Jan Severa

Jan Severa
Jan Severa (2021)
Jan Severa (2021)
Narození14. listopadu 1937
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí7. března 2022 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze (1958–1964)
Povolánírestaurátor, grafik, malíř, fotograf
ChoťJaroslava Severová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Severa (14. listopadu 1937 Praha7. března 2022 Praha) byl český restaurátor, grafik, malíř a fotograf.

Životopis

Jaroslav Severa absolvoval Střední průmyslovou školu bytové kultury[1] a v letech 1958-1964 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Vlastimila Rady a prof. Vojtěcha Tittelbacha. Od roku 1966 do roku 1970 se pravidelně účastnil výstav mladých výtvarníků, organizovaných SČSVU.[2] K jeho vrstevníkům patřili např. Rudolf Němec, Zbyšek Sion, Jiří Načeradský nebo Jiří Sopko. Samostatně vystavoval poprvé roku 1967 v Norsku. V době normalizace ztratil možnost vystavovat a pracoval jako restaurátor nástěnných maleb. V 70. letech realizoval některé své návrhy v architektuře.[3]

Roku 1984 vystudoval postgraduálně restaurování u prof. Jiřího Toroně.

Dílo

V době, kdy Jaroslav Severa končil svá studia, se po vlně strukturální abstrakce prosazovala nová figurace. V polovině 60. let byli studenti díky svobodnější atmosféře a obnoveným stykům se zahraničím lépe obeznámeni s moderními výtvarnými tendencemi v západních zemích a řadu z nich ovlivnili umělci jako byl Francis Bacon.[4]

Severu od počátku zajímala lidská figura jako subjekt existenciálních situací. Od počátku 70. let se věnoval převážně kresbě a v průběhu 80. let se vrátil až v 80. letech.[5] Jeho obrazy malované robustními gesty a výraznými barvami zachycují figuru v pohybu a v prostoru, který není nijak definován. V souznění s tehdejší tvorbou jeho generačních vrstevníků jsou v nich přítomny rysy ironie a grotesknosti.[4]

Tvorba z let po přelomu tisíciletí se vyznačuje výraznou barevností a uvolněným malířským rukopisem. Jeho dlouholetá zkušenost s restaurováním se odráží ve specifickém koloritu i v proměnlivosti iluzivních architektur, do nichž jsou figury zasazeny. Klíčem k dynamickým proměnám jeho figur může být název obrazu Hermes Trismegistos (2017-2019), poukazující k větě hermetického mytického učence zaznamenané na tzv. Smaragdové desce: „To, co jest nahoře, jest také to, co jest dole“?[4]

Restaurátorské práce

  • Zámek Český Krumlov
  • Zámek Troja, Praha
  • Cisterciácký klášter Osek
  • Bazilika sv. Markéty, Břevnovský klášter
  • kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
  • Zámek Nové Město nad Metují
  • Zámek Litomyšl
  • kostel Zvěstování Panny Marie v Šumperku

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
  • Galerie Klatovy / Klenová

Výstavy

Autorské

  • 1967 Reekumgalerij, Apeldooprn, Norsko (s J. Severovou a D. Puchnarovou)
  • 1968 Galerie Zelle, Reutlingen, Německo (s J. Severovou)
  • 2020 Galerie Navrátil, Praha
  • 2021 Jan Severa: Obrazy, Galerie Synagoga, Hranice[6]
  • 2022 Jan Severa, Karel Pauzer: Desmotropie, Galerie Nová síň, Praha

Kolektivní (výběr)

  • 1966/ Výstava mladých / Exposition des jeunes, Dům pánů z Kunštátu, Brno (k příležitosti IX. Mezinárodního kongresu výtvarných kritiků AICA)
  • 1967 Výstava mladých ´67, Výstavní síň Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), Praha
  • 1968 Výstava mladých ´68, Výstavní síň Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), Praha
  • 1969 Výstava mladých ´69, Výstavní síň Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), Praha
  • 1969 2. pražský salón obrazů, soch a grafik, Dům U Hybernů, Praha
  • 1970 Výstava mladých ´70, Mánes, Praha
  • 1988 Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury, Praha
  • 1989 Restaurátorské umění 1948-1988, Mánes, Praha
  • 1993/1994 Nová figurace, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Východočeská galerie, Pardubice, Moravská galerie v Brně, Dům umění, Opava, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • 1999/2000 Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Praha, Galerie výtvarného umění, Cheb
  • 2008/2009 Autoportrét v českém umění 20. a 21. století / Self-portrait in the Czech Art of the 20th a 21st century, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie moderního umění, Hradec Králové

Reference

  1. Neumann I, 2021, s. 1
  2. Alena Potůčková, Ivan Neumann (eds.), 1999, s. 104-107
  3. Jan Severa vystavuje v Galerii Synagoga, 2021
  4. a b c Neumann I, 2021, s. 2
  5. Jan Severa, Karel Pauzer: Desmotropie, Prague.eu, 2022[nedostupný zdroj]
  6. Jan Severa: Obrazy, Galerie Synagoga, Hranice, ArtMap, 2021

Literatura

Autorský katalog

  • Ivan Neumann: Jan Severa: Obrazy, Galerie Synagoga, MKZ Hranice 2021

Katalogy

  • Eva Petrová, Radislav Matuštík, Výstava mladých / Exposition des Jeunes (Brno 1966), 1966
  • Výstava mladých 67, Svaz československých výtvarných umělců 1967
  • Výstava mladých ’68, Svaz československých výtvarných umělců 1968
  • Čeněk Pražák, 2. pražský salón, 1969
  • Výstava mladých ’69, Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) 1969
  • Výstava mladých 70, 1970
  • Salón pražských výtvarných umělců ´88, Svaz českých výtvarných umělců 1988

Souborné publikace

  • Jan Simota a kol., Restaurátorské umění (Podíl českých výtvarných umělců na péči o kulturní památky), Svaz českých výtvarných umělců 1989
  • Eva Petrová, Nová figurace, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 1993, ISBN 80-85090-16-3
  • Alena Potůčková, Ivan Neumann (eds.), Umění zrychleného času (Česká výtvarná scéna 1958-1968), GVU Cheb 1999, ISBN 80-7056-068-1
  • Vlastimil Tetiva, Autoportrét v českém umění 20. a 21. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2008, ISBN 978-80-86952-78-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“