Jan Seidel

Jan Seidel
Základní informace
Narození	25. prosince 1908 Nymburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. června 1998 (ve věku 89 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Žánry	klasická hudba, scénická hudba a opera
Povolání	hudební skladatel, dirigent a malíř
Ocenění	národní umělec (1976) Řád republiky Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Seidel (25. prosince 1908 Nymburk^[1] – 23. června 1998 Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Základy hudebního vzdělání získal v rodině. Vedle studia na reálce v Nymburce se učil hře na varhany u místního varhaníka A. Hoffmanna. Vystudoval inženýrské stavitelství a architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a krátce studoval i malbu a výtvarné umění na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. V letech 1936–1938 učil na pražském reálném gymnáziu a vedle toho studoval skladbu u Aloise Háby na Pražské konzervatoři a soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra.

Jako skladatel scénické hudby a dirigent působil od roku 1936 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a dále spolupracoval s Novým divadlem, divadlem D 34 a s Československým rozhlasem. Spolu s architektem Zdeňkem Pešánkem pracoval na Multimediálních kinetických kreacích.

V letech 1938–1945 byl uměleckým poradcem a režisérem gramofonové firmy Esta. Po vzniku Gramofonových závodů Supraphon v roce 1945, se stal jejich uměleckým ředitelem. V roce 1958 byl jmenován šéfem opery Národního divadla a v letech 1967–1975 byl hlavním dramaturgem opery. V závěru své profesní kariéry působil v Československém rozhlase Praha. Po roce 1989 se stáhl do soukromí.

Zemřel roku 1998 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Dílo (výběr)

Od mládí byl levicově orientovaný, což se projevovalo nejen v množství funkcí v různých svazech, ale i v jeho tvorbě. Byl autorem mnoha politicky angažovaných skladeb a masových písní. Mimo jiné zkomponoval pochodovou píseň „Kupředu, zpátky ni krok“, která se stala znělkou zpráv Československého rozhlasu. Za svoji práci a angažovanost obdržel nejvyšší státní vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda (1951), Řád práce (1959) i tituly zasloužilého umělce (1973), národního umělce (1976) a Řád republiky (1978)^[2].

Vedle toho však skládal i symfonická díla, kantáty, sbory, opery, instrumentální koncerty, komorní hudbu, scénickou hudbu a hudbu pro film. Za filmovou hudbu k filmu Karla Steklého Tam, kde hnízdí čápi získal cenu za hudbu na XIV. festivalu československého filmu Brno.

Významným dílem byly dvě sbírky po tisíci národních písní, které upravil, harmonizoval a vydal ve svazcích: Národ v písni v roce 1940 a Zpěvy domova v roce 1945. Předmluvu k nim napsal hudební skladatel Vítězslav Novák. Prvního souborného vydání se v jeho výběru a harmonizaci dočkaly i české koledy ve sbírce Zpěvy betlémské (1941).

Orchestrální skladby

• 1. symfonie „Prolog“ (1943)
• Májová předehra (1952)
• Koncert pro hoboj a orchestr (1953)
• 2. koncert pro hoboj a orchestr (1959)

Komorní skladby

• Sonáta pro housle a klavír (1950)
• 1. smyčcový kvartet G-dur (1930
• 2. smyčcový kvartet „Staré ženy“ (čtvrttónový s básní Františka Halase, 1940)
• 3. smyčcový kvartet „Chrysantémy“ (1943)
• 4. smyčcový kvartet e-moll (1944)
• Dechový kvintet (1941)
• Concertino pro pět dechových nástrojů (1947)

Kantáty

• Výzva k boji (na text dopisu Jana Žižky Domažlickým, 1946)
• Odkaz Julia Fučíka (1948)
• Vzkaz živým (text František Halas, 1953)

Opera

• Tonka Šibenice (podle povídky Egona Erwina Kische 1964)

Filmová hudba

• Pan Vok odchází (1979)
• Skandál v Gri-Gri baru (1978)
• Všichni proti všem (1977)
• Tam, kde hnízdí čápi (1975)
• Za volantem nepřítel (1974)
• Přehlídce velím já! (1969)
• Všichni dobří rodáci (1968)
• Žert (1968)
• Úplně vyřízený chlap (1965)
• Strakatí andělé (1964)
• Lucie(1963)
• Mstitel (1959)
• Poslušně hlásím (1957)
• V pátek ráno (1957)
• Dobrý voják Švejk (1956)
• Strakonický dudák (1955)
• Anna proletářka (1952)
• Temno (1950)
• Pan Habětín odchází (1949)

Odkazy

Reference

Literatura

• Čeněk Gardavský a kol.: Skladatelé dneška, Panton, Praha, 1961
• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Alena Martínková: Čeští skladatelé současnosti, Praha, 1985

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Seidel
• Jan Seidel v Česko-Slovenské filmové databázi