Jan Tserclaes Tilly

Jan Tserclaes Tilly
Portrét Tillyho od van Dycka
Narození	únor 1559 Tilly
Úmrtí	30. dubna 1632 (ve věku 73 let) Ingolstadt
Příčina úmrtí	tetanus
Místo pohřbení	Bavorsko
Povolání	důstojník a vojevůdce
Rod	t´Serclaesové z Tilly
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Tserclaes Tilly nebo Johann t'Serclaes von Tilly (únor 1559, Tilly – 30. duben 1632, Ingolstadt) byl původem vlámský generál a polní maršál. Jako vojevůdce Katolické ligy bojoval za třicetileté války proti českým, německým, dánským a švédským protestantům. V roce 1623 získal titul hraběte. Spolu s Albrechtem z Valdštejna patřil k vrchním velitelům armád Svaté říše římské národa německého.

Narodil se v únoru roku 1559 na zámku Tilly ve vallonském Brabantsku (v té době součást Španělského Nizozemí, nyní na území Belgie). V patnácti letech, poté, co získal vzdělání v jezuitské škole v Kolíně nad Rýnem, vstoupil do španělské armády a ve vojsku parmského vévody Alessandra Farnese se účastnil tažení proti nizozemským protestantským povstalcům za osmdesátileté války. V roce 1585 se podílel na úspěšném obléhání Antverp. O patnáct let později bojoval jako žoldnéř a později polní maršál na straně Svaté říše římské proti Otomanským Turkům v Uhrách a Transylvánii.

V roce 1610 se stal vojevůdcem Katolické ligy ve službách bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Své vojáky cvičil ve španělském tercio-systému (též nazývaném „španělský čtverec“ – jednalo se o tři smíšené kompanie pikenýrů a mušketýrů, seřazených do čtverhranného útvaru). O deset let později vedl v rámci třicetileté války tažení proti českým protestantským povstalcům. Spolu s Karlem Bonaventurou Buquoyem porazil 8. listopadu 1620 české stavovské vojsko (vedené Kristiánem I. Anhaltským) v bitvě na Bílé hoře.

27. dubna 1622 byl poražen v bitvě u Mingolsheimu, ale poté, co se spojil se španělským vévodou Gonzalem de Cordoba, zvítězil v bitvě u Wimpfenu (6. května 1622) nad Georgem Friedrichem, markrabětem baden-durlašským. K vítězství v této bitvě přispěl fakt, že nepřátelské zásoby munice byly zničeny dělostřeleckou palbou. Mezi 20. a 22. červnem téhož roku dosáhl úspěchu v bitvě u Höchstu, vedené proti brunšvickému vévodovi Kristiánovi mladšímu, a byl jmenován hrabětem. Po jedenáctitýdenním obléhání dobyl 19. září město Heidelberg. Kristian Brunšvický se mu 6. srpna 1623 znovu postavil v bitvě u Stadtlohnu, avšak byl drtivě poražen. V roce 1625 se do třicetileté války zapojil dánský král Kristián IV., ale po prohrané bitvě s hrabětem Tillym u Lutteru (26.-27. srpna 1626) a po několika dalších porážkách od Albrechta z Valdštejna byli Dánové nuceni podepsat Lübeckou mírovou smlouvu. O pět let později, v roce 1630, se v Mecklenburgu vylodila vojska švédského krále Gustava II. Adolfa. Tento severský panovník, který proslul jako zakladatel moderního válečnictví, založil svou taktiku na pohyblivé artilerii a kvalitní pěchotě. 20. března 1631 obklíčil hrabě Tilly Magdeburg a svěřil jeho obléhání pappenheimskému hraběti Gottfriedu Heinrichovi. Po dvou měsících (20. května 1631) bylo město dobyto, avšak velitelé ztratili kontrolu nad svými vojáky a došlo k rabování, během něhož byla většina obyvatel Magdeburgu povražděna. Tato událost bývá považována za nejkontroverznější akci Tillyho vojenské kariéry. 17. září téhož roku byl hrabě Tilly poražen Gustavem Adolfem v bitvě u Breitenfeldu poblíž Lipska. Při ústupu se snažil zabránit Švédům v proniknutí do Bavorska, a tak svedl bitvu u Rainu nad Lechem (15. dubna 1632), v níž byl poražen a smrtelně raněn. O patnáct dní později zemřel Jan Tserclaes Tilly v Ingolstadtu na tetanus.

• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Tserclaes Tilly na Wikimedia Commons
• Životopis hraběte Tillyho (německy) Archivováno 13. 5. 2015 na Wayback Machine.
• Tilly ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích