Jan Sedláček (politik Národního sjednocení)

Jan Sedláček
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Starosta Prostějova
Ve funkci:
1933 – 1935
Ve funkci:
1939 – 1940
Stranická příslušnost
ČlenstvíČs. nár. demokracie
Národní sjednocení
SNJ
Národní souručenství

Narození12. července 1888
Tršice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1960
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, středoškolský učitel a starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Sedláček (12. července 1888 Tršice1960 Prostějov[1]) byl československý politik, starosta Prostějova a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Národní sjednocení.

Biografie

Vystudoval gymnázium v Kroměříži a slavistiku, germanistiku a tělesnou výchovu na Univerzitě Karlově.[1] Roku 1911 absolvoval jednoroční důstojnický kurz v Krakově. Za první světové války sloužil na východní frontě v rámci 93. pěšího pluku (k. u. k. Infanterieregiment Nr. 93, Doplňovací okres Šumperk). Když se situace na frontě změnila, byl jako invalida, roku 1917, poslán do zázemí.[zdroj?] Ještě před koncem války začal od února 1918 učit na reálce v Prostějově, kde se soustředil zejména na tělesnou výchovu. Setrval zde až do roku 1933. Kromě toho v letech 1919–1920 zakládal skautské hnutí na škole i ve městě Prostějov. Byl aktivní v komunální politice. Od roku 1929 byl prvním náměstkem starosty Prostějova. 17. ledna 1933 byl na kandidátní listině Československé národní demokracie zvolen starostou Prostějova, ale pro politické spory bylo obecní zastupitelstvo rozpuštěno a od listopadu 1935 ho nahradil vládní komisař František Heiter.[1][2] Povoláním byl profesorem a starostou Prostějova.[3]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za Národní sjednocení do Národního shromáždění. Mandát si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[4] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[5]

V únoru 1939 se stal opět starostou Prostějova a za Protektorátu i krajským vedoucím Národního souručenství. V únoru 1940 byl ale zatčen nacistickými úřady a obviněn z vlastizrady a velezrady. Kvůli těžké nemoci byl ale propuštěn a v dubnu 1941 penzionován.[6][1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [online]. mestopv.cz [cit. 2014-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  2. Národní listy, 18. 11. 1935, s. 1.
  3. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  4. Jan Sedláček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  6. Arizace židovského majetku v Olomouci v roce 1939: Doc. PhDr. Josef Bartoš, DrSc. [online]. kehila-olomouc.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Sedlacek 1916.jpg
Autor: Radapán, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Sedlacek 1916