Jan Toorop

Jan Toorop
Rodné jménoJohannes Theodorus Toorop
Narození20. prosince 1858
Purworejo
Úmrtí3. března 1928 (ve věku 69 let)
Haag
Místo pohřbeníThe Hague Roman Catholic Cemetery
Alma materDelftská technická univerzita
Rijksakademie van beeldende kunsten
Povolánímalíř, grafik, kreslíř poštovních známek, designér, rytec leptů, keramik, ceramics designer a kreslíř
DětiCharley Toorop
PříbuzníJohn Fernhout a Edgar Fernhout (vnoučata)
Významná dílaPortrait of Annie Hall
De schelpenvisser
Broek in Waterland
The Sphinx
OceněníKoninklijke Prijs voor Vrije Schilderkunst (1887)
PodpisPodpis
Webová stránkawww.jantoorop.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Toorop, celým jménem Johannes Theodorus Toorop (20. prosince 1858 Purworejo3. března 1928 Haag) byl nizozemský malíř, představitel uměleckého hnutí amsterdamských impresionistů.

Život

Narodil se v rodině míšenců (Indos) na Jávě jako třetí z pěti dětí. Jeho otec byl nizozemský koloniální úředník, matka pocházela ze svazku britského námořního důstojníka s domorodou ženou.[1] Vyrůstal na ostrově Bangka, kde jeho otec řídil cínové doly, ve věku jedenácti let odešel do Nizozemska. Studoval na polytechnice v Delftu a malířských akademiích v Amsterdamu a Bruselu, patřil k žákům Augusta Allebého.

V roce 1884 vystavoval v pařížském Salonu nezávislých. Byl členem uměleckého sdružení Les XX., k jeho uměleckým souputníkům patřili James Ensor, Antoon Derkinderen a William Degouve de Nuncques. Byl průkopníkem pointilismu v nizozemském malířství, později se posunul k symbolismu a ve svém bohatě ornamentálním stylu uplatnil zkušenosti s indonéskou výtvarnou tradicí.[2] Věnoval se portrétu i krajinomalbě, zpracovával také sociální náměty, navrhoval knižní vazby, divadelní plakáty i blankety státních válečných dluhopisů, vytvořil mozaiku v amsterdamském sále Beurs van Berlage. Průlomovým dílem secese byla jeho reklama na olej delftské firmy NOF, podle níž se v Nizozemsku říká secesi slaoliestijl (styl salátového oleje) a jejíž estetika výrazně ovlivnila Gustava Klimta.[3]

Vedl nevázaný bohémský život a nakazil se syfilidou, jejímiž následky po zbytek života trpěl. Pobýval v přímořském letovisku Domburg, kde nechal vybudovat výstavní pavilon Kotje van Toorop.[4] Často také navštěvoval vesnici Oosterbeek a jeho inspirátorkou se stala místní spisovatelka a výtvarnice Miek Janssenová, mladší o více než třicet let. V závěru života vstoupil do římskokatolické církve a tvorba z tohoto období se vyznačuje náboženskou exaltovaností.[5]

Jeho dcera Charley Tooropová byla rovněž malířkou. Tooropova díla vystavuje Rijksmuseum Amsterdam, Kunstmuseum Den Haag a Museum de Fundatie ve Zwolle, v Haagu byl odhalen jeho pomník od Johna Rädeckera.

Dílo

Reference

  1. Jan Toorop (1858-1928). Cultuur Archief Dostupné online
  2. Hoe Indisch was Toorop? Indisch Anders, 2016-05-19 Dostupné online
  3. Jan Toorop. Museum Helmond Dostupné online
  4. Waar vind je de Nederlandse Kunstenaarsdorpen? Kunst Vensters, 2018-07-23 Dostupné online
  5. Het leven van Jan Toorop. Sint Christoffel Parochie Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jan Toorop (1858-1928) signature, 1905.png
Autor: Jan Toorop , Licence: CC0
Signature of the artist Jan Toorop (1858-1928)
Toorop-broek.jpg
Broek in Waterland
Toorop-self.jpg
Het gebed / The prayer (Self portrait) (1927), Stedelijk Museum, Amsterdam, 1927, Crayon and watercolour on paper, 65.8 x 57.7 cm
De schelpenvisser Rijksmuseum SK-A-3349.jpeg
De schelpenvisser. Een visser uit Domburg, staande ten voeten uit, met een juk met manden op de schouders en de zee op de achtergrond.