Jan Sechter

Jan Sechter
Náměstek ministra dopravy ČR
Ve funkci:
1. července 2020 – 31. března 2022
5. velvyslanec ČR v Polsku
Ve funkci:
2008 – 2013
PředchůdceBedřich Kopecký
NástupceJakub Karfík
5. velvyslanec ČR v Rakousku
Ve funkci:
2013 – 2018
PředchůdceJan Koukal
NástupceIvana Červenková
Narození18. září 1968 (55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČZU v Praze
Profesevelvyslanec a diplomat
OceněníKomandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy Polské republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Sechter (* 18. září 1968 Praha) je český diplomat a státní úředník, v letech 2000 až 2002 zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí ČR pro otázky odškodnění obětí nacismu a druhé světové války. V letech 2008 až 2013 působil jako velvyslancec v Polsku a v letech 2013 až 2018 jako velvyslanec v Rakousku. V letech 2020 až 2022 byl náměstkem ministra dopravy ČR.

Životopis

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a v letech 1987–1992 ekonomickou fakultu v Praze a diplomatickou akademii Ministerstva zahraničí Německa. Od roku 1992 do roku 1993 pracoval v Nadaci Lidových novin, později pak na Ministerstvu zahraničních věcí. V roce 2000 se stal zmocněncem Ministerstvo zahraničních věcí pro otázky odškodnění obětí nacismu a Druhé světové války. V roce 2002 byl jmenován zástupcem velvyslance České republiky v Německu, kde byl až do roku 2007. Po návratu do Česka pracoval rok jako výkonný tajemník Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research (IHRA). V roce 2008 byl jmenován velvyslancem Česka v Polsku, kterou vykonával do roku 2013. Poté byl jmenován velvyslancem v Rakousku, kde působil do roku 2018. Od roku 2018 byl poradcem předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka (ANO2011) pro Evropskou unii a zahraniční vztahy.

Od července 2020 do března 2022[1] byl náměstkem ministra dopravy ČR za ANO 2011 Karla Havlíčka a krátce i ministra Martina Kupky za ODS. Na starosti měl Sekci nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů, která byla v dubnu 2022 zrušena.[2][3][4]

Ve volbách do zastupitelstva Prahy v září 2022 kandiduje za stranu Motoristé sobě.[5]

Vyznamenání

  • Komandérský kříž s hvězdou prezidenta Polské republiky[6]
  • Stříbrná plaketa prezidenta České republiky[7]
  • Pamětní medaile třetího stupně Československé obce legionářské
  • Čestná medaile České rady pro oběti nacismu
  • Das Große Goldene Ehrenzeichen am Bande[8]

Dílo

SECHTER, Jan. Ekonomické reformy Marie Terezie - Bibliography of the History of the Czech Lands. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné online. 

25 Jahre Vertrag von Maastricht. Die Entwicklung der europäischen regionalen Politik aus der Sicht der Tschechischen Republik. Nomos eLibrary (nomos-elibrary.de)

Majetkoprávní otázky v česko-rakouských vztazích. Hildegard Schmoller – Miroslav Kunštát – Monika Březinová (eds.): Z 20. století do nového tisíciletí. Československo / Česká republika a Rakousko 1986–2016. Publikace Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví | Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky (cas.cz)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kupka se zbavuje prvního náměstka, odchází Sechter spjatý s ANO [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Náměstkem ministra dopravy se stal Jan Sechter, ředitelem Odboru vodní dopravy je Evžen Vydra [online]. Ministerstvo dopravy ČR [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Přehled členů vlád ministrů a jejich náměstků od listopadu 1989 do dubna 2020 [online]. Poslanecká sněmovna PČR, 2020 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Nová čistka. Vláda se k dubnu zbaví dalších úředníků po Babišovi. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-29 [cit. 2022-04-25]. [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-nova-cistka-vlada-se-k-dubnu-zbavi-dalsich-uredniku-po-babisovi-195809 url = https://www.railtarget.cz/nakladni-doprava/podvybor-pro-dopravu-namestek-sechter-pracuje-pro-stat-i-po-odvolani-z-funkce-2254.html Dostupné online]. 
  5. ↑ Strana Motoristé sobě chce v Praze metro zdarma. Novinky.cz. 2022-08-09. Dostupné online [cit. 2022-08-11]. 
  6. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 25 - Monitor Polski. monitorpolski.gov.pl [online]. Dostupné online. (polsky) 
  7. ↑ Dopis prezidenta republiky Janu Sechterovi k udělení Stříbrné plakety | Václav Klaus. www.klaus.cz [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ ÖSTERREICH, Außenministerium der Republik. Aktuelles – Österreichische Botschaft Prag. www.bmeia.gv.at [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

  • Titelei/Inhaltsverzeichnis. S. 1–10. 25 Jahre Vertrag von Maastricht [online]. Nomos Verlagsgesellschaft mbH & Co. KG, 2018 [cit. 2019-03-16]. S. 1–10. Dostupné online. (německy) 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“