Jan Urban (novinář)
Mgr. Jan Urban | |
---|---|
![]() Jan Urban v roce 2016, foto Jindřich Nosek | |
Narození | 27. března 1951 (74 let) Hradec Králové |
Povolání | novinář, pedagog, spisovatel, publicista a politik |
Ocenění | Cena Ferdinanda Peroutky (2001) Cena Václava Bendy (2021) účastník odboje a odporu proti komunismu |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Urban (* 27. března 1951 Hradec Králové) je český novinář, pedagog, disident komunistického režimu, signatář Charty 77, spoluzakladatel, lídr a mluvčí Občanského fóra.
Biografie
Narodil se v roce 1951 v Hradci Králové do rodiny funkcionáře KSČ. V mládí vyrůstal na pražské Letné v komplexu Molochov. Od roku 1965 žil v Helsinkách, kam byl jeho otec jmenován jako československý velvyslanec ve Finsku poté, co byl podle Urbanova vyjádření odejit z ústředního výboru KSČ pro názorové neshody.[1] V roce 1969 maturoval na rusko-finském lyceu v Helsinkách a po návratu do Československa složil rozdílovou maturitu na střední všeobecně vzdělávací škole.[1] V roce 1974 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory filozofie a historie. Poté se stal pedagogem na prachatickém gymnáziu. Po nepodepsání protestu proti prohlášení Charty 77 mu byl zrušen pracovní poměr a na zámku Kratochvíle se stal ošetřovatelem koní.[1] V 80. letech pak pracoval v dělnických profesích. Po roce 1987 přispíval do tehdy nelegálních Lidových novin. V letech 1988–1989 se podílel na činnosti klubu reformních komunistů Obroda. V období 1989–1990 se pak angažoval v Občanském fóru, jehož se stal mluvčím a lídrem pro první svobodné parlamentní volby konané v červnu 1990. Z politického života odešel den po oznámení jejich výsledků, kdy bylo zřejmé, že Komunistická strana Československa byla poražena.

V průběhu války v Bosně a Hercegovině se stal zpravodajem z místa konfliktu a po jejím ukončení vydával dva roky periodikum Transitions. Do roku 2003 pracoval na pozici komentátora Českého rozhlasu 6. Působil také jako člen Mezinárodní nezávislé komise pro Kosovo. O kosovském konfliktu natočil dokumentární film.
K roku 2010 přednášel na University of New York in Prague, na jehož vyučovací hodinu mimo jiné přijala pozvání Joan Baez. Před druhým kolem prezidentské volby v lednu 2013 zveřejnil video Milošku, žaluj, které poukazovalo na kauzy spojené s osobou prezidentského kandidáta Miloše Zemana; o videu informoval server iDNES.cz.[2] Tomáš Cikrt, mluvčí ministerstva zdravotnictví z doby ministrování Tomáše Julínka, na něj reagoval videem Milý Jane Urbane, v němž Urbana obvinil z toho, že jeho implicitní podpora Karla Schwarzenberga znamenala PR pro firmu Diag Human.
V roce 2016 napsal pro zpravodajský web HlídacíPes.org text Soumrak a naděje střední Evropy, ve kterém odmítl etnický nacionalismus a za základní problém střední Evropy označil odvržení rakousko-uherské monarchie namísto její reformy, která by mohla udržet sounáležitost národů a zabránit nástupu totalitních režimů 20. století.[3]
V květnu 2017 byl spoluzakladatelem Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných. První kauzou, jíž se tato společnost věnovala, byl případ Radima Špačka, nespravedlivě odsouzeného v kauze spojené s tunelováním evropských fondů.[4][5][6] Členem správní rady watchdog organizace Kverulant.org se stal 28. září 2017.
V prosinci 2018 vystoupil na semináři 100 let od konce monarchie v Akademii věd ČR, kde přednesl příspěvek Republika aneb ztráta důstojnosti. Navázal v něm na myšlenky britského myslitele Waltera Bagehota a jeho dělení ústavnosti a politiky na dvě složky, důstojnou a efektivní, a vztáhl jej na prostor střední Evropy a konkrétně českých zemí, kde zrušením monarchie byla ona důstojná složka odstraněna a republikánství ji už nedokázalo ničím nahradit.[7] V listopadu 2021 byl vyznamenán cenou Ústavu pro studium totalitních režimů za své občanské postoje v době komunistické diktatury.[8] Vstup Václava Havla do politiky označil za omyl.[9]
Výbor z díla
- Urban J.: Všem sráčům navzdory : válka, o které nechcete nic vědět. G plus G. 1997.
- Urban J.: Tunel plný krve, aneb, Kauza Diag Human (trochu jinak). Gema Art Group. 2007.
- Urban J.: Extrémy a lidé blízcí : rozhovor se Šimonem Pánkem. Galén. 2008.
- Gál, F. – Urban J.: Mýty v nás a kolem nás’’. Anaon. 2022.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Jan Urban (1951). www.pametnaroda.cz [online]. Paměť národa [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
- ↑ VÁLKOVÁ, Hana; WIRNITZER, Jan. VIDEO: Chartista Urban sčítá Zemanovy kauzy. Milošku, žaluj mě, vzkázal. iDNES.cz [online]. 2013-01-19 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Jan. Soumrak a naděje střední Evropy. HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2016-03-06 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Vzniká Společnost na obranu nespravedlivě stíhaných. Hlásí se k odkazu VONS z doby komunismu. HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2017-05-05 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Jan. Lenka Bradáčová aneb Ne-spravedlnost s lidskou tváří. Tiscali.cz [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Jan. Spravedlnost jako služka zločinu. HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2015-06-02 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Seminář 100 let od konce monarchie – videozáznam a fotografie. Koruna Česká [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25.
- ↑ Cenu za statečné občanské postoje dostal i Jan Urban | kverulant.org [online]. 2021-11-10 [cit. 2021-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-11.
- ↑ URBAN, Jan. Havlův vstup do polistopadové politiky byl od začátku omylem. HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 22. 12. 2021 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
Literatura
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 399.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Urban na Wikimedia Commons
Osoba Jan Urban ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Urban (novinář)
- Jan Urban na stránce Forum 2000
- Glosa: Jak zavřít tunel plný krve, Lidovky.cz, 19.3.2008
- Britské listy: Jan Urban dostal výpověď z Českého rozhlasu, 19.11.2003
- Blog Jana Urbana na Aktuálně.cz
- Jan Urban hostem pořadu Pro a proti, Český rozhlas Plus, 16. 11. 2018 9:35
Lídr Občanského fóra | ||
---|---|---|
Předchůdce: Petr Pithart | leden – červen 1990 Jan Urban | Nástupce: Petr Kučera |