Jan Samec

Jan Samec
Narození14. května 1917
Strakonice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. srpna 1988 (ve věku 71 let)
Karlovy Vary ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělánívysokoškolské
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánípedagog, malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik, scénograf
Manžel(ka)Jiřina Štěpničková, rozvedení
DětiJiří Štěpnička, syn
Jan Samec mladší, syn
Varvara Divišová, dcera
Jan Samec nejmladší, vnuk
PříbuzníMatěj Samec a Jan Samec (vnoučata)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Samec (14. května 1917, Strakonice9. srpna 1988, Karlovy Vary) byl český pedagog a všestranný výtvarník – především malíř, ale i kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik a scénograf.

Život

Narodil se ve Strakonicích 14. května 1917[1] ještě do poměrů rakousko-uherských, své vzdělání získal již v prvorepublikových školách. V letech 1936–1939 studoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství při ČVUTPraze v ateliérech profesorů Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy, Karla Pokorného (po válce pak ještě Martina Salcmana). Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval jako telegrafní dělník pro Ministerstvo spojů. V roce 1940 absolvoval kurzy reklamního návrhářství na Rotterově reklamní škole v Praze. Od podzimu 1940 do roku 1941 byl studentem Školy umění ve Zlíně. V letech 1944–1945 pracoval v totálním nasazení ve strakonické keramické velkovýrobě keramického nádobí (vlastník Václav Marek).[2][3][4]

V roce 1945 se vrátil do Prahy k přerušenému vysokoškolskému studiu na Českém vysokém učení technickém, které roku 1946 absolvováním první a druhé státní zkoušky završil. Poté pracoval v Praze jako učitel výtvarné výchovy na Experimentálním gymnáziu v Libni, to však bylo brzy jako buržoazní nežádoucí zrušeno. V roce 1947 po krátké známosti s herečkou Jiřinou Štěpničkovou uzavřel sňatek a z tohoto vztahu se narodil pozdější herec Jiří Štěpnička.[2][3][4]

Po ukončení studií dostal umístěnku do pohraničí. Rozhodl se pro Karlovy Vary, kam se v roce 1948 natrvalo přestěhoval. Vyučoval zde na místním gymnáziu výtvarnou výchovu a později i kreslení a malbu na porcelán na Střední průmyslové škole keramické. V roce 1963 zde vyučoval též kresbu na Pedagogickém institutu a v roce 1968 externě na místním gymnáziu.[2][3][4]

Zemřel 9. srpna 1988 v Karlových Varech.[1]

Tvorba

Jan Samec byl všestranný výtvarník. Po skončení studia se od roku 1947 zabýval tvorbou užité keramiky a grafiky a jako ilustrátor spolupracoval s tiskem a nakladatelstvím Orbis Praha. V letech 1956–1960 výtvarně spolupracoval s Krajským nakladatelstvím Karlovy Vary.[5] Též realizoval návrhy filmových plakátů, designu filmového tisku, návrhy cen udílených při Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v letech 1964, 1966, 1967 a 1968. Po roce 1968 se zaměřil na výstavní instalace a výzdoby veřejných interiérů. Pro oblastní divadlo v Karlových Varech vytvořil řadu kostýmních a scénografických návrhů. Do roku 1960, také spolupracoval na scénických návrzích i s divadly v OstravěTeplicích. Z jeho realizovaných návrhů mezi nejúspěšnější patřily:[4]

  • Strakonický dudák /1952/
  • Její pastorkyňa /1955/
  • Fidlovačka /1956/
  • Paní ministrová /1956/
  • Skandál v obrazárně /1958/
  • Radúz a Mahulena /1959/

V roce 1974 se podílel na restaurování exteriérové malby pravoslavného kostela v Karlových Varech.[4]

Výstava ke 100. jubileu

Jan Samec se vždy vracel k malířské tvorbě. K jeho nedožitým stým narozeninám uspořádala v roce 2017 karlovarské galerie umění přehledovou výstavu jeho malířské, zejména krajinářské tvorby. Expozice obsahovala na osmdesát umělcových maleb a kreseb, které vznikly od konce čtyřicátých let 20. století do roku 1988.[2][3]

Zastoupení ve sbírkách

Zastoupení ve sbírkách:[4]

  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Muzea a galerie ve Vodňanech

Odkazy

Reference

  1. a b Jan Samec st. [online]. Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  2. a b c d DIVIŠOVÁ, Varvara; VACHUDOVÁ, Božena. Katalog Jan Samec 1917–1988. Karlovy Vary: Galerie umění Karlovy Vary, květen 2017. 60 s. Kapitola Země zadumaná – obrazy, kresby. 
  3. a b c d Jan Samec st. – Země zadumaná [online]. České galerie, zpravodajský a recenzní portálem aktuálního dění v oblasti výtvarného umění v České republice [cit. 2020-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  4. a b c d e f Jan Samec [online]. Filmové databáze online FDb.cz, HyperMedia, a. s. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  5. MAČAS, Dominik. Krajské nakladatelství Karlovy Vary [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR [cit. 2020-04-16]. Kapitola Slovník české literatury po roce 1945. Dostupné online. 

Literatura

  • DIVIŠOVÁ, Varvara; VACHUDOVÁ, Božena. Katalog Jan Samec 1917–1988. Karlovy Vary: Galerie umění Karlovy Vary, květen 2017. 60 s. Kapitola Země zadumaná – obrazy, kresby. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“