Jan Simota

Prof. Jan Simota
Narození19. září 1920
Bechyně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. března 2007 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Povolánípedagog, sochař, učitel, medailér, keramik a vysokoškolský učitel
Významná dílaviz Dílo
Oceněnínárodní umělec (1982)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Simota (19. září 1920 Bechyně – 13. března 2007 Praha) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog.

Studia a kariéra

V roce 1937 dokončil Státní odbornou školu keramickou v Bechyni, obor hrnčířství. Poté studoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesorů Mařatky a Laudy, kde absolvoval v roce 1941. Na VŠUP následně působil jako asistent, od roku 1950 jako odborný asistent u profesora Jana Kavana v ateliéru užitého sochařství. Roku 1952 se stal profesorem (obor modelování pro architektonickou tvorbu a plošné obory), v roce 1963 byl jmenován docentem, poté prorektorem (1966–1972) a nakonec rektorem VŠUP (1972/1973–1985); období jeho vedení je někdy hodnoceno jako bezinvenční a formalistické.[1]

V roce 1976 byl jmenován zasloužilým a následně roku 1982 národním umělcem.

Dílo

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Historie a současnost VŠUP. www.vsup.cz [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-26. 
  2. ↑ http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kaiserstejnsky_palac
  3. ↑ Fotogalerie cyklu Lidice (nutno odrolovat)
  4. ↑ http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/narodni_pamatnik_na_vitkove
  5. ↑ Vyhláška č. 66/1984 Sb., o vydání stříbrných pamětních stokorun k 100. výročí narození Antonína Zápotockého[nedostupný zdroj] (formát PDF, v souboru strana 5)
  6. ↑ http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/osobnosti-51/stopy_slavnych_osobnosti-15/?id=473

Literatura

  • Medailon, in: Bechyňský městský zpravodaj, září 2007, str. 2, dostupné on-line[nedostupný zdroj] (formát PDF)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha, Malostranske namesti - Ema Destinova.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.0
Praha, Malostranské náměstí - Ema Destinová (busta od sochaře Jana Simoty)
Jan Simota - bratři Čapkové.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz – sochař Jan Simota, Licence: CC BY-SA 3.0
Karel a Josef Čapkové – zmenšený návrh sousoší z 90. (70.?) let minulého století (sádra). Autor: Jan Simota (19. 9. 1920 Bechyně – 13. 3. 2007 Praha), sochař, medailér a pedagog. Text z popisky: „Návrh nerealizovaného sousoší bratří Čapků od J. Simoty uchovali manželé Hana a Adolf Hejdukovi, obyvatelé Jižního Města, od roku 1976. Hana Hejduková, dlouholetá členka Společnosti bratří Čapků, darovala v roce 2009 model Muzeu městské části Praha 11. Muzeum po dohodě s Městskou knihovnou v Praze model dlouhodobě zapůjčilo pobočce Opatov při příležitosti otevření stránky Karel Čapek on-line na webu knihovny.“
Jan Simota - alegorie husitství.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Alegorie husitství na stanici metra Želivského – 3,5 m vysoký bronzový reliéf od sochaře Jana Simoty znázorňující (zleva) ženu s chlapcem-práčetem, Jana Žižku, Jana Husa a Jana Želivského