Jan Sýkora (odbojář)

Jan Sýkora
Jan Sýkora jako český dobrovolník v britské armádě (1917)
Jan Sýkora jako český dobrovolník v britské armádě (1917)
Narození23. července 1876
Komorno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. listopadu nebo 16. prosince 1942
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
ChoťAnna Sýkorová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Sýkora (23. července 1876 Komorno – 16. listopadu nebo 16. prosince 1942 Věznice Plötzensee) byl odbojář z období první i druhé světové války popravený nacisty.

Život

Před a první světová válka

Jan Sýkora se narodil 23. července 1876 v Komorně u Blovic. Vyučil se truhlářem a hledal uplatnění v zahraničí. Od roku 1901 působil jako majitel a provozovatel hotelu a restaurace Český dům na adrese Gloucester Road 26 v Londýně. Jeho podnik se stal centrem společenského života českých krajanů. Byl knihovníkem londýnského Sokola a členem krajanského spolku Žižka. Po vypuknutí první světové války stanul v čele Londýnského českého výboru a legie pro britskou službu (London Bohemian (Czech) Committee and Legion for British Service) a poskytl prostory ve svém domě pro jeho kanceláře. Výboru se mj. podařilo vyjmout Čechy z internace rakousko-uherských státních příslušníků coby občanů nepřátelského státu. Jan Sýkora 14. listopadu 1915 spolupodepsal Prohlášení o československé nezávislosti. Stal se spolupracovníkem Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše. Sám odeslal na britské ministerstvo války dopis s nabídkou služby československých krajanů v britské armádě. Po povolení služby Čechů a Slováků (1916) do ní sám přes vyšší věk v roce 1917 narukoval a to konkrétně do Army service corps (zásobovací sbor).

Mezi světovými válkami

Jan Sýkora přesídlil do Československa v roce 1923, přičemž jej už v roce 1919 krátkodobě navštívil. Působil jako restauratér, později jako majitel tabákového skladu.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do protinacistického odboje. Na plzeňsku zorganizoval pobočku odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, která provozovala distribuci ilegálního časopisu V boj a prováděla zpravodajskou činnost. Za svou činnost byl v roce 1940 zatčen ve svém bytě gestapem, vězněn v Plzni, na Pankráci, v Terezíně, Mnichově a Berlíně. Dne 20. srpna 1942 byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a 16. listopadu (podle jiného zdroje 16. prosince[1]) téhož roku popraven gilotinou v berlínské věznici Plötzensee.

Posmrtná ocenění

Pomník Jana Sýkory v Komornu
  • V roce 1948 byl Janu Sýkorovi v centru Komorna odhalen pomník, který byl v roce 1958 vyhlášen kulturní památkou[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války ve věznici Berlín-Plötzensee na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů
  2. ↑ Pomník Jana Sýkory v Blovicích na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Komorno, pomník Jana Sýkory.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Jan Sýkora, český dobrovolník v britské armádě (K vítězné svobodě, 1928).png
Jan Sýkora, Czech volunteer in British army (K vítězné svobodě, 1928)