Jan Suk

Jan Suk
Narození	14. července 1951 Benešov Československo Československo
Úmrtí	15. února 2025 (ve věku 73 let) Benešov Česko Česko
Povolání	spisovatel, básník, filozof, estetik, literární kritik, historik, literární historik, redaktor a publicista
Rodiče	Josef Suk
Příbuzní	Josef Suk (nevlastní bratr) Antonín Dvořák (praděd) Anna Dvořáková (prababička) Josef Suk (děd) Otilie Suková (babička)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Suk (14. července 1951 Benešov – 15. února 2025 Benešov^[1]) byl český básník, esejista, literární kritik, filosof a literární publicista.

Narodil se v hudební rodině. Byl pravnukem skladatele Antonína Dvořáka a vnukem skladatele Josefa Suka. Jeho nevlastním bratrem byl houslový virtuóz Josef Suk. V letech 1972–1977 studoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze obory filosofie, historie a estetika. Během studia i v následujících normalizačních letech navštěvoval bytové semináře Milana Machovce, Jana Patočky, Ladislava Hejdánka aj. Po absolutoriu byl několik let bez stálého pracovního poměru. V druhé polovině osmdesátých let žil v Praze a byl zaměstnán jako vědecký pracovník v estetickém oboru v Ústavu pro výzkum kultury a v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost.

Od konce roku 1989 do roku 1992 byl zaměstnán v Národní knihovně v Praze. Od roku 1992 pracoval jako redaktor, později šéfredaktor pražského nakladatelství H&H, kde redakčně a editorsky připravil desítky beletristických i vědeckých titulů z české literatury i překladů z literatury světové. Byl editorem stěžejních děl Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého, Zdeňka Kalisty, Romana Jakobsona, Jiřiny Haukové, Zdeňka Rotrekla, Arnošta Lustiga a mnoha dalších autorů. Od roku 1994 řídil básnickou edici Poesis, v níž vyšlo téměř čtyřicet titulů české i světové poezie včetně zásadních antologií.

Od počátku devadesátých let působil jako literární kritik a recenzent, příležitostně též jako literární publicista, zabývající se i výtvarným uměním, hudbou a divadlem. Recenzoval stovky knižních titulů prakticky ve všech odborných periodikách, ale také v denících, v Českém rozhlase a České televizi. Studie a esejistické texty publikoval rovněž v zahraničí, např. ve slovinském literárním časopise Sodobnost. Je autorem desítek knižních doslovů a studií. Pro Českou televizi se scenáristicky a moderátorsky podílel např. na dokumentu o životě a díle Josefa Suka Dotkl se mě prst Boží (2006) a na dokumentu o K. H. Máchovi Kam vzhlédnu, tam mně schází tvář (2010). Řadu let působil jako redaktor internetového Portálu české literatury, pro který napsal stovky recenzí a medailonů předních českých autorů.

Jeho vlastní literární tvorba byla koncentrována především do dvou oblastí: autor psal a vydával básnické knihy, ale věnoval se rovněž tvorbě esejistické. Z rozsáhlého básnického díla vytvářeného kontinuálně od konce šedesátých let do současnosti vyšel knižně zatím^[kdy?] pouhý zlomek. Básně mají meditativní charakter a vyznačují se jazykovou přesností, úsporností a sklonem k hudebně znějícímu lyrismu. Až po roce 2000 se objevovaly rovněž básně a sbírky tematicky orientované na krizi duchovních a morálních hodnot a hledání pevného bodu v nejistém světě. Obdobné filosofické východisko charakterizuje také rozsáhlou esejistickou práci. Autor v ní uplatňoval erudici a komparatistickou schopnost zaměřenou na kulturně-historické fenomény. Polemizoval s postmodernou a svůj duchovní svět zakotvoval v křesťanské tradici stejně jako v antice, především pozdně římské a dekadentní. V básních i esejích často zpracovával filosofickou tematiku související s aktuálním životem znavené západní civilizace. Tyto texty byly shrnuty např. v esejistické knize Jména v soumraku času (2012). Spolupracoval také s českou fotografkou a výtvarnicí Petrou Růžičkovou na knižních a výstavních projektech (např. je autorem průvodního textu k výstavě Cestou k Jedinému, 2002, autorem eseje a básnického cyklu ve fotografické bibliofilii Psáno na obrazy hřbitovů, 2010, autorem průvodních textů v monografii Pevnost. Kamenná hvězda Terezín, 2003 aj.).

• 2002 Potopené pevnosti, básnická sbírka, Kant, Praha
• 2004 Krysy v Hadrianově vile. Esejistické texty 1996–2004, Concordia, Praha
• 2006 Tajná schodiště, básně z let 2000–2001, spolu s fotografiemi Petry Růžičkové, Kant a Zahrada, Praha, Tábor
• 2007 Spojené kameny, výbor z poezie 1970–2006, Protis, Praha
• 2010 V aréně prachu, stínů a večerů. Eseje o ženských postavách v opeře, Pulchra, Praha
• 2010 Psáno na obrazy hřbitovů. Fotografie Petra Růžičková, básně Jana Štroblová, Vladimír Křivánek, Jan Suk, Nakladatelství Aleš Prstek, Praha
• 2011 Dohlednost v mlze, básnická sbírka, texty z let 2009–2010, Pulchra, Praha
• 2012 Jména v soumraku času, esejistické texty z roku 2011, H&H, Praha

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Suk
• Portál české literatury
• Dotkl se mě prst Boží, Česká televize
• Jan Suk: Eseje o ženských postavách v opeře, Český rozhlas – Vltava
• Setkávání, Český rozhlas – Vltava
• Mozaika, Český rozhlas – Vltava