Jan Sobotka (matematik)

Prof. Dr. Jan Sobotka
Jan Sobotka.jpg
Narození2. září 1862
Řepníky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. května 1931 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy (50°4′50″ s. š., 14°28′14″ v. d.)
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze (1881–1886)
Spolková vysoká technická škola v Curychu (1891)
Univerzita Karlova
Povolánípedagog a matematik
ZaměstnavateléVídeňská univerzita (1895–1899)
Vysoké učení technické v Brně (1899–1904)
Univerzita Karlova (1904–1931)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Sobotka (2. září 1862 Řepníky10. května 1931, Praha-Vinohrady[1]) byl český matematik. Zabýval se geometrií, zejména deskriptivní.

Život

Po absolvování německé reálky v Praze na Kampě pokračoval Jan Sobotka v letech 18811886 ve studiu na české univerzitě a na české technice v Praze. V letech 18861891 byl asistentem na technice, kde suploval přednášky za Františka Tilšera, který byl poslancem. V roce 1891 studuje Sobotka u Wilhelma Fiedlera na technice v Curychu. Poté pokračoval v suplování za profesora Tilšera a v roce 1893 odjel na studijní pobyt do Vratislavi. Protože v českých zemích nenašel místo ani na vysoké, ani na střední škole, odešel do Vídně na reálku ve 4. okrese. Po dvou letech byl jmenován asistentem deskriptivní geometrie na vídeňské technice a v březnu roku 1897 pak mimořádným profesorem deskriptivní geometrie, projektivní geometrie a grafického počítání. K návratu domů ho přiměla nabídka, kterou dostal v roce 1899, aby se stal prvním profesorem deskriptivní geometrie na nově zřízené české technice v Brně. V letech 1900–1901 byl na tamním odboru stavebního inženýrství děkanem. Odtud odešel v roce 1904 Sobotka do Prahy, kde je jmenován profesorem matematiky na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po vzniku přírodovědecké fakulty v roce 1920 na ní působil až do své smrti.

Hrob Jana Sobotky na Olšanských hřbitovech v Praze

Rodina

Dne 26. září 1891 se oženil s Růženou z Helmingerů (1863—1951). Manželé Sobotkovi měli syna Ericha.[2][3]

Dílo

S publikační prací začal Jan Sobotka v roce 1885. Hlavním oborem jeho vědeckého zájmu byla deskriptivní geometrie, do níž spadají práce jednak ze zobrazovacích metod, jednak z konstruktivní geometrie křivek a ploch. Velmi významné jsou zejména jeho práce z rovnoběžné axonometrie, z nichž přešly do literatury tzv. Sobotkovy konstrukce, které uvádějí vztahy mezi kosoúhlou axonometrií a sdruženými pravoúhlými průměty. Pracoval však i v dalších oblastech geometrie (diferenciální geometrie, projektivní geometrie, elementární geometrie, kinematická geometrie). Jeho dílo představuje více než sto často dosti obšírných pojednání. Mezi stěžejní díla Jana Sobotky patří monografie:

V první z nich podal v mnohých částech zcela původní výklad základních zobrazovacích metod založených na rovnoběžném promítání.

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Literatura

  • Kadeřávek, F.: Jan Sobotka. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 52 (1923), str. 1-9.
  • Vorovka,K.: Sobotkovy názory didaktické. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 52 (1923), str. 9.
  • Urban, A.; Vančura, Z.: Sté výročí narození profesora Jana Sobotky. Časopis pro pěstování matematiky. 87 (1962), 242-525.
  • Urban, A.: O životě a díle profesora Jana Sobotky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 7 (1962), str. 355-359.
  • Hrůza, B.: Jan Sobotka. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 3, str. 21.
  • Klapka, J.: Jan Sobotka. Naše věda. 13 (1932), str. 34.
  • Kotyk, J.: Za prof. dr. Janem Sobotkou. Rozhledy matematicko-fyzikální. 41 (1962), str. 42.
  • Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.
  • Urban, A.: Prof. PhDr. h. c. Jan Sobotka. Matematika ve škole. 12 (1961-62), str. 623-626.
  • Bydžovský, B.: Jan Sobotka. Česká akademie věd. Praha 1932.
  • Vyčichlo, F.: Studium a hodnocení díla prof. J. Sobotky. MÜ ČSAV, Praha 1958.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Sobotka-grave.JPG
Autor: Wirtus, Licence: GFDL
Hrob Jana Sobotky (1862-1931). Olšanské hřbitovy v Praze.
Jan Sobotka.jpg
Jan Sobotka (1862-1931). Český matematik.