Jan Tříska (sochař)
Jan Tříska | |
---|---|
Narození | 4. prosince 1904 Pelhřimov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. září 1976 (ve věku 71 let) Prostějov Československo |
Místo pohřbení | Městský hřbitov v Prostějově |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | sochař, malíř, medailér a restaurátor |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Tříska (4. prosince 1904 Pelhřimov[1] – 24. září 1976 Prostějov) byl český akademický sochař, známý tvorbou pomníků významným osobnostem a událostem.
Život a dílo
Narodil se 4. prosince 1904 v Pelhřimově v rodině tesařského mistra. Nadání pro výtvarné umění měli všichni tři jeho sourozenci. Jeho bratr Stanislav, který zemřel mladý v roce 1934, byl grafikem. Druhý bratr František se zabýval malbou.
Jan v mládí pracoval nejprve u svého strýce v zemědělství, ale záhy následoval bratra Františka, tou dobou člena kočovné divadelní společnosti ředitele Türschela-Slavinského. Za pobytu společnosti v Tršicích poznal Jan místního kamenosochaře Čeňka Palíka. Na to opustil divadelní společnost a nastoupil do Palíkovy dílny, kde se po dvou letech vyučil kamenosochařem. Další rok získával Jan Tříska další zkušenosti u olomouckého sochaře Julia Pelikána.
Po skončení vojenské služby v roce 1926 se Jan přihlásil ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění. Studoval sochařství a medailérství u prof. Otakara Španiela. Akademii ukončil v roce 1931. Následoval studijní pobyt v Paříži, který Jana Třísku nepochybně v jeho další tvorbě ovlivnil. Nakonec se Jan Tříska vrátil na Hanou, když v roce 1932 přišel za svou budoucí ženou do Prostějova, kde se usadil natrvalo.
V Prostějova pak vznikají první velká díla, mezi nimi především pomník Bedřicha Smetany v Prostějově z let 1934 a 1935 či pamětní deska k 500. výročí narození Matěje Rejska, z roku 1949, umístěná na prostějovské radnici. Významným dílem byl rovněž památník obětí druhé světové války v Javoříčku z let 1952–1955 a pomník obětem 2. světové války v Jablunkovském arboretuu v Jablunkově. Z dalších prací lze uvést např. bustu Jiřího Wolkera na jeho rodném domě v Prostějově či pomník F. S. Procházky v Náměšti na Hané. Od konce čtyřicátých let se Jan Tříska navíc věnoval tvorbě medailí a plaket a i tuto tvorbu lze považovat za významnou. V přehledu díla sochaře Jana Třísky nelze opomenout ani jeho práci restaurátorskou. Renovoval mimo jiné portál prostějovského zámku, sgrafita Jana Kotěry a Františka Kysely na Národním domě v Prostějově, či sgrafita Jana Preislera pro prostějovskou Obchodní akademii.
Sochař Jan Tříska zemřel 24. září 1976 v Prostějově a je pohřben na tamějším hřbitově.
- Pomník obětem hladové stávky v Prostějově
- Památník obětí druhé světové války v Javoříčku vytvořil Jan Tříska a Miroslav Putna
- Památník Bedřicha Smetany v Prostějově
- Pamětní deska Matěje Rejska na Nové radnici v Prostějově
- Pamětní deska Františkovi Krumlovskému na budově bývalého kláštera Milosrdných bratří ve Svatoplukově ulici v Prostějově. Deska byla odhalena 29. prosince 1940.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Pelhřimov
- Prostějovský večerník 49/1999
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Tříska na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Tříska (sochař)
- Jan Tříska v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
český básník cs:Jiří Wolker - busta na jeho rodném domě v Prostějově. Vytvořil Jan Tříska
Zveřejněno v roce 1940 v Prostějově
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
František Krumlovský - pamětní deska na budově bývalého kláštera Milosrdných bratří ve Svatoplukově ulici v Prostějově. Autorem pamětní desky je sochař Jan Tříska. Deska byla odhalena 29. prosince 1940.
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY 2.5
Pomník Padlých hrdinů v Prostějově, připomínající střelbu vojska do hladové demonstrace, která si dne 26. dubna 1917 vyžádala 23 mrtvých (vůbec nejtragičtější bilance z podobných událostí sklonku 1. světové války v českých zemích). Umístění: nám. Padlých hrdinů, Prostějov.
Autor: Fry72, Karel Frydrýšek , Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník obětem 2. světové války, Jablunkovské arboretum, Jablunkov, okres Frýdek-Místek, Česká republika
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY 2.5
Bedřich Smetana - socha v Prostějově. Vytvořil Jan Tříska.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
architekt cs:Matěj Rejsek - pamětní deska na Nové radnici v Prostějově. Vytvořil Jan Tříska
Na desce je napsáno:
Matěj Rejsek - mistr české gotiky
narozen asi 1449 - zemřel 1506
svému rodáku k 500. výročí jeho narození
město Prostějov 1949