Jan Seidel

Jan Seidel
Základní informace
Narození25. prosince 1908
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. června 1998 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Žánryklasická hudba, scénická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, dirigent a malíř
Oceněnínárodní umělec (1976)
Řád republiky
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Seidel (25. prosince 1908 Nymburk[1]23. června 1998 Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Základy hudebního vzdělání získal v rodině. Vedle studia na reálce v Nymburce se učil hře na varhany u místního varhaníka A. Hoffmanna. Vystudoval inženýrské stavitelství a architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a krátce studoval i malbu a výtvarné umění na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. V letech 19361938 učil na pražském reálném gymnáziu a vedle toho studoval skladbu u Aloise Háby na Pražské konzervatoři a soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra.

Jako skladatel scénické hudby a dirigent působil od roku 1936 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a dále spolupracoval s Novým divadlem, divadlem D 34 a s Československým rozhlasem. Spolu s architektem Zdeňkem Pešánkem pracoval na Multimediálních kinetických kreacích.

V letech 19381945 byl uměleckým poradcem a režisérem gramofonové firmy Esta. Po vzniku Gramofonových závodů Supraphon v roce 1945, se stal jejich uměleckým ředitelem. V roce 1958 byl jmenován šéfem opery Národního divadla a v letech 19671975 byl hlavním dramaturgem opery. V závěru své profesní kariéry působil v Československém rozhlase Praha. Po roce 1989 se stáhl do soukromí.

Zemřel roku 1998 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Dílo (výběr)

Od mládí byl levicově orientovaný, což se projevovalo nejen v množství funkcí v různých svazech, ale i v jeho tvorbě. Byl autorem mnoha politicky angažovaných skladeb a masových písní. Mimo jiné zkomponoval pochodovou píseň „Kupředu, zpátky ni krok“, která se stala znělkou zpráv Československého rozhlasu. Za svoji práci a angažovanost obdržel nejvyšší státní vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda (1951), Řád práce (1959) i tituly zasloužilého umělce (1973), národního umělce (1976) a Řád republiky (1978)[2].

Vedle toho však skládal i symfonická díla, kantáty, sbory, opery, instrumentální koncerty, komorní hudbu, scénickou hudbu a hudbu pro film. Za filmovou hudbu k filmu Karla Steklého Tam, kde hnízdí čápi získal cenu za hudbu na XIV. festivalu československého filmu Brno.

Významným dílem byly dvě sbírky po tisíci národních písní, které upravil, harmonizoval a vydal ve svazcích: Národ v písni v roce 1940 a Zpěvy domova v roce 1945. Předmluvu k nim napsal hudební skladatel Vítězslav Novák. Prvního souborného vydání se v jeho výběru a harmonizaci dočkaly i české koledy ve sbírce Zpěvy betlémské (1941).

Orchestrální skladby

  • 1. symfonie „Prolog“ (1943)
  • Májová předehra (1952)
  • Koncert pro hoboj a orchestr (1953)
  • 2. koncert pro hoboj a orchestr (1959)

Komorní skladby

  • Sonáta pro housle a klavír (1950)
  • 1. smyčcový kvartet G-dur (1930
  • 2. smyčcový kvartet „Staré ženy“ (čtvrttónový s básní Františka Halase, 1940)
  • 3. smyčcový kvartet „Chrysantémy“ (1943)
  • 4. smyčcový kvartet e-moll (1944)
  • Dechový kvintet (1941)
  • Concertino pro pět dechových nástrojů (1947)

Kantáty

Opera

Filmová hudba

  • Pan Vok odchází (1979)
  • Skandál v Gri-Gri baru (1978)
  • Všichni proti všem (1977)
  • Tam, kde hnízdí čápi (1975)
  • Za volantem nepřítel (1974)
  • Přehlídce velím já! (1969)
  • Všichni dobří rodáci (1968)
  • Žert (1968)
  • Úplně vyřízený chlap (1965)
  • Strakatí andělé (1964)
  • Lucie(1963)
  • Mstitel (1959)
  • Poslušně hlásím (1957)
  • V pátek ráno (1957)
  • Dobrý voják Švejk (1956)
  • Strakonický dudák (1955)
  • Anna proletářka (1952)
  • Temno (1950)
  • Pan Habětín odchází (1949)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Nymburk
  2. prazskyhradarchiv.cz [online]. prazskyhradarchiv.cz [cit. 2012-10-04]. Kapitola položka 719. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. (pdf, česky) 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“