlík zemřel na infarkt.

Dílo

Svou skladatelskou činnost zahájil v oblasti populární hudby. Brzy však komponoval i klasickou hudbu komorní a symfonickou. Volně přecházel od žánru k žánru a cítil se dobře ve všech oborech hudební tvorby. Významnou složkou jeho tvorby se stala filmová hudba. Zkomponoval hudbu k více než šedesáti filmům. Mezi nejpopulárnější patří Limonádový Joe aneb koňská opera, Hudba z Marsu, Stvoření světa či Kavárna na hlavní třídě.

V oblasti hudby vážné komponoval v duchu neoklasicismu. V 60. letech se přiklonil k tzv. nové hudbě. V některých kompozicích využíval Obuchovovu notaci. Nejznámější z těchto děl je jeho Africký cyklus.

Významné je i jeho literární dílo, kdy napsal první část významné učebnice instrumentace nazvané Moderní instrumentace (Panton, 1969). První části vycházely v samostatných sešitech. Byly unikátní množstvím příkladů z hudební literatury zvláště první poloviny 20. století. Po jeho smrti se úkolu dokončení této knihy zhostil Jarmil Burghauser, který složil kolektiv autorů ve spolupráci s instrumentalisty. Tato kniha je dodnes ve skladatelských kruzích ceněna jako první moderní učebnice instrumentace.

Jeho syn Jan Rychlík mladší je český historik.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Rychlík, Jan: Pověry a problémy jazzu. Praha: SNKLHU, 1959
  • Křížek, Milan: Jan Rychlík. Život a dílo skladatele. Praha: Nakladatelství H + H, 2001
  • Rychlík, Jan ml.: Vzpomínky na mého otce . In: Revolver revue 39/1999. Praha: Společnost pro Revolver Revue, 1999, s. 64–102.
  • Rychlík, Jan: Deník 1955. Praha Společnost pro Revolver Revue, 2006 (ISBN 80-87037-00-6)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“