Jan Uprka
| Jan Uprka | |
|---|---|
 Jan Uprka u proslovu | |
| Narození | 17. května 1900 Hroznová Lhota  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1975 (ve věku 74–75 let) neznámo kde  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř a výtvarník |
| Rodiče | Joža Uprka |
| Děti | Josef Uprka |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Uprka (17. května 1900 Hroznová Lhota[1] – 1. ledna 1975) byl český malíř a výtvarník, syn malíře Joži Uprky.
Život
Mládí
Narodil se 29. září 1900 do rodiny slováckého akademického malíře Joži Uprky a Anežky, rozené Králíkové, jakožto jejich druhý nejstarší syn. Díky rodinnému prostředí a otcově vedení od mládí nejen maloval, ale také pracoval s keramikou.[2]
Koncept Velkého Slovenska
Na konci 30. let 20. století se začal přiklánět k fašismu, stal se jedním ze zakládajících členů politické strany Národní obce fašistické. Po vzniku tzv. druhé republiky se stal členem spolku Národopisná Morava.[3] Po vzniku Slovenského štátu a Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se stal vůdčí osobností několika východomoravských iredentistů žádajících vytvoření tzv. Velkého Slovenska, tedy připojení Moravského Slovácka a později i dalšího území východní Moravy[4] ke Slovenské republice.[4][5] Návrh byl zprvu podporován Slovenskou republikou a zprvu zdánlivě také nacistickým Německem.[4][5][6] Koncepci však v roce 1941 definitivně odmítli Adolf Hitler a jeho podřízení, kteří měli své vlastní plány na poněmčení Moravského Slovácka.
Otec Joža Uprka, který zemřel roku 1940, synovo politické angažmá dlouhodobě kritizoval.[7]
Po druhé světové válce působil jako správce lidové školy umění v Hroznové Lhotě.[8]
Úmrtí
Zemřel 1. ledna 1975.
Rodina
Jeho syn Josef se rovněž stal malířem a výtvarníkem. Měl dvě dcery Annu a Evu.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika Hroznová Lhota, Narození: 1850 - 1900, Číslo knihy 5357 [online]. Acta Publice. Dostupné online.
- ↑ Uprka Jan | Artplus.cz. artplus.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Fašistům ze Slovácka pokus o připojení ke Slovenskému státu nevyšel. ČT24 [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Slováci chtěli získat Slovácko, myšlenka přišla z Moravy. Lidovky.cz, [1]
- ↑ a b Slováci chtěli za války připojit kus Moravy, Hitler to zatrhl. Idnes.cz, [2]
- ↑ Pasák (1999), str. 288.
- ↑ Odborníkům „vytahoval oči z důlků“, do salonů folklórní legendu nezvali. iDNES.cz [online]. 2020-01-19 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Aukční Galerie Platýz - Přijímáme kvalitní obrazy a starožitné koberce. Aukční Galerie Platýz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“