Jan Srp (kartograf)

Jan Srp
Narození11. května 1849
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. září 1913 (ve věku 64 let)
Praha-Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíonemocnění močových cest
Povoláníkartograf
litograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Srp (11. května 1849 Praha[1] – 19. září 1913 Praha-Vinohrady[2]) byl český kartograf a umělecký litograf. Na přelomu 19. a 20. století nakreslil množství podrobných map českých zemí a několik přehledných map Rakouska-Uherska a Evropy pro řadu nakladatelů, zejména J. R. Vilímka.

Život

Narodil se 11. května 1849 na Novém Městě pražském v domě č. 1045-II (dnes Na poříčí 1045/22, Praha 1) jako syn zámečníka Tomáše Srpa z Cerhenic a jeho pozdější manželky Josefy Mrázkové z Bystřice u Benešova.[1]

Základy litografického a kartografického řemesla získal jako praktikant v 60. letech v „Prvním českém zeměpisném ústavu“ v Rybné ulici na Starém Městě pražském, první českojazyčné tiskárně na mapy. Závod byl amatérsky vedený, používal zastaralé vybavení, odborné činnosti vykonávali špatně placení a nekvalifikovaní pracovníci. V oboru se Srp musel zdokonalovat samostatným cvičením ve volném čase, protože v zaměstnání vykonával jen pomocné práce. Podnik brzy skončil z finančních důvodů — nízká kvalita prací, nemajetnost většiny zákazníků a nedostatek zakázek způsobily, že majitel neměl na nájemné.[3]

Srp se zapojil do pražského společenského života. Roku 1868 vstoupil do Sokola.[4] Členství v této organizaci pokládal za povinnost a pokud mohl, účastnil se všech cvičení a dalších akcí.[5] Roku 1871 byl přijat do Umělecké besedy[6] (asi ale později odešel a znovu vstoupil, protože mezi novými členy je uváděn i roku 1881).[7] Od poloviny 70. let se pravidelně scházel s dalšími členy Sokola k diskusím v uzenářství Václava Čermáka ve Štěpánské, později Vodičkově ulici. Aktivně sledoval veřejný život a doplňoval si vědomosti o aktuálních otázkách. Spřátelil se zde zejména s novinářem Josefem Barákem, do debatního klubu patřili ale například také pozdější benešovský starosta Herink, chirurg Karel Maydl a spisovatel Ignát Herrmann.[5] Přispíval na stavbu Národního divadla jako dárce i sběratel příspěvků.[5] Byl také členem pěveckého sboru Hlahol vinohradský (viz též Hlahol).[8]

Adresář z r. 1891 ho uvádí na adrese Brandlova 25, Vinohrady[9] (dnes Římská ul.).[10] Roku 1901 získal na Vinohradech domovské právo.[11]

V posledních letech života trpěl zdravotními potížemi. Účastnil se ještě oslav 50 let Sokola (1912), zakázku na mapy balkánských bojišť (1912–1913) už ale odmítl ze zdravotních důvodů.[5] Zemřel 19. září 1913 na Královských Vinohradech č. 579 (dnes rohový dům Americká 579/17 a Záhřebská 579/27, Praha 2) na zánět ledvin.[2] Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.[12] V závěti odkázal 100 korun jako příspěvek Ústřední matici školské.[13]

Dílo

Ve své době byl známým kartografem a vyhledávaným spolupracovníkem grafických závodů.[13] Z jeho prací, většinou nedatovaných, můžeme uvést např.:[14]

  • soubor 75 podrobných místopisných map pokrývajících celé území koruny České v měřítku 1:100.000, vydaný Vilímkovým nakladatelstvím v letech 1901–1906[15] s pozdějšími reedicemi (např. podle politických okresů).
  • Šolcova nejnovější politická, cestovní, železniční a paroplavební mapa Evropy 1:8.000.000 (1909)
  • Storchova nejnovější cestovní a železniční mapa Moravy a Slezska pro turisty, cyklisty a cestující 1:450 000 (1909)
  • Storchova nejnovější politická, cestovní, železniční a paroplavební mapa Evropy 1:7.000.000 (1909)
  • Storchova nejnovější politická, železniční a cestovní mapa Rakousko-Uherska (1910), měřítko neuvedeno
  • Nejnovější politická a železniční cestovní mapa Rakousko-Uherska v měřítku 1:1 600.000, vydal Emil Šolc (posmrtně 1915)
  • soubor map českých zemí v měřítku 1:100.000 v nakladatelství Bursík a Kohout (nedatováno)

Pro své přátele vydal roku 1883 v omezeném nákladu soukromou publikaci s cílem podpořit obnovu Národního divadla. Do veřejného prodeje se nedostala, jeden výtisk by měl být uložen v knihovně Národního muzea. (Název knihy se nepodařilo zjistit, historické zdroje ho neuvádějí.)[5][16]

Do pamětního spisu ke 100. výročí litografie vložil vzpomínku na své praktikantské zkušenosti v Prvním českém zeměpisném ústavu.[3]

Rodina

  • 7. září 1885 se v Litomyšli oženil s místní rodačkou Annou Poplerovou (1859–??).[17]
  • Syn Jan Srp[18] (1888–1972) byl poštovní úředník, fotograf a autor fotografických příruček (ABC fotografa amatéra 1917 aj.)[19]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Petra, sign. PE N9, s. 227. Dostupné online.
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Vinohrady - sv. Ludmila, sign. VIN Z7, s. 66. Dostupné online.
  3. ↑ a b SRP, Jan. První český zeměpisný ústav. In: KORANDA, Václav. Pamětní spis vydaný na oslavu sté ročnice vynálezu litografie. Praha: A. Haase, 1899. Dostupné online. S. 51–53.
  4. ↑ Seznam členů Sokola Pražského r. 1882. In: Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání tělocvičné jednoty Sokola pražského. Praha: Sokol pražský, 1882. Dostupné online. S. 216.
  5. ↑ a b c d e YPSILON. Za věrným Sokolem. Národní listy. 1911-10-05, roč. 53, čís. 266, s. 19. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  6. ↑ Zprávy spolkové. Umělecká beseda. Národní listy. 1871-11-24, roč. 11, čís. 323, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  7. ↑ Zprávy spolkové. Z Umělecké besedy. Národní listy. 1881-02-22, roč. 21, čís. 45, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  8. ↑ Hodno následování. Národní politika. 1913-09-21, roč. 31, čís. 259, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  9. ↑ LEŠER, Václav. Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohrad, Vršovic a Žižkova. Praha: Důchodci obce pražské, 1891. 1954 s. Dostupné online. Kapitola Oddíl I. — Adressy osob samostatných, …, s. 627. 
  10. ↑ Tehdejší názvy ulic na Vinohradech ukazuje např. HURTIG, Alfred. Plán Karlína, Žižkova a Král. Vinohradů. Praha: Ant. Vítek, 1909. 1 s. Dostupné online. 
  11. ↑ Noví příslušníci obce Král. Vinohradů. Národní listy. 1901-04-04, roč. 41, čís. 93, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  12. ↑ Jan Srp (parte). Národní listy. 1913-09-20, roč. 53, čís. 258, s. 8. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  13. ↑ a b Úmrtí. Národní politika. 1913-09-23, roč. 31, čís. 261, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  14. ↑ Podle Souborného katalogu ČR, není-li uvedeno jinak.
  15. ↑ Podrobná místopisná mapa zemí koruny České. Národní politika. 1906-07-08, roč. 24, čís. 186, s. 9. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  16. ↑ PANÝREK, Duchoslav. Soukromá literatura. Máj. 1901, roč. 11, čís. 50, s. 598–600. Dostupné online [cit. 2019-05-12]. 
  17. ↑ SOA Zámrsk, Matrika oddaných Litomyšl, sign. 7488, inv. č. ukn 5587, s. 11. Dostupné online.
  18. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených Vinohrady - sv. Ludmila, sign. VIN N3, s. 79. Dostupné online.
  19. ↑ Srp, Jan, 1888–1972 v souboru národních autorit ČR

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)